Ale jistěže. Otevření hranic zkvalitnilo a rozšířilo náš trh s růžemi. V posledních letech se dokonce dováží hodně. Kupují a množí se novinky růží zaštítěné licencí a garancí pravosti odrůdy. Na ceně se to promítá, ale cena licence nezpůsobuje nijak závratné zdražení, leckdy je licenční růže se zárukou pravosti odrůdy ještě levnější než kontejnerovaná "noname" růže z nějakého hobbymarketu (naservírovaná zákazníkům v květu v kontejneru).
Bohužel nevím o nikom, kdo by věnoval čas a energii dovozu odrůd starých více jak čtyřicet let, když je navíc již má v sortimentu a jdou tak jako tak dobře na odbyt. Mezi pěstiteli je veliký zájem o novinky, o růže oceněné ADR, o romantické a Anglické růže. Vzrůstá zájem o historické odrůdy ze zahrad našich praprababiček.
Sice zabřednu trochu jinam, ale v podstatě se to dotýká tématu. Snaha udržet genofond zejména starých růží a lokálních odrůd, je nyní v růžařském světě aktuální téma, jedním z cílů stanovených WFRS je zajistit přežití odrůd pro budoucnost. (Ani mezi renomovanými rozárii v Evropě nejsou exempláře jedné odrůdy naprosto totožné, bývají tam často docela viditelné odchylky a přesto všichni tvrdí, že ta jejich je jediná pravá. Týká se to samozřejmě ve valné většině historických odrůd.) V posledních letech se využívá k odhalování původu nejen polní srovnávání ale i genetická analýza. Z iniciativy WFRS tak vzniká síť konzervačních rozárií, které mají za úkol ochránit genofond pro budoucnost - jedno se buduje i u nás v Rajhradě u Brna jako genofond českých růží. Je to běh na dlouho trať, náročný časově i finančně, realizovaný nadšenci z Rosa Klubu. Přesto už má ve sbírce kolem 300 odrůd vyšlechtěných na geografickém území Čech Moravy a Slovenska.
