Zkušenosti s odolnějšími stolními odrůdami - PIWI

Dakujem za info.
Predpokladam, ze Alviku mate v tom neosetrovanom vinohrade kde su aj Poslannik, Everest, Atos,... o ktorych ste uz skor pisali, ze dostali mucnatku a popraskali.
O tom ako ste striekali ste uz podrobne pisali skor ("Letos jsem při rašení postříkal Sulkou,...Pak až v druhé polovině července některé keře Karathane New"),
ale nie je mi jasne ci v tom vinohrade-Alvika ste tento rok striekali len 1xSulkou, alebo ako? alebo mucnatka vo vinohrade-Alvika bola len kvoli prehusteniu?
Spominali ste aj Cornyj Kristal tiez od Kalugina, ktory bol bez chorob - on bol tiez vo vinohrade-Alvika?
Myslite, ze je dovod si kvoli odolnosti/citlivosti vybrat inu odrodu od Kalugina ako Alvika?... alebo teda ci ine odrody Kalugina su v zasade odolnejsie na mucnatku ako Alvika? napr. ten Cornyj Kristal ci Cornyj Jastreb? (Poslannik vyzera byt dost husty strapec, tam by som skor cakal problem s mucnatkou ako Alvika)

Viem, ze robit zavery z tohto je velmi zradne ...
Vidim aj u mna ako rovnaka odroda len o par metrov inde zvlada chorobu vyrazne odlisne. Napr. Galachad pri dome v tieni a silne prehusteny bol velmi poskodeny mucnatkou 90%,...inde napr. cca zdravy... pri rovnakych postrekoch.

Roni,

k Vašim dotazům nejprve:

1. Nejsem odborník, jen lehce poučený amatér (hleděním na internet a trošku také vlastní praxí)

2. Má praxe s kaluhinskými odrůdami je hodně krátká, a to už proto, že jsou vesměs nové.

Nicméně u živých organismů obecně platí, že výsledek je vždy kombinací dědičnosti (genů) a vnějších vlivů (u lidí výchova, u révy péče pěstitele). No a ony velkoplodé kaluhinské odrůdy jsou zpravidla kombinací Talisman x Velika (pokud vůbec autor rodičovské odrůdy sdělil a pokud uvedl pravdu - na Ukrajině bývá vztah reality a jejího popisu ještě uvolněnější než u nás). Ale připusťme, že křížení Talisman x Velika platí. Talisman má gen rezistence proti plísni, odolnost proti padlí už tak slavná není. A Velika je vinifera. Takže logicky mohou z jejich křížení vycházet velkoplodé odrůdy, ale velká odolnost proti plísni je málo pravděpodobná a velká odolnost proti padlí by byl zázrak. U Alviky a Poslanniku se to letos potvrdilo. Poslannik je v sousedství starších keřů a doplatil na to, ale Alvika byla v řadě tříletých a v této řadě dopadla nejhůř. Přitom bych neřekl, že byla proti sousedům přehuštěná. Ale možná byla trošku v závětří, možná byly letos jiné vlivy, z jednoho roku bych ješě kategorické závěry nedělal.

Letos byl současně i tlak plísně (neměl vliv na plody) a i tady kaluhinské odrůdy patřily k těm poškozenějším. Na detaily bych se ale musel podívat do svých poznámek.

Obecně v současnosti jde šlechtění podle mého názoru (alespoň va východě) hlavně cestou velkých (nebo tvarem a barvou zajímavých) bobulí a odolnost jde poněkud stranou. Čest výjimkám, jako je Institut v Novočerkassku nebo Bačinskij.

Pokud se týká letošního ošetření, Sulku dostaly při rašení všechny keře, Karathane New jen některé, na kterých bylo znát poškození.

Čornyj jastreb zatím měl jen pár bobulí a první úroda mě moc nenadchla, dostane ještě jednu šanci. Z hlediska odolnosti je kousek vedle Černého Kristalu ve zcela samostané řadě na větru, takže v této řadě byly problémy s padlím minimální. Kvůli odlišným vnějším podmínkám proto nemohu odolnost Alviky a Černého kristalu srovnávat.

Na druhou stranu třeba Skazka se mí zdá být výrazně odolnější.

Je zajímavé se podívat na web Slovplantu. Nabízí tam více kaluhinských odrůd z křížení Talisman x Velika. Jejich plodové vlastnosti jsou zřejmě výborné, jak je psáno (osobní zkušenost zatím nemám, snad napřesrok). Odolnost proti plísni i padlí je ovšem deklarována na 7 bodů. Řekl bych, že na Ukrajinu nemáme daleko.

tak veru, v slovplante majú skoro všetky odrody 7 bodov. Vieme aká je realita. Je to marketing, ale zákazníci sú potom nemilo prekvapený.

Venkovní vinohrad měsíc před vánocemi

Tak jsem dnes připravoval vinohrad na zimu a na třech keřích jsem ještě nalezl konzumovatelné bobule.

