Životnost a úrodnost pravokořených sazenic

Nebál bych se pravokořených sazenic co se týče úrody. Já osobně bych ale právě kvůli révokazu nevysazoval větší množství pravokořených sazenic ve vinařské oblasti, i když si nedělám iluze o tom, že by všechny vinohrady byly založeny na roubovaných. VJK

Mám malý vinohrad převážně z pravokořenných sazenic, ale mimo vinařské oblasti. Záleží na konkrétní odrůdě, ale myslím,  že rozdíly v růstu či chuti mezi pravokořennou a roubovanou rostlinou jsou obecně výrazně menší, než rozdíly způsobené stanovištěm.

To neznamená, že u některých odrůd nelze docílit vhodnou podnoží výrazně lepších výsledků. Takové odrůdy prostě jako pravokořenné pěstovat nebudeme.

Z předchozího příspěvku jsem nabyl dojem, že ním chce pisatel říct, že podnože zlepšují chuť odrůd révy. Zajímalo by mne, kde k tomu došel.  Samozřejmě podnož může zesilovat nebo zeslabovat růst, či urychlovat nebo zpomalovat zrání naroubované odrůdy révy, ale podle mého názoru je hlavním důvodem používání podnoží obrana proti napadení mšičkou révokazem a ne vylepšování kvalitativních vlastností révy..

Pokud tím předchozím příspěvkem myslíte ten můj,  asi jsem se špatně vyjádřil. Pěstuji révu na dvou pozemcích ve stejné lokalitě - jeden je s těžkou, vlhkou, jílovitou zeminou s vysokou hladinou spodní vody, druhý má písčitou sprašovitou zeminu s hladinou spodní vody více než 10m hluboko.

Vhodnou volbou podnože je možné na takto rozdílných pozemcích dosáhnout optimálního příjmu živin a vody keřem a tím i lepšího vyzrávání a chuti bobulí. 

Jinými slovy řečeno, některé odrůdy rostou úspěšně jen na jedné mé zahradě, na druhé živoří a plodí hrozny podřadné kvality. Tento problém lze někdy eliminovat volbou jiné podnože. 

V některých případech mají geneticky totožné rostliny (řízky ze stejné mateční rostliny) na obou pozemcích tak rozdílné chuťové vlastnosti, dobu dozrávání i stupeň  odolnosti vůči chorobám, že by se vliv podnože neměl ani přeceňovat.

K původnímu dotazu na pravokořenné sazenice není jednoduchá odpověď - pravda není jen jedna, záleží na konkrétním stanovišti.

Réva na podnoži je odolnější vůči mrazu, révokazu a plísni.Dalším faktorem pro cukernatost a obsah kyselinek, je správný řez a počet oček. Na jedné podnožové odrůdě SO4 jsem ještě letos nenašel stopy plísně, ostatní jsem již několikrát musel stříkat. Proto se přikláním k podnožím. Karel

Beru za prokázaný fakt, že réva na podnoži je odolnější kořenové formě révokazu, ale nevěřím tomu, že je odolnější mrazu a plísni. Samozřejmě podnož také může ovlivňovat dobu zrání a tím obsah cukru. Spíš záleží na poloze atd. Zrovna včera jsem viděl dvě viničky 400 m od sebe, obě bez jediného postřiku, stejné odrůdy. Na jedné keře naprosto zdravé, na druhé silně napadené plísní.

S tou plísní nevím, ale pokud by podnož dokázala ovlivnit dřívější ukončení růstu a tím lepší vyzrávání letorostů, mohlo by to mít příznivý vliv na mrazuodolnost.

Ale pravokořenná rostlina po zmrznutí nadzemní části obrazí z kořenů plnohodnotnými výhony, takže má velkou výhodu oproti roubovaným odrůdám.

Jak jsem psal v předchozím příspěvku, toto téma nemá vítěze. V konkrétním případě může být lepší a odolnější pravokořenná rostlina, jindy zase roubovaná. Každý si musí sám vyzkoušet,  kudy vede cesta k bohaté úrodě.