Zkušenosti s odolnějšími stolními odrůdami - PIWI

Klubničnyj

Odrůda Klubničnyj (šlechtitel Šapovalov) je poněku záhadného původu. Jak psal nedávno Milaník, matka má být Vostorg krasnyj, opylena prý byla směsí pylu Lidia, Nina a Anjuta. Směs pylu je fajn věc, fyzicky však otcovská odrůda je pouze jedna (alespoň podle mého laického názoru). I já jsem četl o původu z odrůdy Jupiter. Kde se ve shora uvedeném spojení vzal, však zůstává tajemstvím.

V každém případě je tato odrůda v současnosti na východě docela populární, a to kvůli chuti mající připomínat zahradní jahody. Klubnika znamená rusky zahradní jahodu (zemljanika jahodu lesní). Dokonce se má vyskytovat slabý muškát. Deklarováno je rané zrání, hrozny i přes 2 kg, bobule červenofialové barvy 8-12 g.

U mne teprve dvouletý keř, po květnovém mrazu vyrašil pouze jeden výhon, ponechal jsem celé květenství a byl z toho malý hrozen na snímku. O deklarované hmotnosti hroznu se mi samozřejmě zatím může jen zdát. Ani bobule ještě nedosahuje slibované velikosti (druhý snímek), ale alespoň se jí blíží a po zesílení keře je její dosažení celkem pravděpodobné. Barva a doba zrání odpovídají popisu. A nyní k chuti - je skutečně zajímavá. Muškát jsem tam ovšem necítil vůbec a jahodovou příchuť také ne, na druhé straně byla tato odrůda v konkrétní den na konci ochutnávky a když jsem jedl bobuli... cáté odrůdy, už byly mé chuťové buňky hodně vyčerpány a jemné příchuti jsem nebyl schopen identifikovat. Příště musím zkusit samostatně.

Pokud se týká chorob, plísní trpí středně, žádný gen odolnosti se tam téměř jistě nevyskytuje. Padlí díky mládí a vzdušnosti keře odrůdy Klubničnyj nehrozilo, takže se nemohu vyjádřit.

Ivanka a Uspěch

Jedná se o dvě bezsemenné odrůdy ukrajinského šlechtitele Viktora Kaluhina, v současnosti největší hvězdy v tomto oboru na východě Evropy. Krátká jazyková vložka - v azbuce se jeho jméno píše Калугин, což se tradičně přepisuje jako Kalugin. Pro ruštinu by to platilo, jenže onen pán je Ukrajinec a v ukrajinštině se "г" vyslovuje jako "h". Proto Kaluhin.

Tento člověk v posledních letech vyprodukoval mnoho desítek odrůd s fantastickými plodovými vlastnostmi (alespoň podle jeho vlastního popisu), tak některé z nich zkouším. Předem upozorňuji, že odolnost k chorobám není cílem jeho šlechtění, takže jeho odrůdy rozhodně nepatří (alespoň vzhledem k plísni) k nejodolnějším.

Odrůdy Ivanka i Uspěch vznikly na základě křížení odrůd Talisman a Aljonuška (bezsemenná odrůda). Obě mají autorem deklarovány tyto vlastnosti:

- středně ranou dobu zrání

- modrou barvu bobulí

- bezsemennost 1-2 třídy.

Ivanka má mít velikost bobulí 6-7 g, Uspěch jen 4-5 g.  Obě mají mít harmonickou chuť, Ivanka s odrůdovou příchutí.

Jak to vypadá na mém vinohradu?

Nejprve Ivanka. Mám čtyřletý keř. Vloni zaplodil poprvé, sám hrách, ale to se při první plodnosti občas stane a pak se to neopakuje. V letošním roce i po květnovém mrazu dala 3 hrozny velikosti viz snímek, tedy asi půl kilogramu. Hmotnost největších bobulí dosáhla téměř 6 g, tedy odpovídá slíbené. Slovplant uvádí velikost bobulí až 9-10 g, tedy výrazně více, než uvádí sám autor. Nevím, kde na to Slovplant přišel, zdá se mi to (jako vícekrát) být přehnaná informace. Zrání celkem odpovídá, tam se i Slovplant trefil (udává 115-125 dnů). Chuť je výborná, harmonická se zvláštní odrůdovou příchutí, včerejší konzumenti cítili borůvky. Do komentování těchto jemností se většinou nepouštím. Semena jsem nepozoroval. Odolnost k plísni celkem slušná, ale to je možná důvod dobré polohy keře (je vysazen v samostané řadě, tedy na průvanu).

