Jak se zbavit včel?

Už při přečtení názvu této diskuze mi zatrnulo! Čeho se budeme zbavovat příště?U nás v JČ už nevidíte koroptve, bažanty ani zajíce jen nějaké srnčí a div.prasata.Ještě tak před 5-ti lety, když kvetly sady, a pak lípy, to byl hukot! Dnes pár včeliček.Nejen, že je ničí nemoci, ale dřív se včelařilo skoro v každé chalupě.Dneska 1 včelař ve vsi! Kolik je asi nyní průměrný věk čes.včelaře?60-70 let?Asi se moc nemýlím, že?Souhlasím s p.Mirkem i hostem 34.194.Vím, že s některými lidmi i chovateli včel je těžké pořízení, ale neměly by to odnášet včely! Někde jsem četla, že když nebudou včely, nebude ani život na Zemi, protože opylují 90%rostlin.Zdravím všechny rozumné lidičky B.

Berto, určitě ani Vy ani já nepatříme mezi "ekoteroristy"-jak tu byli v jednom vláknu nazváni ti, co se zastávali přírody a živočichů v nich žijících-ale opravdu všeho s mírou. Pomalu, pomaloučku mizí ze země některé rostliny, živočichové... možná se už začínáme pomalu zbavovat i starších a "nepotřebných" lidí. Psala jsem, že sama provádím přiměřené postřiky. Zároveň mám ale radost z "hučících" kvetoucích stromů, přikrmuju ptáky, snažím se vysazovat nové stromy-nejen ovocné. Sdílím Vaše obavy a mám pocit, že z konání lidí vymizela taková ta normální "selská" vyváženost. Co spotřebuju nebo i zničím, nahradit novým a žít v souladu s přírodou, jsme její součástí. Lidé nějak ztrácí potřebu a slušnost se domluvit a tím pádem bývají se svými stanovisky a názory na zcela opačných koncích. Pak to odnášejí ti nevinní, např. včely. M.R.

Včely létají za snůškou do vzdálenosti asi 5 kilometrů, trubci byli pozorováni při letu za včelstvy až na vzdálenost 15 kilometrů. Taková akční vzdálenost včelstev, na kterou ještě létají hromadně na medonosné rostliny, je do 2 - 3 kilometrů. Jestliže tedy někomu vadí včely na květech, mohou být ty včely klidně z 3 kilometry vzdálených úlů a pokud ty květy postříká nějakým jedem, může v okruhu až těch kilometrů všechna včelstva vytrávit nebo aspoň oslabit.  Něco jiného je nálet včel na vodu, tam létají do vzdálenosti stovek metrů a potom hlavně létání včel v blízkosti úlu. Tam včely útočí, když jim někdo vleze do směru výletu z úlu, to je u 1 - 3 úlů tak do 10 - 15 metrů od česna úlu, u třeba 20 včelstev tak do 30 metrů od česen úlů. Tyhlety věci se ale taky dají v pohodě řešit zvednutím letu včel nějakou překážkou, třeba rákosovou rohoží na plotu, včely potom létají nad ní ve výšce nad 2 metry a do konfliktu s chodícími lidmi se nedostanou. Potom tam je někdy při práci ve včelstvech a tak 1 - 2 x za rok v případě nevhodného počasí horko sucho před bouřkou, že včely létají v okruhu 5 - 10 metrů od úlů a obtěžují nebo napadají.  To se ale zase děje v přímé viditelnosti od úlu, takže za keři nebo živým plotem se to neděje.  Opatření pro včelaře by zhruba mělo být, že před česny by měl mít svůj pozemek minimálně těch 10 - 15 metrů, kde by případně nějaké keře či jiná překážka zvedaly let včel nahoru. Z ostatních strany by měl mít včelař svůj pozemek do 5 - 10 metrů od úlů, případně by měl mít úly schované za keři. Potom by bylo vhodné, aby na zahradě měl nějaké jezírko nebo podobnou nádržku, kde by včely létaly pro vodu a o to méně létaly na vodní zdroje u sousedů.  Pokud včelař takhle umístěná včelstva má, neobtěžují jeho včely sousedy nijak víc než náhodně z jiných úlů přiletěné včely na květy na jeho zahrádce a jestli chce někdo i při takových podmínkách včely na květech likvidovat, nezaslouží si bydlet uprostřed přírody někde na venkově, ale v paneláku ve městě někde v betonové džungli.

Jinak co se týká včelaření, je to vždy záležitost oboustranné ohleduplnosti. Viděl jsem už i úly umístěné dlouhodobě hned vedle plotu souseda nebo jen se 3 - 4 metry volného prostoru před česny a nikomu ze sousedů to nevadilo a na druhé straně jsem slyšel o soudech, kdy se sousedé soudili kvůli tomu, že včelař měl včely uprostřed své rozsáhlé zahrady daleko od plotu.  Ono totiž žádný závazný předpis, jak umístit včely na pozemku, aby nenapadly sousedy, není. Ono je to taky hodně individuální a rozhoduje o tom dost věcí. Některé obce, zvláště ve vyspělém kapitalistickém západě toto řeší úplným zákazem chovu včel na svém území - úředníkům ubude práce s vyřizováním sporů, ale v takových územích, typicky velkých měst není potom na květech ani včelka. Projeví se to potom třeba na tom, že rozmnožovací tlak rostlin rozmnožujících se hlavně semeny z květů opylovaných hmyzem výrazně zeslábne a volná místa v přírodě potom o to více obsazují rostliny, jejichž květy jsou opylované větrem nebo které se šíří vegetativně oddenky, rozrůstáním kořeny atd. Třeba kopřivy, trávy, bršlice, pýr atd.

