Zmrzlá réva v září

Zdravím, z úterý na středu se u nás prohnal mráz. Mohlo být tak - 3 až - 5 a zmrzla mi kromě tuny rajčat a okurek také réva. Ptám se co teď s revou dělat, vypadá že je ve dřevě ještě zatím zelená. Mám ji nechat být nebo kmínek před dalším mrazem raději zabalit. A když tak do čeho,? Miralon? revu mám již ohlou a vyvazanou na dratence. Jde o loňské mladé sazenice. Děkuji za rady.

Teď s ní nedělejte nic. V únoru ji ostříhejte a ona vyrazí. Jirka

Snad vám ta réva skutečně obrazila a třeba už i zaplodila. Já jsem mladou sazenici zazimoval pro jistotu pod zemí. Vydrží tak prý v zimě i -30ºC a když se vykope až v dubnu vydrží nenarašená až do května. Někteří vinaři zakopávají (v S. Bulharsku každý druhý) i celý vinohrad s citlivými odrůdami a nic jim nezmrzne ani v zimě ani na jaře. Slyšel jsem, že se to dělá i v Arménii, kde je je vyšších polohách v létě +40 a v zimě -30. Sazenice se obalí papírem, ohne do důlku pod úrovní terénu, zasype listím a nakonec zeminou.

Áno, je to úplne bežná operácia na celom území Ukrajiny, okrem prímorských teplých regiónov. Snáď len dodám, že papier je zbytočný, rovnako aj lístie. Môžu v ňom schované výhony viac trpieť plesňou než v čistej pôde. Takisto sa neodporúča kopať hlboké ryhy, ak je mokrá zima potom tam stojí voda. Prosto len položiť na úroveň zeme a prikopať 5 - 10 cm zeme. Kry sú na to prispôsobené, majú šikmé kmienky (viacero, obvykle 4), aby sa dali ľahko prihnúť k zemi. Napr. toto video https://www.youtube.com/watch?v=ndEmo4-Glrw

Radovan

Takže jde vlastně o pěstování na kordonové rameno s čípky, které se na podzim zahrabe do země, pochopil jsem to správně? Na kolik oček se to řeže?

Ten tvar a řez je velmi rozdílný. Někdy rostlina ani nemá kmínek a z babky rostou letorosty, které se snadno ohnou a zahrnou. Viděl jsem už řezat i na 8 oček. V teplé oblasti a na velmi úrodné půdě to však vede k nadměrnému obrostu. Stejně se pak musí skoro všechno olámat. Jeden můj kolega stříhá na podzim na 4 očka a po vykopání sestřihne výhony jen na 2 očka. Pak méně vylamuje, réva je vzdušnější, hrozny větší a lépe to odolává chorobám.

Takže letorosty co odplodily u babky každý rok odříznout a vyrostou nové, je to tak?

Vedenie na hlavu (babku) sa používalo v stredoveku a niekde pretrvalo aj dodnes, hlavne starší páni vinohradníci ešte vínimočne majú takéto vinohrady. Má však mnoho mínusov, napr. hrozno je blízko zeme, väčšia šanca botritídy a perenospóry, strapce sú po búrke oprskané od blata...

Predstavte si šikmé kmienky a na konci 1 ťažeň a 1 čapík, presne ako RH vedenie, len kmienky sú šikmé, aby sa dali na zimu ohnúť k zemi. Ak máte trochu väčšiu predstavivosť, tak si predstavte tých kmienkov z jedného koreňa viac, trebárs jeden naľavo a jeden napravo. Miesto v strede môže byť vyplnené ťažnami zo susedných koreňov, jeden prichádza zľava, jeden sprava, kmienky sa krížia. Možností ako viesť vinohrad spôsobom, aby sa dal na zimu zakopať pod zem je mnoho.

K rezu snáď toľko: slabo rastúce odrody sa režú na kordón s čapíkmi. Stredne rastúce sa režú na kratšie ťažne. Silno rastúce sa režú na dlhé ťažne. Čím viac starého dreva, teda kmienkov, vo vinohrade máte, tým vyššia úroda bude. Pri stolových odrodách väčšie a výstavnejšie strapce. Je to veľmi jednoduché, len treba mať otvorenú hlavu a neustrnúť na tom jedinom spôsobe pestovania, ktorý sa používa vo veľkovýrobe. Radovan