Celkové hodnocení zatím kladné, velikost bobulí na bezsemennou odrůdu je velmi slušná (odrůdy u nás běžně pěstované bývají menší, a to mají semena), k tomu výborná chuť. Líbí se.

Nyní odrůda Uspěch z téhož křížení. U mne tříletý keř, ale velmi rozdílné výsledky. První rok plodnosti (vloni) také jen hrách, snad dvě bobule byly normální. Letos plodnost žádná, po mrazech vydal jedno soukvětí, i to sprchlo. Napadení plísní silné, i když to je možná dáno méně vhodnou polohou, okolní keře dopadly podobně (s výjimkou Zolotce s geny odolnosti). Jinými slovy - po dvou plodnostech jsem zatím prakticky neochutnal. Když k tomu připočtu, že i deklarovaná hmotnost bobulí je o dva gramy nižší než u Ivanky, chuť má být jen harmonická, sladká a nejznámější ukrajinský distributor révy (Vladimír Špak) ji pro letošní rok vyřadil z kolekce (asi věděl proč), tak s největší pravděpodobností Uspěch prohlásím za neúspěch a vyřadím.

Tuto odrůdu má Slovplant rovněž v kolekci. Kdyby někdo s ní měl zkušenosti, prosím o jejich sdělen. Nerad bych přišel o potenciální drahokam.

Skazka (Pohádka)

Další z bezsemenných odrůd Viktora Kaluhina, tentokrát z kombinace Talisman x Osennij korolevskij (Podzimní královský, bezsemenná odrůda).

Autorem je deklarována modrá barva, velikost hroznů 700-800 g, bobulí 6-7 g, odrůdová chuť a raně střední zrání.

U mne tříletý keř. Vloni první malé hrozny, které vzbudily velké naděje. Letos se po květnových mrazech Skazka rychle probudila a vydala několik asi půlkilových hroznů (viz snímek). Bobule jsou trošku hustější, než by bylo zdrávo, ale nevytlačují se, nepraskají a nehnijí. Velikost bobulí je dokonce výrazně větší než bylo slíbeno. Na youtube jsem viděl bobule přesahující 10 g, u mne zatím necelých 9 g, ale ještě se mohou zvětšit. Zrání je totiž spíše střední než středně rané, řekl bych až krátce po Talismanu. Bude tedy vyžadovat spíše lepší polohy. Když jsem zkoušel jednotlivé bobule, cukry už tam byly cítit, ale ještě by to něco chtělo. U většiny bobulí naprosto bez semen, u největších jsou zárodky rudimentů, ale vůbec při jídle nejdou cítit (viz druhý snímek).

Tedy zatím Skazka vypadá jako opravdová pohádka a teď to nejlepší nakonec. Podle informací z východu vydrží ve svěžím stavu do března následujícího roku. Rozhodně to vyzkouším, Skazku nechám na keři do mrazu, uložím a uvidí se.

Krasava

Další z odrůd Viktora Kaluhina, tentokrát se semeny v plodech. Deklarováno je rané zrání, červenofialové bobule hmotnosti 15-18 g, hmotnost hroznů kolem kilogramu a odrůdová chuť spojená s velmi tvrdou dužninou, což je výborné pro přepravu. Významnou předností (která se projevila ve jménu) má být bobule hodně oválného tvaru o rozměrech cca 18 x 54 mm. Takový tvar bobulí je v současnosti na východě velmi populární, módní.

U mne tříletý keř. Vloni pár bobulí, letos několik malých hroznů. Hmotnostní a velikostní parametry hroznů a bobulí zatím zdaleka nedosahují slibovaných (viz snímky).To největší zklamání je ale kvalita bobulí. Jsou i měsíc po termínu dozrání stále tvrdé, při konzumaci je nutno je kousat. Šťavnatost je proto minimální a ani sladkost není cítit.

Nevím, co s tím. Taková slavná odrůda (o její pravosti u mne nemám důvod pochybovat) a z mého hlediska propadák. Zima je dlouhá, budu uvažovat, co dále. Asi ale půjde z kola ven. Nadějných zájemců o její místo je dostatek.

