Obaleč švestkový - 1. generace

Zanedbal jste stejně jako já, postřik proti první generaci obaleče švestkového. Dnes jsem použil proti druhé generaci dotykový a požerový jed s názvem Calypso. Pohled na některé napadené plody 1.generací, mně ale bral chuť do práce.

Musím opět udělat trochu osvětu. Postřik Calypso patří stejně jako Mospilan do skupiny neonikotinoidů. Pro užitečné dravé roztoče sice tyto postřiky nejsou zvlášť toxické, pro slunéčka a pestřenky (malé vosičky jejichž larvy sežerou vemi mnoho mšíc) jsou ale zcela toxické.

Výběr selektivnějších postřiků na obaleče je bohatý a seznam možných přípravků naleznete zde.

Selektivní přípravky jsou označené skupinou Z (zelená), málo selektivní Ž (žlutá), širokospektrální pak Č jako červená.

Stříkat obaleče Calypsem je podle mne tedy zbytečné. Zmíněné selektivní přípravky sice nejsou systémové (narozdíl od neonikotinoidů), pokud ale tu a tam zbyde nějaký plod červivý, tak to nebude žádná škoda.  Odměnou naopak bude bezproblémové vypořádání se přírody s jinak velmi otížnými mšicemi a dalšími velmi nepříjemnými škůdci (např. vlnatka krvavá, sviluška ovocná apod). Pokud navíc zamezíte vstupu mravenců do korun stromů, tak je problém se mšicemi s jistotou předem vyřešený.

Milan

Vážený pane 62.91. Mospilan a Calypso používám zároveň na obaleče i mšice zároveň. Čekat až se s mšicemi vypořádá příroda nemíním, protože to je běh na dlouhou trať a mezitím vzniknou určité škody, které mi nejsou lhostejné. Od používání těchto řádných (pan AB) kontaktních a požerových jedů mě neodradíte ani Vy, ani pan Paľo s panem Vysloužilem dohromady. Bohužel tady platí pravidlo, že když se kácí les, tak létají i třísky. Byl bych jen spokojenější, kdybych nepropásl ten včasný zásah proti 1.generaci obaleče švestkového. Sympatie veřejnosti jsou ovšem na straně Paľa i pana Vysloužila, s tím počítám.
 

Tady na diskuzi je fajn, že se zde rozdávají dobré rady zcela zadarmo. Ono já už jsem asi s ošetřováním rostlin trochu dál v tom, že už ze svých zkušeností vím, že razantní chemická ochrane vede zejména k výskytu nových a nových druhů škůdců. Proč tomu tak je nemá smysl vykládat, myslím že je to víc než zřejmé. Snad měsíc a něco již sleduji tyto stránky a komentáře pisatelů mi toto mé poznání jen potvrzují.

Teď k těm zmíněnm mšicím. Vůbec vás nemusím přesvědčiti, toto je veřejná diskuze a třeba přesvědčím někoho jiného. Já to letos s chemickou ochranou trochu přepísknul, někdy asi začátkem května jsem namíchal razantní Karate a stříknul s tím švestky kvůli již rozjetému napadení pilatkou. Tím jsem ochránil ještě nenapadené plody a stromy pak byly dost dlouho (snad 3 týdny) z hlediska osídlení hmyzem prakticky sterilní - ani mravenci tam nelezli. Po té se ale na všech oštřených stromech velmi rychle vytvořily velmi husté kolonie mšic, tak jsem 1.6. aplikoval (ještě nepoučený) Mospilan. Potřeboval jsem zlikvidovat primárně pilatku na jabloních, tak jsem sáhnul po Mospilanu s tím, že s ním zlikviduji zároveň i mšice. Stromy se od mšic dokonale vyčistily, utekly ale dva týdny a na nejmladších lístcích (jabloní i švestek) se objevily nové mladé mšice opečovávané mravenci. Již jsem byl o něco poučenější a tak jsem nevolil Mospilan ale selektivní Pirimor, který ušetří larvy a dospělce slunéček (postřik 16.6.). Den na to začli obaleči jableční se svým kladením, tak jsem stříkal znovu, tentokrát ale selektivním přípravkem Integro. Od postřiku na mšice Pirimorem uběhlo pouhých 9 dní a mšice se objevily na mladých lístcích znovu!!! To už jsem je ale ničím nestříkal a místo toho vylepil na kmeny stromů lepové pásy kvůli mravencům a dál už jen pozoroval. Uběhlo jen několik (asi 7) dní a překvapeně koukám, že některé mladé lístky jsou čisté a o kousek vedle vidím, jak tam mezi mšicemi pobíhá slunéčko východní jako pominuté a zřejmě likviduje jednu mšici za druhou. Doposud slunéčka mšice částečně omezila, někeré lístky jsou čisté a na jiných je ještě celá kolonie. Mezitím ale slunéček trochu přibylo a evidentně se pustila do rozmnožování. Pokud počkám dalších cca 10 dní, tak se tam nepochybně vylíhnou jejich larvy ve velkém počtu a ty stromky od mšic již vyčistí zcela dokonale.

Tolik trochu delší sága o tom, že jinak to skutečně dělat lze. A pokud někdo nechce, aby se jeho zahrádka proměnila v ukázkovou přehlídku mnoha nejrůznějších druhů škůdců, tak je tato cesta víc než vhodná. Kdyby práce s přírodou v zahrádce nebyla tak zajímavá, tak by mne určitě nebavila .

