Konec šlechtěných švestek na Valašsku?

Reaguji na vyjádření pana Vysloužila. Vysoká hladina spodní vody nepřichází v úvahu, sad je na dosti velkém jižním svahu, přehnojení také ne, nehnojím. Nesprávně načasovaný řez to nevím co se pod tím myslí. U 15-ti letého stromu jsou stejné příznaky a vůbec se neřeže. Mrazové postižení o tom jsem přemýšlel ale některé poslední zimy nebyly vůbec zimy. To odumřetí jednoletých výhonů má téměř matematickou přesnost a taky pravidla. Na třech stromcích odumře téměř stejný počet výhonů a jenom v určité části. Na starších větvích se to posuvá směrem ke konci. Samozřejmě strom se je snaží nahradit a tak proto ta metlovitost. Ty přírustky jsou taky proto, že v podstatě je redukován živý obrost a tak to jde do terminálů. Vyfotil jsem 2 suché a jednu zdravou větévku. Co je zajímavé letorosty, které byly až do podzimu olistěné a mají vyvinuté budoucí pupeny v podpaží listů jsou neobyčejně křehké a suché a lámou se jako sirky. Kdybych uřezal větévky na podzim a pohodil je někde, tak na jaro tak suché nemůžou být. Co je tak během pár měsíců "vycuclo". Žádný náznak nějakého zavadnutí ale úplně suché a křehké. Taky na starších větvích se na jednoletých výhonech nemůžou utvořit další a tím pádem dřevo dvouleté, protože ty jednoleté z velké části uschnou.  Když zasadím stromek, tak první rok nic, druhý jenom třeba jedna dvě a pak to vypukne téměř naplno. Ale to všechno od určitého data a nikdy předtím.

Odrůda švestky JOJO nesmí být přeroubována, nebo roubována (očkována)na jiné stromy proto, že je-li podnož či strom infikován šarkou naroubovaná švestka JOJO odumírá.Navíc je tato odrůda licenčně ošetřena.Nelze doporučit u této odrůdy ani odběr a příp.prodej roubů AB

Jsem vděčen za jakýkoliv poznatek na problém, který jsem popsal a který jsem nabídl ke studiu i jednomu výzkumnému ústavu ale jeho reakce byla jaksi vlažná. Co se týče toho odumíraní mám zkušenost takovou. Čačanská a její variety jako "rodná" najbolaja" a ještě jedna, které jsem začal vysazovat někdy kolek roku 1984 všechny normálně rostly, vytvářely korunu, plodily akorát byly citlivější na pilatku a pak jednoho data nastal zlom v tom prosychání a bylo jedno jestli je strom 15-ti letý nebo 3-letý. Od té doby se to vleče u drtivé převahy šlechtěných (výjimku tvoří Hamanova, Domácí a Duranzie). To když vidím 2 rozdílné stromky vedle sebe u jednoho proschlé a u domácí ne, tak mne to hlava nebere. Někdy v té době jsem kromě jiného zaznamenal dovtedy pro mne neznámou chorobu a to moníliový úžeh, který postihl většinu višní v kraji u mne téměř výstavní Erdi Batarmo.

Moniliový úžeh postihl mnohé višně, mezi nimi i Erdi Bötermö,kterou jsem kdysi obdivoval.Zajímavé ale je, že tomuto úžehu jsou nadále odolné staré samosprašné odrůdy, které jsem málem zavrhl pro menší výnosy.Stále platí, že "Někdy méně znamená více!". Vybízím v rubrikách těchto stránek k záchraně všech osvědčených odrůd nejen z višní.Vážím si každého, kdo tak postupuje.Máme resistentní pouze jabloně, ne tolik hrušně a u peckovin se může stát, že je budeme platit zlatem. AB

P.S.

Některé durancie údajně trpí šarkou rovněž, pročtěte si víc rubrik na těchto stránkách.

Podobné příznaky, jaké popisujete se mi objevují na Jojo a Tophit. Koruna je jakoby popálená, pupeny nemají snahu rašit a na kmeni se objevují jizvy a zaschlá místa. Do dvou let je stom kaput. Vyzkoušel jsem různé druhy postřiků proti houbovým chorovám, podpořil jsem je listovou výživou ale žádný z napadených jsem nezachránil. Nové druhy jsou možná odolnější vůči šárce, ale jejich zhouba budou takovéto houbové choroby dřeva, proti kterým je budeme jen obtížně chránit. Honza

K příspěvku Jan-o.

Ano naše pozorování a postřehy jsou stejné. Na jaře nemají větevky snahu rašit a usychají a na tlustých větvích jsou znatelné jizvy, které se zavalují. Dobře je to vidět na zkládaném snímku ze čtyř. Co je společné těmto příznakům, že jsou napadány většinou šlechtěné švestky a ne vedle se vyskytující "Domácí" ani Duranzie. Nikdy se na jaře nejedná o nějakou ojedinělou ale jak jsem na fotkách označil páskou je jich několik a u každého stromku stené variety a stejného stáří i když jsou na jiném místě zahrady. Výskyt této dosud neurčené choroby mne zničil nebo poničil všechny Čačanské nejrůznějšího stáří. Zajímavé je i to, že pokud se ty oschlé odstraní, tak během léta se celkem nic neděje akorát ta korunka už v základním tvaru dostává "na frak".

Pro Rony dodatek. Například u Tophitu takto uschl celý kmínek, podnož sice vyrazila, ale nic moc. Když jsem vykopal kořeny, tak byly taky zaschlé. U Jojo jsem neváhal a v kmínku řezal až do zdravého. Ze spícího očka sice vyrazil letorost, ale co už s takovým stromem, ten je na odpis. Chemie nepomáhá, možná proto že ani pořádně nevíme s čím bojujete. Řezat až do zdravého dřeva, u větví možná, ale postupně zkracovat kmínek až někde do 20 cm nad zemí a doufat, že obrazí. To je škoda práce. Možná už někdo z odborníků ví co je k nám zavlečeno, ale tyto novinky jsou velký kšeft a proti penězům se v případě nějaké žaloby o ušlý zisk těžko bojuje. Nechci nikoho soudit to je pouze můj osobní názor. Honza

Hm, já teď už mám u této podobné (možná stejné choroby) u JOJO jasno: je to Nectria. Na kmínku jsem totiž objevila oranžové "kupky". Stromky vykopu (mám jen tři, ale budou muset jít všechny). K podmínkám pěstování: tříleté stromky od certifikovaného množitele, asi 400 mnm., na mírném severovýchodním svahu, v panenské lehké vysýchavé půdě s dodatečnou zálivkou, při výsadbě do půdy Terracottem a Silvamix, půda okolo stromků bezplevelná, v létě mulč, ošetřovány insekticidy a proti monilióze. Nevím, zda to s JOJO ještě zkoušet - třeba s podzimním postřikem po opadání listů. Napadá mě (ale něco ve stylu "Dva písaři"), jestli vstupní branou pro infekci nemohou být ona nekrotická místa, kterými strom reaguje na infekci šarkou. Nemohl by se k tomu někdo z oboru vyjádřit? Děkuji Umtata.

Moje zkušenost je taková, že jedna malá zachvácená větévka nezpůsobí téměř nic.Přesto se je snažím odstraňovat(pokud větrem nepropadnou samy).Horší následky jsou, je-li zachvácena celá větev.Tam už je ohrožen celý strom.Snažím se rozpoznat zasažené větve už podle barvy listí a často je odříznu i s ovocem.U meruněk ale většinou následuje silný klejotok a je s ní záhy konec.Dobré je mít i dvojí nářadí na: zdravé a chycené stromy AB