Poslannik

Další z odrůd Viktora Kaluhina, kříženec Talismanu a bulharské odrůdy Velika (Vitis vinifera). Velikost bobulí má být až 30 g, chuť harmonická.

Tato odrůda se u mne objevila na jaře 2017. Už v roce 2018 dal keř několik hroznů, největší z nich jsem na tyto webové stránky. Vážil přes kilogram. Největší bobule vloni dosáhly "jen" 19 g. Dozrál na úrovni Talismanu, chuť byla harmonická, velmi příjemná. Tehdejší snímek uvádím znovu.

V letošním třetím roce existence vydal keř více soukvětí, krásně proběhlo opylení a pak zasáhlo padlí. Bohužel se Poslannik nachází ve starém vinohradu, který jsem nezvládl ošetřit. Talisman nepatří k odrůdám odolným proti padlí a z jeho křížení s viniferou nemohlo z tohoto hlediska vzniknout nic dobrého. V průběhu července hrozny podlehly padlí, bobule popraskaly, prostě je to odpad.

Tento týden jsem však našel malý hrozínek, kde několik bobulí skáze uniklo. Jednu z nich jsem položil na váhu... (viz aktuální foto). Další komentář netřeba.

Děkuji Meviku za perfektní rozbor nových (i starších) odrůd.

Letos toho času není moc tak to tady jen přečku a už neodepíšu.

Z Vaších roubů letos ochutnávám Muškát Blue, Vanjuša a Sponsor.

Z těch tří bych asi nejvíc vyzdvihl Vanjušu, hrozny kolem 1kg a to na jednoletém keři, bobule i přes 12g, slupka pevná, křupavá, chuť harmonická, sladká (asi by ještě trochu cukru zvládly).

Jsem rád, že mám dva keře této odrůdy, překvapila mě vysoká plodnost a schopnost udržet násadu i u tak mladého keře.

Adler

Adler je celkem nová odrůda vyšlechtěná Institutem v Novočerkassku z křížení Talisman x Augustin. má mít rané zrání, harmonickou chuť s hodnocením 8,9 (tedy špičková chuť), hrozny 550 g a průměrnou hmotnost žlutých bobulí 11,7 g.

U mne nejméně pětiletý keř (spíše starší), letos zaplodil poprvé. Není to tak úplně jeho vina, protože jsem ho jednou v květnu postříkal Kumulusem. Bohužel předím byl v postřikovači Garlon New a asi jsem postřikovač nekvalitně vypláchnul. Prvních asi deset takto postříkaných keřů shodilo během několika dnů listy (mezi nimi Adler), dalších pár desítek bylo viditelně poškozeno. Nejvíce původního postřiku asi zůstalo v trysce. Tak jsem se přesvědčil, že jsou pravdivé zvěsti o tom, že citlivost révy na Garlon, Roundup apod. je veliká. Do konce roku keř bojoval o přežití a ani další rok pochopitelně nezaplodil.

Ze zdrojů z východu jsou ale informace, že plodnost Adleru není zrovna nejvyšší a že začíná plodit dosti pozdě. Z první plodnosti, navíc po květnových mrazech, se nedá mnoho dovodit, ale ani hrozny zřejmě nebudou příliš velké, deklarovaná hmotnost kolem 550 g není nijak ohromující.

Bobule jsem nevážil, ale z obrázku při srovnání s pětikorunou je vidět, že budou mít lehce nad 10 g, což by odpovídalo.

A teď to nejzajímavější - chuť. Je harmonická, plná, výborná. Hodnocení 8,9 není přehnané. Soused ochutnal nejprve Adler, pak silně muškátový Landyš. Na Landyš řekl, že mu chutná, ale na Adler že nemá. Holt dává přednost harmonii před muškátem. U mne je to obráceně, ale Adler také ochutnám velmi rád.

Odolnost k chorobám (zejména plísni) zatím slušná, což ostaně plyne z rodičovských odrůd.

Pokud se Adler podaří rozplodit, bude to super odrůda.

II-8-1

Čitatelé tohoto fóra si možná myslí, že se honím za novinkami. Odrůda II-8-1 budiž důkazem, že to není (úplná) pravda, spíše mi jde o hledání kvality.

