Proč co dřív rostlo a dnes roste jinak,

Jestli můžu k tomu něco napsat, tak to co jsem zažil od svých rodičů:
Nějak to v té době nebylo o žádných koníčcích nebo vyplňování volného času.
Bylo to o soběstačnosti a částečné nezávislosti, spořivosti, pracovitosti a tak...
A už v té době to moc nefungovalo i když otec rodiny pracoval celé dny a máti doma. Ale ještě hodně produktů byla schopná i na prostorově omezených podmínkách vypěstovat a vychovat.
*
A jejích předci, mí prapředci, babička s dědečkem byli soběstáční úplně. A to i v době kdy byli násilně zbaveni větších polností a byli schopni a nuceni přežívat na tzv. "záhumence".
A jak si tak vzpominám, rajčata, okurky, zelí, kedlubny, mrkev, čenek, cibuli, apod. pěstovali úplně bez problémů na krajních řádcích bramborového pole. Bez nějakového většího ošetřování, bez podpěr a na místech u louky kde brambor nikdy moc nebylo.
Na nějakou zelinářskou zahrádku si u nich nevzpomínám, pěstovali to vše na tom poli.
A pokud něco řešili, a to byl velký problém řešitelný jen ručním sběrem, tak to byla mandelinka.
(Kupodivu ani s lesnímí a polními škůdci neměli větších problémů, což dnes už nechápu vůbec...)
*
Určitě i počasí bylo trochu jiné, ale hlavně si myslím, že to byla pracovitost a hlavně závislost na vlastní těžké práci..
Což nám už dnes chybí...

Rafael.

Z globálních zprůměrovaných teplot nelze vyvozovat závěry jako např. že v průběhu let 1947 - 1975 bylo zahrádkaření v pohodě a po zlomu v 1975 je to jako ruleta. To je velice zjednodušené vidění. Rozdíl 0,1 st.C ročně je přibližně tak rozdílem teplot mezi Prahou a Bratislavou- taková změna je celkem přijatelná.

Podle klimatologa Václava Cílka má globální oteplování celkově příznivý vliv na přírodu a zemědělství v severní americe a v evropě, ale devastující vliv může mít v jiných částech světa. zejména v zemích, které jsou navíc hodně lidnaté, např. Egypt, Irák, Irán iIdie, Čína. Neúroda v těchto zemích má potom vliv na světové ceny potravin, jestliže ovšem existují zásoby v jiných částech světa. Pokud by nastala v těchto lidnatých zemích neuroda několik roků po sobě, a zásoby v jiných částech světa byly spotřebovány, znamenalo by to nepředvídatelné následky, týkající se chování lidí v postižených oblastech.  Proto je globální oteplování tak ostře sledováno.

roky 1947-1975 mám osobně na vlastní kůži prožité. Neteoretizuji, ale mluvím z praxe. Ta je poněkud jiná než vydedukovaná z různých teoretických předpokladů. Reálný život je praxe, nikoliv teorie. Praxe má vždych navrch nad teorií. Není nad osobní zkušenost.

Pane Alfonssi, vaše životne skusenosti si vážim.  Dokonca by som suhlasil aj s tvrdenim: " Reálný život je praxe, nikoliv teorie ".  Ale musim sa ohradit pred znižovaním váhy dobrej teorie, ktora je vydedukovana z faktov, a zaroven je to vydedukovatelna teoria, nie nejake veštenie z kristalovej gule... 

  Empiria je iba empiria a ma svoje limity. A pocasie je velice komplexny problem, velmi lokalne premenlivy jak v čase, tak geograficky.  Asi by som sa vyhol implikaciam podobneho typu. 

Bohužel se u teorie čsto stává že "se změnily výchozí předpoklady", které jsou mnohdy nepředvídatelné. Bez teorie by dnes ale nebyla Einsteinova atomová bomba. S rychle se blížícím nástupem jara jsem ve střehu. Sleduji různé druhy česneku zasazené různým způsobem. Teoreticky by měly vyjít ty hluboce zasazené, které by nemělo ovlivnit postupující vysychání půdy.  Tuším že teorie vyjde. Jde o to jestli se vegetačního období česneku dožiju, ale podle internetu mě teoreticky vyšlo 105 let. 

Môže sa z toho vyvynúť silvestrovská téma a prispejem svojim postrehom.

Dřív: Pred pár desaťročiami ľudia boli v menšom časovom strese. Síce chodili do práce, ale často v nej nič nerobili a prichádzali domov pomerne skoro... oddýchnutí a mohli sa venovať ich záhradkám. Ak robili na družstve mohli si z roboty "priniesť" hnojivá, postreky, alebo si lacno zadovážiť záhradný hnoj. Z práce v zamestnaní mali nejaké peniažky, ale uhorková sezóna v lete mohla byť lepším finančným krytím nákladov rodiny. Dobrá úroda sa rovnala krátkej dovolenke na Balatone. (ak na ňu bol čas)

Dnes:.. sú ľudia v čosovom strese, na záhradu majú málo času, z roboty idú do reštaurácie alebo do fitka. Nič sa nestíha... postreky sa robia až keď je neskoro a úroda je zožraná. Záhrada dnes nikoho neživí a neuživí. Uhorková sezóna je pekné ale nákladné hobby, moc na tom nezarobíte. Vykašlať sa na zamestnanie a venovať sa záhradke môže znamenať finančné problémy.

Souhlasim! Myslim, ze prace na zahrade je dost podcenovanou protivahou dnesniho stresoveho zivota rady lidi.

Nepochopil jsem větu alfonsse :,,Jde o to jestli se vegetačního období česneku dožiju, ale podle internetu mě teoreticky vyšlo 105 let. "    Kde takovou blbost na netu mohl najít.       K názoru hosta 141.231 chci říci, že za minulého režimu nás situace nutila si tu zeleninu a ovoce vypěstovat. Protože v obchodě toho nebylo dostatek. Vše se velmi těžce shánělo.V dnešní době mám zahradu pro potěšení z vlastních eko-výpěstků a pro posezení s přáteli! Na paneláku početnější návštěvy nepřijímám. 

P.S. Zatím tady sníh u nás nebyl, tak uvidím, jak dopadne česnek! Je celkem sucho a dnes jasno a mráz -10°C!

Pan alfonss napsal : "Sleduji různé druhy česneku zasazené různým způsobem. Teoreticky by měly vyjít ty hluboce zasazené, které by nemělo ovlivnit postupující vysychání půdy.  Tuším že teorie vyjde."

Nevím jakou hloubku si mám představovat když píše "hluboce zasazené" ale myslím, že je zbytečné sázet česnek hluboko, protože kořeny česneku sahají podle literatury až do 70 cm.