Co se týká chovu čmeláků, ti prodávaní jsou určeni pro opylování ve sklenících, tam jsou totiž lepší než včely. Drazí jsou proto, protože jsou speciálně chovaní, v srpnu a září jsou oplozené samičky sbírány a ukládány k zimnímu spánku a potom odhaduji asi 2 měsíce před dobou použití jsou oplozené samičky probouzeny a zřejmě v halách osazovány do chovných úlků, kde jsou přikrmovány a kde vytvářejí oplozování květů schopné společenstvo s desítkami a možná i stovkami čmeláčích dělnic. A toto je potom právě prodáváno, aby ve vytápěném skleníku třeba v únoru co je potřeba opylovaly.

Jinak pokud se čmeláci vyskytují ve volné přírodě, jsou důležitým indikátorem čistoty prostředí, jsou totiž hodně citliví na chemikálie.  Taky jsou chráněni, takže vybírání hnízd v přírodě za účelem chovu je trestné. A obvykle se nepovede.  Legální je udělat úlky a nechat tam na jaře čmeláčí samičky přirozeně zahnízdit, na hranici je na jaře odchyt samiček hledajících místo na zahnízdění. Úlek může být ze dřeva tak 15 x 15 x 15 cm velký s odnímatelným těsnícím víkem a se vstupním otvorem napojeným na 10 - 15 cm hadičky 15 mm v průměru třeba instalační "husí krk" - elektrikáři vědí, o co jde. Imituje díru do země, protože čmeláci nejraději hnizdí v dírách v zemi. Vnitřek úlku by měl být tak do třetiny poloviny vystlán čistým suchým mechem nebo krejčovskou vatou nebo měkkým senem atd. Úlek by měl bý umístěný ve stínu a chráněný před mravenci, nejlépe nožkami z nabitých hřebíků umístěnými v plechovkách s vodou. Přirozeně zakrytý proti dešti. V přírodě se samičky podle druhů a mikroklimatu místa budí v dubnu až do poloviny května, takže na začátku dubna by už úlek měl stát na místě. Tak do června je vhodné čmeláky nerušit, maximálně opatrně přikrmovat pylem a medem od včel, hnízdo je pak větší. Později je možné odkrýt víko a hnízdo pozorovat, čmeláci neútočí, pokud jsou pozorovatelé zhruba dále než metr. Blíž se cítí ohroženi a útočí - nalétávají a otravují až v krajním případě bodají. Reakce na čmeláčí jed je individuální, v průměru je čmeláčí bodnutí méně bolestivé a méně otéká než včelí, ale zase mohou bodnout vícekrát. Taky se dají, s rizikem bodnutí potom oloupit o nějakou buňku čmeláčího medu...

Informace, že i čmeláci jsou jakýmsi indikátorem čistého prostředí je pro mě nová a velice mě potěšila. Brundibáři se tu hojně vyskytují. Takže by se dalo zjednodušeně usoudit, že postřiky a hnojení zde nepřesahují pravděpodobně "přes míru". M.R.

Od dětství jsem těžký alergik na včelí bodnutí (už 71 let) a že jich bylo. Dva roky prodělávám vakcinaci, ale přes to se včel nebojím když vidím, jak si pracují a nemají na mně čas. Přečetl jsem si tu rozsáhlou diskuzi přátel i nepřátel včel, kde vystupují i slovutní včelí odborníci, čímž já nejsem. Slyšel jsem o inseminaci včelích matek, jejichž potomstvo není útočné. Mohli byste to vysvětlit?

Komerčně prodávané matky jsou již oplozené. Šlechtí se tak, aby jejich dělnice měly, pokud možno, menší útočnost, rojivost, rozbíhavost, aj. Včely úplně bez žihadel či jedu, tuším, ale zatím nikdo nevyšlechtil.
   Rozmnožování včelstev sbíraním rojů (potažmo cizích) tento trend nesleduje.

Na začátku řetězce byl případ včel které zalézají dírou do stěny a jak je odpudit.Potýkal jsem se vosama, která mi na půdě znovu a znovu stavěly hnízdo.Na místo a okolí jsem natřel trochu karbole (používalo se to na impregnaci dřeva železničních pražců, el.sloupů). Nepříjemně a velice dlouho vydrží páchnout.Vosy se odstěhovaly.Pepík

Příspěvek ze 3.1.09-čmeláčí úl.Ta trubka na vletovém otvoru je umístěna na které straně-boční, horní? Případně jak vysoko vzhledem k nastýlce?Jak vysoko nad zemí se úl dává.To že čmelák bodá je pro mne divné, i když jsem to už četl.Po několik desetiletí čmeláky zatoulané do bytu "likviduji" tak, že je chytím do dlaní a vynesu.Pepík