Šípková růže - přesadit nebo namnožit?

no jo - musí přemrznout - stratifikovat.. nahradí i lednice.. ovšem nevím jestli je to dobrý nápad - ten plot ze šípků.. dost neučesané a řídké... lepší, hustější by byla rugoza..

Řeším podobny problém, ale pro nedostatek času už asi 5 let :). Podařilo se mi sehnat semenáčky v zahradnictví, ale nic moc. Srny je dokonale ožírají, i trny! Teď mám další radu od zkušeného zahradníka: Nekdy v březnu nastříhat asi 20 cm řízky z letorostů (což není takový problém) a zasadit je do půdy a nechat cca 1 očko nad terénem. Ideál pod sklo nebo zavařovačku. Prý by měli v pohodě zakořenit. Teď v dubnu už hrozí vyschnutí.

Co se týče vhodnosti jako živý plot, pro velkou neoplocenou zahradu (sad) je to ideální přírodní alternativa. Asi pro zvěř propustný, ale zase v zemědělské krajině plné lánů je to pro přírodu blahodárné!  I pro oko :) divím se, že se to více neužívá. V komerčních zahradnictvích téměř k nesehnání.  Tomáš

Zdravím.

Tak jak to dopadlo? Chtěla bych také nějaký přírodní živý plot na chalupu k lesu. Počítám, že to srny prolezou, když budou opravdu chtít, ale zase by je to mohlo aspoň občas odklonit z přímého směru. Místa je dost, není potřeba nic stříhat ani řezat. Uvažovala jsem o šípkových růžích, těch rugosách, ostružinách, divokých trnkách. Něco, co je husté a do čeho se jim nebude moc chtít vstupovat. Šípkové růže a ostružiny mi přišy nejrychlejší, ale je to trochu ve stínu, tak nevím, jeslti to vydrží. Jak nejlépe a nejsnáze získat divokou trnku netuším, odkopky?

Planou trnku vypěstujete nejlépe z pecek, ale musíte být rychlejší než ptactvo. Očištěné pecky se vysévají napodzim, nebo se uloží do stratifikačního přípravku a stratifikované se vysévají najaře. Pokud si troufnete najít a přesadit maximálně tříletý semenáč (pláňata) můžete je přesazovat jako jakékoliv peckoviny. Pláňata od šípkové růže se poznávají lépe a jednoleté semenáčky se v říjnu nejen dobře hledají, ale i přesazují.

Já osobně bych trnku nepěstoval, pěstebními vlastnostmi má mnoho společného s hlohyní (pyrocanthou), která je však stálezelená a plody jsou okrasnější.

Jestli máte možnost a chuť zkuste dovézt z Německa nebo Polska velkoplodé trnky Nittel a Merzig. Hledejte jako: Prunus spinosa, Schlehe, Śliwa tarnina. * Velkoplodé šípky se dají sehnat i u nás. At́ je z toho plotu taky nějaký užitek. * Z divokých ostružin bych měl strach. Je to velmi nebezpečný a rychle se šířící plevel. Myslím, že by ty šípky a trnky časem zahubily a zaplevelily celé okolí. Rafael.

U peckovin by jsem se v případě množení semenáčkymoc nezabíval, pod stromy většinou zustane dost semenáčku z ptačího hodování. K množení šípku všeobecně - zapomíná se na běžné ružařské množení řízky. Šípková ruže a zahradní ušlechtilá ruže mají stejný základ. Takže není problém v červnu si šípkovou ružičku nařízkovat a namnožit jako pravokořenou ruži. Jeden fígl u ružových živých plotu je ten, že stačí výhony sousedních keřu k sobě přivázat a tím zvýšit a znemožnit podlézání a prolézání. Je to podobný systém jako u drátěného plotu.

Místo plané šípkové ružičky mužete použít i sadové ruže, jež díky větší roznanitosti barev a stavbě květu živý plot zatraktivní, a řízkovance získáte z pát keřu, nemusíte kupovat velké množství.

Divoká trnka... pokud se vypravíte během jara (březen duben) s rýčem k nějakému trnkvému houští, tak si tam narýpete plno odkopků trnky, teda pokud vás třeba nedopadne majitel pozemku.

Šípek... jak je to z odkopky nevím, těch jsem si u šípků nějak nikdy nevšiml. Kdysi dávno jsem je zkoušel řízkovat, sice ujimatelnost byla dost bídná, ale vzhledem k tomu, že si jich někde na mezi můžete nastříhat plno, tak by to až tak nemuselo vadit.

Hloch... má tyky trnya často někde na kraji lesa bývá dost semenáčů, ty na jaře nemusíte ani vyrývat, jdou často tahem vytáhnout z hlíny i bez rytí a dobře se ujímají.

Lesní zvěř... ožere všechno. Ale obvykle ne úplně, takže časem se toho plotu dá dočkat.

Pro upřesnění, je to v CHKO, přes 500mnm, zahrada je rekreační, produkce nula nic už rozsahem výsadby. Hlavní slovo ve všem má tchýně. Podle ní tam všechno ožírají srnky a jeleni a nevím jaká zvěř, i když já jsem jich tam (ani jejich stop) za ty roky moc neviděla. Natož aby zahrada byla ožraná do mrtě, jak tvrdí. Spíš si uždíbnou, když jdou vedle na louku. Takže potřebuji vymyslet a co nejdříve zrealizovat něco, co do okolní krajiny zapadne lépe než řady smrčků a buků nastrkaných jeden na druhém, což je tam teď, nebo dvoumetrový drátěný plot se železnými sloupky, což by tam tchýně chtěla. Šípky, trnky, ostružiny a spol. mi přijdou nenápadné, prostě tam okolo "samy vyrostly", šlechtěné růže, hlohyně a pod. asi už méně.

Zkuste se kouknout na nabídku historických růží, bylo by to barevnější, udělají taky docela velké keře a myslím, že by tam zapadly docela dobře. Ostružiny určitě neee, zaplevelí vám všechno a nezbavíte se jich.