Gabrovská se Bulharům povedla

Jano,

otázka je kdo jí hodnotil a také jestli pravdivě.

Já si dovolím hodnotit odrůdu jen pokud mám od ní alespoň 10 stromů. U jednoho nebo tří stromů je to jak na houpačce.

Nehodnotím ji dobře jen z důvodu slabé plodnosti, vyholování a susších plodů jakoby pohledově nedozrálých(ale měli cukernatost kolem 21-25). Na lekvár a sušení je opravdu nejlepší i před š.dom. Slivovici jen z ní nemám, nebylo plodů nikdy dost na jednodruhový destilát a to jsem měl 30 stromů na myrobalánu z Fytosu Plzeň -Voráček před 10 lety. Dva stromy jsem nechal na lekvar a sušení zbytek "KOTEL".

Nevím jak funguje na ostatních podnožích 

Já si dovolím hodnotit odrůdu jen pokud mám od ní alespoň 10 stromů. U jednoho nebo tří stromů je to jak na houpačce.

Tak určite z jedného stromu sa nedajú robiť závery, máte pravdu.Strom nemusí byť vydarený. Ale už z troch stromov by som závery dokázal akceptovať, nemyslím si že by všetky tri boli nevydarené.

Na lekvár a sušení je opravdu nejlepší i před š.dom.

Je to možné.

Slivovici jen z ní nemám, nebylo plodů nikdy dost na jednodruhový destilát a to jsem měl 30 stromů na myrobalánu z Fytosu Plzeň -Voráček před 10 lety.

Koľko kg sliviek dal priemerne jeden strom Valjevky keď ani na 30 stromoch ste nemali dosť na jednodruhový destilát.

                                                                                               Jano

Koľko kg sliviek dal priemerne jeden strom Valjevky keď ani na 30 stromoch ste nemali dosť na jednodruhový destilát.

Jano,

za posledních cca.5 let jsem měl na stromech valjevky nejvíce max. tak 15-20 kg ovoce na 1 strom (podnož myrobalán) množitelský materiál Fytos Plzeň.

Ten rok jsem měl objednávky na sušené švestky pro své zákazníky, tak byly usušeny. Doufal jsem, že to bude s úrodou lepší a zkusím příště i destilát a nebylo tomu tak. (stromy pohledné, silné, zdravé, ale velmi silně vyholující - daleko více než durancie)

za posledních cca.5 let jsem měl na stromech valjevky nejvíce max. tak 15-20 kg ovoce na 1 strom (podnož myrobalán)

A ako sú staré tie stromky Valjevky? Máte slivky aj na iných druhoch podnoží ako na myrobalánoch?

                                                                                 Jano

Myslím, že hodnotit odrůdu z vlastních 10ti stromů může málokdo, ze stromů různých majitelů sem tam někdo, rozhodně ne mnoho zahrádkářů. To mi ovšem nebrání v tom, abych tu odrůdu pro sebe hodnotil jako dobrou nebo špatnou. Je to hodnocení velmi subjektivní, ale je jen moje, nedělám to z vědeckých důvodů. Jiná věc je, pokud se na stejném hodnocení shodne více pěstitelů.

Já si dovolím hodnotit odrůdu jen pokud mám od ní alespoň 10 stromů..

Mně tedy pro hodnocení odrůdy přije úplně jedno, jestli hodnotím deset stromků po 10 kilech ovoce nebo jeden strom s metrákem plodů. Jsou-li stromy vedle sebe, vždy jsou zatíženy možnou hodnotící chybou pramenící z mikrolokality - mimořádně vhodná či nevhodná půda,  spodní voda vysoko nebo naopak nedosažitelná, chráněná nebo naopak větrná poloha, jižní stráň nebo mrazova dolina. Jak píše PP, pokud se na vlastnostech shodne víc pěstitelů ze všech koutů země, pak je to validní informace.

Jsou-li stromy vedle sebe, vždy jsou zatíženy možnou hodnotící chybou pramenící z mikrolokality - mimořádně vhodná či nevhodná půda, spodní voda vysoko nebo naopak nedosažitelná, chráněná nebo naopak větrná poloha, jižní stráň nebo mrazova dolina. Jak píše PP, pokud se na vlastnostech shodne víc pěstitelů ze všech koutů země, pak je to validní informace.

Vlastně kvůli tomu tohle forum čtu. A jak píše p. Vysloužil o těch "mikroklimatech, mikrolokalitách", tak jsem to po létech zjistil taky.
I jen v jednom členitém sadu nebo zahradě můžou být i v malých vzdálenostech různé podmínky a výsledky. Jsem se přesvědčil různými poznatky. Třeba, že mi něco zmrzne ve větrné poloze chráněné od severu zdí s expozicí na jih a o pár metrů dál se to ještě nikdy nestalo byť na severní straně. Nebo v úplně nechráněné a větrné poloze.
*
Nebo jak jsem stěhoval ořešák semenáč v malé zahradě který jsem chtěl z nostalgie zachránit...
(Údajně jsem ten ořech "strčil do země ve čtyřech létech, tak proto).
*
4x nebo a i více byl přesazen než se dostal na místo kde teď žije a roste a nic ho tam neohrožuje. A to se stalo na malém prostoru...
(Žádný užitek ani solitéra z něj nikdy nebude, je to i po těch létech furt mrzáček, ale to už je úděl mnoha semenáčků...)

Rafael.

Do povidel se nikdy nepřidává želírovací cukr. Pak to nejsou povidla, nýbrž marmeláda. Povidla musejí houstnout pouze odparem vody. Pokud je zahustíte želírovacím přídavkem, tak při tepelné úpravě - např pečením buchet - se želírovaná povidla opět zkapalní a vytečou do pekáče.
   Z mnohaleté zkušenosti s vařením povidel je zřejmé, že odrůda švestky má vliv poměrně podružný. Důležité je sice množství sušiny, ale to se dá nahradit dešlším vařením. Chuť povidel je beztak z větší části dána zkaramelizovaným cukrem, ať už z ovoce nebo přidaného. Z méně šťavnatých švestek uvaříte povidla dřív a je jich víc. Je-li šťávy víc, musí se vařit déle, produktu je míň, zato je logicky sladší. Porovnával jsem to současným vařením Katinky (míň šťávy, víc povidel) a Opálu (víc šťávy, míň povidel, ale sladších).

Tak nevím, čí chutě se rozhodl uspokojit R. Jelinek, když z Gabrovské vyrábí jednoodrůdovou slivovici.