Stepovani stromkovych ruzi

Dobrý den, podobný dotaz jsem odpovídala na vláknu "rozmnožování ruží" dne 13.3. 2008 podívejte se i tam.

Konkrétně k Vašemu dotazu:

1. Není v tom zásadní problém, můžete použít jakoukoli planou růži, která tvoří dlouhé rovné pruty. Začátkem dvacátého století se to nedělalo jinak, než, že se očkovalo na odkopky a pruty mladých semenáčů planých růží získaných z volné přírody.  (Dokonce pro zajímavost se tím tehdy na podzim živili sezónní zahradní pomocníci, kteří vykopávali po kraji vhodné mladé šípkové pruty pro školkaře. Známý růžař J. Funda z Velimi je po tisících vyvážel do Německa. Dodnes používaný "Červený Pávův šípek" není nic jiného, než F. Pávem z Lysé nad Labem objevený semenáč.)
2. Ostny: bezostná podnož R. multiflora není na stromek dost pevná, je spíše poléhavá. "Červený Pávův šípek" druhým rokem sám ztrácí ostny, také proto se na něj očkují stromkové růže. U ostnatých podnoží trny opatrně odloupnete, už nedorostou. Dělejte to až na vyzrálém dřevě, mladý letorost je měkký a mohl by se poškodit. Odlupujte raději v době vegetace a za sucha, aby se ranky nestaly vstupní branou infekce.
3. Dva silné výhony? Pokud by šly oddělit s trochou kořenů, budete mít podnože dvě. Pokud nepůjdou oddělit, jeden bez milosti zlikvidujte až v kořenové části. Zbylý prut nezastřihujte, zbytečně by jste ho podpořil v obrážení. Ostraňujte vylamováním probuzená očka na kmeni (čím menší, tím menší jizva na kmínku). Jen na vrcholu nechte malý obrost zelených větviček.  U kupovaných, i když mají starší kmínek, se také občas nějaké to očko na kmeni probudí - tak včas odstanit.

 Píšete o silném průměru výhonů, u někoho z návštěvníků by to mohlo vzbudit mylnou představu, že lze očkovat na staré silné výhony. Tímto připomínám těm, kteří se chystají očkovat poprvé, že při očkování se musí kůra lehce odlupovat, nemůže být tedy stará a zdřevnatělá. Očkuje se tedy na dvouleté, maximálně tříleté pruty.

Snad jsem na nic nezapomněla..  Přeji hodně úspěchu    Lili

Smím se zeptat, proč očkujete až na dvou či tříleté pruty? Neujímaly by se lépe očka na jednoletých?

Máte pravdu, tady by mohlo vzniknout nedorozumnění, co si kdo představí pod jednoletý a dvouletý. Měla jsem to asi napsat jinak: loňské a předloňské. Já to beru tak, že "loni vyrazil, letos žije druhým rokem, tak je dvouletý a vhodný k očkování". Slovo jednoletý jsem nechtěla použít, aby nevznikl dojem, že prut vypučený v květnu, který je v červenci ještě křehký, se už dá úspěšně očkovat.

Mimochodem, teď popřu vše, co jsem napsala: pokud nemám velký výběr podnoží, a podaří se mi získat nějakou unikátní odrůdu, tak očkuji na vše, co je dostatečně silné, pružné a vysoké.

zdravím Lili

Já jsem růže očkoval (se střídavými úspěchy) někdy dávno, stromkové růže vymrzaly, tak jsem toho nechal. Pod vlivem zkušeností z ovocného štěpování jsem očkoval prakticky pouze na letorosty (narostlé v tomtéž roce, co nejsilnější ovšem), většinou vyrostlé z loňských výhonů . Očkoval jsem později, v srpnu, někdy i Forkertem. Možná to byla příčina častých neúspěchů.

Stromkové růže jsou krásné, ale nemají zdaleka takovou životnost, jako očkované na krčku. S jejich udržováním je piplačka, jsou spíše pro tu radost a krásu. Neustále očkuji nové, protože ty starší odcházejí do "růžového nebe". Dokud je lze korunkou ohnout k zemi, není s přezimováním zas takový problém, ale když kmínek zestárne a zdřevnatí, musí se už jen balit a místo očkování v kruté zimě vymrzne. Mám přítele, vášnivého růžaře, a ten je pěstuje v nádobách. Na podzim je vyjme z nádoby, položí je do záhonu a celé zasype zeminou, na jaře je opět vsadí do čerstvé půdy do nádob. Prý se mu to osvědčilo. 