Milan

Můžete mít zajisté pravdu v tom, co jste napsal o postřicích. Já ovšem navzdory, např. pana Vinšálka, který si nepřeje používání insekticidu Karate v ovocných sadech, budu naopak příští rok důsledně aplikovat právě Karate přesně v souladu s tím, jak je doporučováno v Agromanuálu a to proti housenkám obaleče východního. Nevím, proč je tam uveden jen tento prostředek, ale budu se návodu držet, protože mně letos asi pozdě aplikovaný Calypso nebyl nic platný. V ekologické přípravky prozatím po svých zkušenostech s jejich používáním na rajčatech, nemám důvěru, ale to není konečné stanovisko. Zatím mě nepřesvědčí ani zlatá medaile za zásluhy od prezidenta USA, jak o tom psal radostně pan Paľo v souvislosti s jedním s těchto přípravků. A nechat mšice vlastnímu osudu? Mohl bych tolerovat ještě tak masivní výskyt mšice švestkové, ovšem mšice slívová a mšice broskvoňová, které známým způsobem kroutí listy a zastavují růst letorostů, tolerovat nemohu, to se na mě nezlobte.

S Karatem už mám jednu negativní zkušenost. Mám vyzkoušené, že intenzivní ošetřování stromů tímto přípravkem způsobuje invazi vlnatky krvavé. Pokud dodržíte koncentraci, nepřekročíte doporučenou dávku na 100 m2 a postřik aplikujete jen jednou za rok, tak se toho myslím ale nemusíte bát. Vlnatka krvavá je už pěkně tvrdý protivník a přípravkům typu Karate se jen vysměje. Na ní platí snad jen poražení a spálení celého stromu (téměř, nakonec ale i mé řešení). Uznávám ale, že Karate na obaleče funguje dobře.

Dříve jsme na obaleče také používali Metation, Anthio a něco zeleného od Zenecy (už vím, Dragon). Všechno to byly přípravky, které zastavily obaleče doslova v kterékoliv fázi (to Karate tak dobře nedokáže). Při použití prvních dvou ale stromy trochu trpěly na přemnožování svilušky ovocné. Jejich listy pak nevypaly moc pěkě, akaricidem jsem je ale nikdy kvůli tomu snad moc nestříkal.

 Důvod používání "tvrdých" přípravků ale stejně nevidím. Pokud je např. nálet obaleče rozvleklý a nebo si nejste jistý termínem letové vlny, můžete postřik jednoduše zopakovat. Např. ten ovilarvicid Integro má psanou až 21 denní reziduální účinnost. No tak slavné to asi nebude ale jisté je, že když tím postříkáte, tak tím zlikvidujete vajíčka kladená po postřiku a ještě vylíhlé červíky. Pokud to pak po 10 dnech zopakujete, získáte dohromady cca 30 denní ochranu a to už by se myslím musel trefit i slepý . Na 1. vlnu obaleče jeblečného ale myslím dvakrát stříkat netřeba, stačí jen jednou před počátkem líhnutí a je to. Integro se nesmývá a je světlostabilní. Spintor, Steward a Insegar by byly myslím další dobře či výborně fungující přípravky.

Tolik jen něco, co jsem považoval z mých zkušeností za trochu zajímavé. U rostlin je to podobné jako u lidí a lékař Hippokrates říkal, že jediným velkým úkolem lékařským je vyléčit pacienta a je lhostejno, jakým způsobem se to podaří. Za sebe bych ale volil raději tu méně bolestivou cestu .

.Milan

Tento příspěvek mě utvrdil v mém přesvědčení, že za vegetace stříkat netřeba. Poslední předloňský zásah Mospilanem proti mšicím jsem nahradil letním zaštipováním - řezem, kdy těch pár mšic na výhoncích odstraním s výhonky a zničím. O ostatní se postarají slunéčka. Obaleče odstraním také odstraněním napadených plodů v rámci červnového propadu a jednocení plůdku.

Stříkané ovoce mi nechutná, to si radši vykrájím - také je předčasně dozrálé! J.

Máte pravdu v tom, že se mšice většinou nacházejí na listech, a částech na koncích výhonů, kde jsou listy nejštavnatější.V menší míře se nacházejí i v prostředku koruny, proto je dobré zasahovat proti mšicím, jakožto hlavnímu přenašeči vysoce škodlivé šarky i chemickými přípravky,npř. Calypsem,který likviduje i housenky obaleče.Při pochůzkach zahradou taky odstraňuju napadené listy mechanicky.

Proti pilatce chemicky nezasahuju, protože mi pomůže s probírkou, a celkové škody jsou zanedbatelné.Bytostně se mi protiví nechat už dobře narostlé plody napospas zničení obalečem.Někdy krásně narostlé, vybarvené,uzralé plody po nakousnutí ,a spatření vesele se hemžícího se červíka mě přejde chuť,a plod vyhodím.Je mi ho líto vyhodit,protože si s tím strom dal takovou práci,a je na mě ,abych mu s obalečem pomohl. Proto se mi vůbec nepříčí při dodržení OL zasáhnout, a ošetřit chemií.Jiná účinná ochrana neexistuje.

Mospilan, Calypso apod. prípravky sa neodporúča počas sezóny aplikovať veľakrát. Výrobca zrejme vie, prečo. Netuším, odkiaľ p.Petr psychologicky vylovil akúsi moju radosť z informácie o Spintoru? Chcel som tým iba naznačiť, že Spintor nebude žiadna habaďúra, ale produkt seriózneho výskumu. Predpokladám, že ho p.Petr s neúspechom odskúšal, keď k nemu nemá dôveru? O prípravku Integro nedávno niekto písal, že mu nezabral. Výhodou bio- prípravkov je ich neobmedzená opakovateľnosť bez zdravotnej škodlivosti či rizika vzniku rezistencie u škodcov. A to predsa stojí za zváženie!