Jednak to byla Alexa. Pár bobulí se nacházelo na větším hroznu téměř zcela zničeném hmyzem. Vosy se pohybovaly kolem Alexy i dnes, nehledě na dosti pokročilé datum. Našel jsem několik nepoškozených bobulí a ochutnal je. Bobule vypadaly z vnějšku normálně, chutnaly rovněž normálně "alexovsky", ale struktura dužniny už byla částečně degenerovaná. Je patrné, že Alexa sice něco vydrží, ale vysloveně odrůda ke skladování to není.

Dále jsem našel malý hrozen odrůdy Zavet (šlechtitel Andronov). Jedná se o univerzální odrůdu s velikostí bobulí jen asi 4 g. Tady zcela souhlasím s popisem odrůdy na webu Slovplantu, snad jen zrání je ještě pozdější, u mne letos až v polovině října. Zavet bude proto vhodný jen pro nejteplejší polohy, bude nutno jej nepřetěžovat, odlisťovat v zóně hroznů apod. Bobule byly již trošku seschlé (vypadaly hůř než u Alexy), ale struktura bobulí byla stále dobrá, lepší než u Alexy. Nejzajímavější (což byl pro mne také důvod pro vysazení) je chuť. Není muškátová, není ovocná, takže by se měla zařadit mezi harmonické. Ale je natolik odlišná, že je skutečně "odrůdová." Nedokážu ji popsat, je prostě zajímavá. Asi bych nedokázal jíst hrozno takové chuti v množství jako u hrozna ostatních chutí, ale změna je osvěžující. Ani Zavet ovšem zřejmě nebude dlouho skladovatelný.

Nakonec jsem likvidoval hrozny odrůdy Chottabyč. Vloni jsem ukazoval Chottabyč na vánočním stole, to letos nebude (budou jiné odrůdy). V letošním roce byl totiž mimořádný tlak hmyzu a ukázalo se, že Chottabyč patří k jeho oblíbencům. Sice hrozny této odrůdy byly v sáčcích, ale ty byly menší než bylo potřeba. Bobule se dotýkaly stěn sáčků a okřídlení ničitelé je nabodávali. Od nabodnutých bobulí se pak nakazily hnilobou ostatní. Nicméně jsem zjistil, že uvnitř hroznů byly i zdravé bobule a ty byly dnes nejlepší ze všech. Vypadaly a chutnaly tak, jak chutnalo standardní sladké hrozno před dvěma až třemi měsíci. I letos Chottabyč prokázal svou trvanlivost, jen ho je třeba příště uchránit před nekalou konkurencí.

Uskladněné hrozny měsíc před vánocemi

Před pěti týdny jsem obral hrozny odrůd Mariša, Slava Ukrajině (Bačinského) a Skazka. Dal jsem je normálně do přepravky a uložil na půdu, kde se teploty pohybovaly asi od 10 do 15 stupňů (zpočátku kvůli horkému konci října spíše více). Sklizeň probíhala ve shonu, takže jsem hrozny nechal v ochranných sáčcích, ve kterých zůstaly poškozené bobule. Od té doby jsem nenašel čas se na ně podívat, až minulý víkend. Celkem vzato hodně tvrdé zacházení. O řízené atmosféře se mohlo hroznům jen zdát, v sáčcích se držela vyšší vlhkost a poškozené bobule mohly vesele předávat plíseň ostatním. Jak tedy aktuálně vypadají hrozny zmíněných odrůd?

Začnu odrůdou Mariša (snímek 1). Bohužel lákala hmyz nejvíce z uložených odrůd, tedy některé bobule byly více poškozeny. Jen její menší hrozny způsobily, že se pouze málo bobulí dotýkalo stěn sáčků a Mariša nedopadla jako Chottabyč (můj předchozí příspěvek). I tak bylo poškozených bobulí nejvíce z uskladněných. Chuť je stále harmonická, přiměřeně sladká, z těchto tří odrůd nejvýraznější. I v srpnu a v září bych ji hodnotil jako nadprůměrnou. Na druhou stranu dužnina i u nepoškozených bobulí už nemá chrupkavou konzistenci, její degenerace probíhá. Tuto odrůdu nemá letos smysl dále skladovat. Zatím se tedy zdá, že to s trvanlivostí nebude tak slavné, jak Bačinskij deklaroval. Na druhé straně jde teprve o dvouletý keř (vysazen květen 2018), takže bych se silnými soudy ještě počkal.

