Šípková růže - přesadit nebo namnožit?

Pokud jde o šípkové růže, tak bych se rozhodně neobávala, že se budou špatně ujímat. Jsou velmi vitální. Možná ale, pokud máte podmínky, které šípkové růži nevyhovují (tj. těžká, jílovitá půda, vysoká spodní voda, stinné stanoviště), po čase zajdou. Já se potýkám s problémem opačným - jak dostat šípkové růže mimo můj pozemek. Na základě mých zkušeností mohu doporučit množení kořenovými řízky nebo odkopky, protože u nás, i z velmi malé části kořene ponechané v půdě brzy vyraší nové větve, a to kdykoliv během vegetace. S jinými řízky (dřevitými, polodřevitými atd.) z pochopitelných důvodů zkušenosti nemám. Zuzana

heleno, s přesazením velkých keřů růží to nebude tak snadné. Sama píšete, že "jdou velmi špatně vyrýt, mají obrovské kořeny...". I já bych se obával, že má dřina přijde vniveč: keře nejsou připravené, mají dlouhé, řídké kořeny, neudrží pevný kořenový bal...

Když už bych se o jejich přesazení chtěl pokusit, pak nikoli "po odkvětu", ale v pozdním podzimu - tipuji to na říjen (listopad). Prostříhání a hluboké seříznutí keřů je samozřejmostí.

Podle mého názoru je to ale moc práce a nejistý výsledek.

Vyhledejte ve svém okolí školku, kde růže pěstují a zkuste se tam dohodnout třeba na odkupu neujatých podnoží. Růže dost rychle rostou, takže velké keře budete mít za několik let i když je vysadíte v menší velikosti (a spolehlivě se Vám ujmou).

Josef.

Pokud máte k dispozici keře, namnožila bych si je odkopky.           Lída

Já bych se živého plotu ze šípků trochu bál. Rostou příliš šlahounovitě, hůř se udržují v zamyšleném tvaru, vyhánějí odnože i kus od mateřské rostliny.  Taky není příjemné se o takový plot otřít.

Myslím si, že takový živý plot je pro toho, kdo má dostatek místa. Velké keře šípkových růží, kterým se umožní volný růst, vypadají v době vegetace velmi úpravně a romanticky. Těch našich mi bylo docela líto. A co se jeví jako nevýhoda, může být někdy předností - hustým trnitým živým plotem opravdu nic neprojde. Ani sousedovy slepice, které po odstranění šípků musíme občas za velkého povyku lovit a házet přes plot. K dobru lze také přičíst možnost výroby šípkové marmelády (pro trpělivé) nebo šípkového vína. Máme-li v okolí ťuhýka, můžeme sklízet i sušené slepýše a žabky (což ovšem nebude moc etické). Zuzana

Děkuji všem a převážně ženám za jejich optimistické rady. Pánové jsou trochu opatrní "-). Vyzkouším z každé metody jednu a která se mi osvědčí, tu budu praktikovat.

Přeji hezké slunečné dny.

H.

dobry večer, řeším stejný problém množení šípku.vloni jsem vykopal dva velké keře bagrem a převezl na zahradu, jeden na jaře obrazil hned a ten druhý až minulý tyden, zž jsem ho chtěl zlikvidovat.z vašich odpovědi jsem nevypátral kdy je nejvhodnější doba na množeni, chci taky živý nepruchodný plot.

Také se snažím "oplotit"chatu proti nežádoucím couralům krásným šípkovým plotem a po absolutním nezdaru s vlastní semínkovou školkou jsem zvolil formu odkopků, vždy opatrně abych nezničil mateřskou rostlinu, většinou se najde nějaký bludný výhonek.Vozím šípky odevšaď kam jedu a odměnou je neuvěřitelná paleta barev a velikostí.Netušil jsem kolik je všelijakých druhů.Toto oplocení má kromě své krásy a užitečnosti (kuchyňské a léčivé) pro mě tu výhodu že lidi neprojdou, ale zvířátka moc neomezuju. :-) Milan

 K tomu absolutnímu nezdaru s vlastním pěstováním ze semínek - šípek klíčí až druhým rokem, takže na podzim zasít, příští jaro nic nevyroste, zato další jaro budete mít záplavu semenáčků. Mám to z vlastní zkušenosti, poradila mi to kolegyně- botanička. N.