Na odrůdu II-8-1 jsem narazil u pěstitele Leonida Nečmilova z Nikopole. Ten dostal kdysi od šlechtitele Voronjuka (autor např. odrůdy Gajane - to je ta modrá s nosíkem) novinku s kódovým označením II-8-1 k vyzkoušení. Solidní šlechtitelé to tak dělají, nejprve novinku zkouší sami, pak ji dají několika známým k vyzkoušení v různých oblastech a pokud se osvědčí, teprve pak s ní jdou ven. Nové hvězdy šlechtitelského nebe už většinou celý proces zavádění novinek urychlily, ukážou veřejnosti první bobule ze semenáče, domyslí si, jak bude vypadat odrůda dále, a začnou prodávat řízky.

Pan Voronjuk nakonec usoudil, že odrůda II-8-1 není hodna dalšího šíření a toto šlechtění "zahodil". Jenže Nečmilovovi se odrůda líbila (je to sběratel se stovkami odrůd) a tak si ji nechal, léta ji pěstuje a točí o ní snímky na youtube, kde chválí její výjimečnou chuť. Uvažuje, jak ji pojmenovat.

Jeden snímek jsem viděl, od Nečmilova získal řízek a tak se u mne nachází tříletý keř.

Na snímku vidíte malý hrozen žlutých bobulí, jde o výhon, který přežil květnový mráz. Na výhonech ze zásobních oček byly hrozny větší, ale bobule poněkud menší. Na druhém snímku je vidět hmotnost největší bobule. Myslím, že je slušná, zejména na odrůdu, která zraje velmi raně až raně. V době focení už jedna přezrálá bobule trošku popraskala.

Odrůda roste spíše slaběji, odolnost proti plísni se zatím zdá být dobrá.

A chuť? Je skutečně výborná, harmonická. Konzumovat tuto odrůdu je opravdu potěšení, na rozdíl od některých "bomb" (např. dříve zmíněná Krasava), kdy to dělám jen z "výzkumných" důvodů.

Těším se na další rok.

Rafinad

Rafinad je odrůda vyšlechtěná již před mnoha lety zemřelým šlechtitelem Krajnovem. Ten křížil zásadně Talisman a Kišmiš lučistyj a vycházely mu z toho zajímavé odrůdy, např. Preobraženie. Rafinad je samozřejmě z téhož křížení. Jde o téměř zapomenutou odrůdu, žádný velký množitel na východě ji již v nabídce nemá.

U mne je pětiletý keř. Místo má dosti nevýhodné, blízko roste obrovská meruńka, tedy je částečně zastíněný. Jistě kořeny meruňky mu berou živiny a tím ovlivňují jeho růstové charakteristiky a velikost hroznů a bobulí.

Růst má být silný, což se u mne z výše uvedeného důvodu moc neprojevuje. Zrání raně střední odpovídá, zraje na úrovni Talismanu nebo těsně před ním. Má mít hrozny 700 - 2000 g, u mne jen kolem půl kilogramu (viz první snímek). Bobule žluté barvy mají mít hmotnost 14-18 g, u mne pouze těsně nad 10 g (viz druhý snímek), ale i to bude ovlivněno meruňkou. Chuť má být harmonická, sladká, to naprosto odpovídá, je to odrůda pro milovníky sladké chuti, čemuž nasvědčuje i název.

Suma sumárum je to celkem průměrná odrůda, má ale dvě výjimečné vlastnosti:

- je pěstitelsky velmi málo náročná, zejména je hodně odolná chorobám, jak plísni, tak zdá se i padlí. Je vidět, že keř je dosti hustý a padlí žádné. Možná je to dáno i rychlým nástupem cukrů v bobulích.

- letošní rok je rokem mimořádné hmyzí útočnosti. Na keři této odrůdy zůstalo několk hroznů nezabalených do sáčků (viz snímek) a nic. Hmyz si toho vůbec nevšiml. Bobule jsou přitom již delší dobu sladké a jejich slupka se mi nezdá příliš silná. Mohu jen konstatovat, že se mi zatím nepodařilo objevit ani náznak systému, podle kterého si hmyz vybírá odrůdy.

Musím se v hodnocení chuti k Mevikovi přidat. Měl jsem možnost ochutnat a je to jedna z pro mě nejchutnějších odrůd, jaké jsem zatím vyzkoušel. Určitě jsem ho přidal na seznam odrůd k vysazení. Je zvláštní, že se o této odrůdě tady tak málo píše, určitě stojí za pozornost.