Zkušenosti s odolnějšími stolními odrůdami - PIWI

Citát z předchozího příspěvku: "Komu z nás by se nelíbilo mít doma odrůdy, které netrápí plísně ani padlí? Kdo by za tuto odolnost vyměnil velikost bobulí? Myslím, že skoro všichni."

Ano, to zřejmě platí pro většinu pěstitelů ve vztahu k doma konzumovaným produktům. Ale pěstitelé jsou hodně malá menšina. Pak je tady drtivá většina - člověk spotřebitel. A ten se v případech nákupu (nejen) ovoce hodně často (myslím, že většinou) nechová jako homo sapiens. Lidem s panelákovým způsobem myšlení takové věci nevysvětlíte. Pod pojmem "lidi s panelákovým způsobem myšlení" míním rovněž obyvatele rodinných domků na vesnici, kteří už totálně ztratili vztak k zemědělství, nejčastěji to jsou bývalí obyvatelé paneláků, kteří si pořídili domek na vsi blízko města, používají jej jako noclehárnu a v nejlepším případě posekají trávník. Dejte takovému člověku na výběr, chemicky ošetřovaný (aby se množství chemie vešlo do norem) nádherný hrozen s dvacetigramovými bobulemi a hrozen zcela rezistentní odrůdy s pětigramovými bobulemi.

Přesně pro takové spotřebitele pěstují stolní révu velkopěstitelé a přesně pro tyto velkopěstitele šlechtí jimi požadované odrůdy šlechtitelé. My malopěstitelé bychom asi šlechtitele neuživili.

Krásně to ilustruje jedna reportáž od polského ovocnáře. Nádherné moderní sady jabloní plné krásných plodů. Vedle domu pak malá zahrada s ovocnými stromy. Na dotaz redaktora, proč pěstuje ovoce v zahradě, když má tak krásné ovoce v sadech, odpovídá ovocnář: "To přece jím já a má rodina, to není určeno na trh."

Proto buďme realisté, nevyčítejme šlechtitelům, že se chtějí uživit, a buďme rádi, že se jim někdy podaří něco pořádného vytvořit. A pokud je cílem nějakého šlechtitele hlavně (nebo alespoň také) nějaká kladná pěstitelská vlastnost (odolnost chorobám, mrazu), pomozme mu tím, že od něj budeme kupovat jeho odrůdy. Já třeba budu pro sebe a svou rodinu pěstovat také odrůdy Bačinského, opravdu jsem řízky koupil přímo od něj.

Pokial mate 2 cca rovnake odrody a jedna z nich ma vacsie bobule, takmer kazdy si vyberie tu vacsiu.
Casto to byva nespravodlive a pri malych kvalitativnych rozdieloch odrod vitaz proste berie vsetko
Chut je subjektivna neraz tazko popisatelna, ale velkost je 100% objektivna.
Ja tiez nepotrebujem velke bobule, 10g mi staci... ale vyberiem si vacsiu ak su inak podobne.
Tiez by som radsej odrody, ktore vobec netreba striekat.
Take tu mame uz pomaly 150rokov (Othello, Izabella)... a mnohi ludia ich neuznavaju.
Tie velkoplode teba striekat v kazdom pripade, oni v odolnosti daleko zaostavaju za labruskami...
A ked uz musim kazdu velkoplodu striekat, tak potom sa ich rozdiely v odolnosti casto krat v praxi neprejavia... zvladnu to aj tie menej odolne.
Toto si asi slachtitelia uvedomuju, ze striekat bude treba kazdu z nich... tak potom do popredia davaju napr. tu velkost.

FARAON
(E. G. Pavlovskij: Podarok Zaporožju x Strašenskij)
Strapce stredne huste, fialove, Bobule okruhle, velmi velké (10-15 g). Chuť je harmonická.
Len prva uroda na slabsom koreni. Odkvitla dobra, nasada dobra. Bohuzial velmi silne praskanie este nezrelych bobul, potom dalej praskaju aj po dozreti - to je dovod na vyradenie.
Chut zatial nijak vynimocna, mesito stavnate bobule, NIE chrumkave.
Nevyzera to s nou u mna perspektivne.
Praska vam tiez silne?

Nevím jak kdo, ale já na třapině vidím povlaky padlí. Pokud tam je, tak budou bobule praskat bez ohledu na odrůdu.

Ano bude tam mucnatka na trapine.

Prejavuje sa to praskanim?
Ja mam skor podozrenie, ze mucnatka na trapine mi sposobuje vadnutie / zasychanie trapiny/bobul napr. na Galachade.
Pouzivam BIO postreky a po zamekani bobul vyradim postreky uplne.
Dalsi rok budem striekat aj po zameknuti bobul.

Pokud praskaly jeste nezrale bobule, tak urcite bylo padli i na nich. Pokud je dukladne prohlednete, tak tam padli naleznete bud "cerstve", nebo ve forme zaschlych skvrn.

aha jasne... to sme sa zle rozumely, mysleli ste mucnatku na bobuliach (nie trapine) ako pricinu praskania.
Na bobuliach Faraona som si mucnatku nevsimol. To praskanie bolo az po zameknuti bobule a po dazdovych dnoch.
No nemozem vylucit, ze tam mierne stopy po mucnatke boli.
Na tmavej bobuli mucnatkovy povlak je horsie vidiet... na bledych odrodach vidim neraz aj teraz na neprasknutych bobuliach miestami jemny povlak asi po mrtvej mucnatke zlikvidovanej postrekmi.
Vysledujem to dalsie roky.

Praskani bobuli diky padli se muze projevit az po delsi dobe. Vsimnete si, jak je napadena bobule "tvrda". Kdyz se potom zacne nalevat, tak povrch nevydrzi pnuti a bobule praskne.

Je pravda, ze Faraon bol vo vyvoji pozadu za vacsinou sort, aj za napr. Alexou, ktora nie je skora.
Tak si mozno pytal aj neskorsi postrek proti mucnatke, ked ine sorty uz boli naliate cca naplno a Faraon mozno nebol.
Dalsie roky urobim aj neskorsi postrek.
Moje oneskorene odrody - Faraon, Furor, Monarch dostanu sancu presvedcit o kvalitach.
Ale napr. Moldova, ktora bola najviac pozadu s vyvojom - ta aj ocividne najviac chytila neskoru mucnatku na bobule (lebo som uz nestriekal) - ta to zvladla este najlepsie - len cca 15% popraskalo.
Dakujem vsetkym za postrehy.

Pokud nechcete mit bobule poskozene padlim, tak je potreba dukladna prevence.

Teraz som zistil moj omyl. Dal som predtym fotku Furor-u nie Faraon-a.
Furor urcite mal miestami povlak na bobuliach od mucnatky.
Tu davam Faraon - toto je urcite on.
Na nom vsak mucnatku nevidim ani na fotke ani som nevidel nazivo.
Uvidime o rok.