Myslím, že jrozšíření rzi hrušňové zrovna tak podpořilo i odsíření elektráren atd. (Síra ve vzduchu - kyselé deště -nejspíše fungovaly jako stálá aplikace fungicidu).
Za hlavní období množení, pěstování, rozšiřivání a vysazování jalovců čínských a jalovců chvojka (tedy zimních hostitelů rzi hrušňové) považuji období od 50.-60. let minulého století (za "socialismu" se prostě množily ve velkém, protože jdou množit velmi snadno). V té době se ale masívnbí výskyt rzi hrušňové neprojevoval kvůli znečištěnému ovzduší.
Myslím, že po "sametové revoluci" nastal úbytek používání těchto dvou druhů jalovců, protože se v zahradnictvíách objevilo mnoho a mnoho nových a daleko hezčích druhů dřevin, takže tyto keřové a plazivé jalovce ustoupily z popředí zájmu.
Josef.