Další odrůdou Bačinského je Slava Ukrajině (snímek 2). U ní jsem uložil dva asi půlkilogramové hrozny. Poškození hmyzem nebylo žádné, přestože větší velikost hroznů nepochybně způsobila častější dotek bobulí se stěnou sáčků. Přes modrou barvu bobulí tedy hmyz hrozny této odrůdy nenapadá. To je cenná vlastnost. Ani na půdě se zdravotní stav bobulí nijak nezhoršil, poškozeny byly jen jednotlivé bobule (do 5 kusů na hrozen). Bobule jsou stále výborné konzistence, chruplavé, šťavnaté, chuť je harmonická, přiměřeně sladká, není tak výrazná jako u Mariši. Hodnotil bych ji jako průměrnou vzhledem k vrcholné sezóně hroznů (srpen, září), na konec listopadu je hvězda. Rozhodně lze i se zavázanýma očima podle chuti poznat, že jde o hrozno, což se koncem listopadu často u hrozna z obchodu říci nedá. Navíc vím, že je to pěstováno ekologicky. Jeden hrozen jsme snědli, druhý jsem položil volně do chladničky (přihrádka na ovoce). Opět - jde o ovoce z dvouletého keře!

Poslední odrůdou je Skazka (snímek 3). Hroznů bylo více než u Slavy Ukrajině, také se jedná o tříletý keř. Jde o bezsemennou odrůdu s bobulemi ještě trošku většími než má Slava Ukrajině (tam ale může hrát roli stáří keře), jinak charakteristiky zcela odpovídají Slavě Ukrajině, podobná chuť, podobná kvalita bobulí, které jsou možná ještě trošku tužší (což je předpokladem skladování). Zdůraznil bych nevšímavost hmyzu, když některé hrozny Skazky vůbec nebyly na keři chráněny sáčky a stejně nebyly poškozeny. Na letošní rok to zní skutečně jako skazka (pohádka). Tři hrozny jsou v chladničce, zbytek konzumujeme.

Závěrem mohu jen konstatovat, že je již téměř jisté, že i na letošním vánočním stole budeme mít vlastní kvalitní hrozny. Některé odrůdy pěstované v našich podmínkách lze volně na půdě (ve sklepě) skladovat do konce listopadu a jistě by tam vydržely ještě déle. Ona chladnička je jen pro jistotu.

Nemám nic smysluplného, co bych k tomu řekla-jen že je to prostě nádhera.Něco takového se i nikdy nepodaří.Obdivuju to.Dík za popis i fotky.

Jana

Podle očekávání přežily uskladněné hrozny do vánoc, na přiloženém snímku mísa ovoce na vánočním stole s odrůdou Slava Ukrajině (Bačinskij). Bobule stále v dobrém stavu, šťavnaté, i když už ne tak chrupkavé jako koncem listopadu. Chuť stále stejná, příjemná harmonická, ale žádná zvláštní příchuť..Ani jedna bobule v hroznu nebyla napadena plísní. Mám ještě jeden, větší hrozen této odrůdy v ledničce, také plíseň žádná. Na prstech jedné ruky bych spočítal bobule, jejichž slupka už začala být vrásčitá.

Závěrečné shrnutí letošních zkušeností s touto odrůdou zní, že se jedná o průměrnou odrůdu z hlediska plodových vlastností (velikost bobulí, chuť), která má tři vlastnosti výjimečné:

- pěstitelskou nenáročnost včetně slušné odolnosti k chorobám

- nezájem hmyzu

- mimořádnou skladovatelnost

Pro zajímavost - dále na míse jablka Admirál, ořechy Jupiter. Odrůdy (sub)tropického ovoce neznám. Umělecký návrh a realizace mísy s ovocem - má žena.

Včera ustřižený hrozen odrůdy Festivé z mé viničky

Ke snímku odrůdy Festivee. Je vidět, že "větvičky" hroznu jsou již suché, takže hrozen byl již nějakou dobu spojen s keřem pouze technicky, nikoliv výživou. Asi vydržel v pohledově dobrém stavu hlavně proto, že zatím nebyl silnější mráz.

Zajímala by mne informace o tom, v jakém stavu byly bobule z konzumního hlediska a vůbec informace o Vašich zkušenostech s touto kanadskou odrůdou. Podle popisu jde o křížence Alden x Seibel 9110 se střední dobou zrání, docela náročnou na teplo (SAT 2700-2800), bobule 5-6 g.

Bobule byly ještě chutné a naprosto dobře konzumovatelné, mám celou viničkou doposud pod lešenářskou zelenou síťovinou, jinak by kosi a špačci ve své době zaúřadovali.Odrůda Festivé je pozdnější, chce dobrou polohu, nevyniká chutí ale zdá se, že díky silnější slupce bude odrůdou vhodnou pro pozdní konzum.V příštím roce zkusím po dozrání hrozny skladovat někde zavěšené pod přístřeškem.Pár hroznů ještě je na keři, odfotím a tady vyvěsím.Co se týče odolnosti na choroby, je asi vnímavější na padlí, dělám asi cca 2-3 postřiky ročně dle tlaku chorob.Mrazuodolná se jeví dostatečně.Měl jsem ještě velmi slušné hrozny odrůdy Frumoasa Albe, byly bez sítě na stodole a v prosinci ve velmi dobé kvalitě.