Záleží také na odrůdě, některá se "chytá sama", jiná se brání a s podnoží nesroste a nesroste.... Forkert je úspěšný při zimním očkování v temperovaném skleníku, spíš mimo mízu. V létě venku je úspěšnější očkování do T-řezu. Moje zkušenost, upozorňuji, že v drsných podmínkách, je očkovat raději dřív, pokud to jde už od konce června. Červenec je lepší, a srpen už je u mně problémový. Mám jednu růži, které říkám "velikonoční", byl to pokus s darovanou růží, která byla očkována koncem dubna, a je to k nevíře, chytla se všechna očka. Radši už končím, nebo popíšu celé vlákno...                    Lili

Fascinovala mně půdopokryvná "Sommerabend" na stromku... viz foto

Když očkujete v červnu, máte již vyzrálá očka? A nevyraší ještě v témže roce?

Víte, já neočkuji z komerčních důvodů, ale jako sběratel. Takže, když mám možnost získat nějakou pro mně atraktivní odrůdu, třeba v červnu, tak se chopím příležitosti a jestli je optimální čas nebo ne příliš neřeším. U růží kvetoucích časně v červnu (staré, neremontující) to s vyzráváním na konci června docela jde. Někdy pravda vyraší, ale to se dá u vzácného očka zvládnout velmi pečlivou zimní ochranou. Mám na takovéhle případy takový svůj osvědčený trik. Ostatně co by člověk neuděl, když mu na očku záleží. 

Tim odchodem do "ruzoveho nebe" myslite vymrznuti nebo je jeste nejaky jiny duvod k tomu proc by stromkove ruze obecne malo vydrzely?

Pokud je budu zazimovavat v zimni zahrade tak by to mohlo byt v poradku?

Dva roky nebyla zadna zima takze mi obe kupovane stromkove ruze vydrzely zatim bez problemu a uz jsou zase narasene.

Take by me hodne zajimalo krizeni ruzi. Ma s tim nekdo zkusenosti? Mam na to zalozit vlakno nebo uz nejake je?

Diky..;-) Jsem jak sopka otazek, ale ruze me hrozne chytly a rad bych o nich vedel prvni posledni a o stepovani stromkovych ruzi a krizeni jsem na ceskem internetu ani v knizkach nenasel temer nic. Neco jsem nasel na americkych serverech tak bych chtel jen porovnat to co jsem se tam docetl.:-)

David

Délka života stromkové růže záleží na životnosti odrůdy, která je naočkovaná. Navíc místo očkování je vystaveno daleko vělším vlivům prostředí (změny teplot, slunce, houbové choroby, škůdci,..), očkovance na kořenový krček jsou pod zemí více chráněni. Navíc tah mízy do korunky je závislý na zdravotním stavu kmínku. Ale zase Vás nechci strašit, někdy do toho růžového nebe odejde i čerstvě koupená růže (když si to představím, tam musí být úžasný sortiment - jen ty staré zaniklé odrůdy Josephiny Bonaparte a hraběnky Chotkové  ).

Když je zazimujete v chladné zimní zahradě - to se budou mít jak na Havaji. 

S křížením růží Vám nepomohu. Vyšlechtění nové růže je náročný běh na dlouhou trať. Jen pro představu: řízené opylení, sběr šípků, výsev semen, desetitisíce semenáčků, testování a roky čekání než se projeví....Selekce kříženců trvá léta (7 -10), pak se teprve vyberou ty nejlepší a přihlásí se k patentování. Na druhou stranu, řada zajímavých růží vznikla spontánním křížením a za zmínku stojí i využívání tzv. spurů, což dělal např. Jan Böhm ("Probuzení" je spur od "New Dawn", "Naše národní" je spur od "Baron Girot de Lain"), namátkou z novějších let Červeného růže "Libuše" nebo Zemanova radiomutace "Helenka". Zkuste si zasurfovat po http://www.helpmefind.com/rose/index.php, kolik růží jsou spury nebo náhodné semenáče.  Pro ty, kteří čtou naši diskuzi a nevědí co je "spur": jen velmi laicky - představte si, že Vám na růži vyroste výhon s květem odlišné barvy či tvaru než ty ostatní. Vy tuto zvláštnost naočkujete... a pokud si udrží nové vlastnosti máte spur od původní růže. Můžete jí přihlásit k patentové proceduře a pokud Vám bude uznána, budete uveden jako její šlechtitel.             Lili