Řez révy na fasádě

Váš popis mi připadne přinejmenším zmatený. Tažeň se nazývá dřevo, které vyrostlo minulý rok a letos z něj budou vyrůstat nové letorosty s hrozny. To co Vy nazýváte tažeň je nejspíš kmínek.  Tažně se řežou podle odrůdy na 5-12 oček a každý rok se musí obnovovat. Pokud výhony neboli letorosty zkrátíte na 30 cm, hrozny nebudou mít dost listů na výživu, bere se tak 10-12 listů na hrozen, tj alespoň metr.

Pravdepodobne začínate s novou sadenicou, na ktorej kmeňotvorný ťažeň vám vlani narástol do dĺžky 3,5 metra. Mali byste zvážiť aký tvar či systém budete pestovať a akú odrodu vlastne máte? Má bujný rast potrebný pre pergoly a vyššie vedenia? Pri odstupe sadeníc 1 meter, ako uvádzate, by som s výškou nad 3 metre neišiel. Takže tento rok budete ešte len pestovať hlavný kmeň a ramená. Nezaťažujte preto koreň zbytočne úrodou. Snažte sa počas leta skôr ohýbať k drôtenke-karisieti, ako strihať a zakracovať. Ideálna je odroda s rodivým potenciálom bazálnych očiek, aby Vam tvar rýchlo nezestárnul a mohli ste odrodené drevo každú jar strihať na 2 až 4 očká. Strapec narastnutý na ťažni z 2.očka sice nie je tak veľký ako napr.z ťažňov na 5.až 8.očku, ale budete mať rovnomerne rozmiestnenú úrodu a koreň sa nevysíli nadmerným zaťažením. Paľo

Díky za rady, opravdu jsem to napsal blně, moc se v tom nevyznám. Kmínek mám do 3,5m a z kmínku bych chtěl mít na každou stranu cca 4 tažně, které bych každý únor zkracoval cca na délku 1m. Z toho by měly každý rok růst letorosty s hrozny. Mám během sezóny tyto letorosty s hrozny zkracovat? Samozřejmě ty přebytečné budu vyřezávat. Mám několik odrůd, všechno stolní na jídlo a celé se to pne po jižní fasádě domu po KARI síti. Moc díky

Čtyři tažně na každou stranu je celkem 8 tažnů. To je příliš. Docházelo by k silnému zahušťování keře překrývajícími se letorosty a pokud byste nedělal silnou probírku hroznů, docházelo by i k přetížení keře na úkor kvality plodů. Uvědomte si, že z pupenu každého vodorovně vedeného tažně, vám porostou letorosty směrem nahoru a vyplní tak prostor nad tažněm souvislou listovou plochou bez problému do výšky 2 m i výše.  Proto bych ponechal etáže pouze dvě, nikoli čtyři. První etáž bych vedl ve výšce cca 60 ÷ 80 cm od země a druhou ve výšce cca 2,1 m. Nad každým tažněm tak bude mít prostor vysoký asi 1,4 m pro listovou plochu letorostů daného tažně. Zelená stěna bude vysoká celkem 3,5 m. Pokud vytátnete letoprosty výše nad kari siť, můžete rozteč mezi etážemi ještě úměrně zvětšit.  

Neviem ako staré máte sadenice a či majú dosť hlboký koreňový systém potrebný na vytlačenie miazgy do takejto výšky. Ak je ešte mladý, rozložil by som zapestovanie steny na kari-sieti do horizontu 2 rokov. Takisto by sa nemalo zabudnúť, že máte odstupy sadeníc cca 1m. Ak chcete na jar strihať metrové bočné ramená, znamená to, že sa budú po vyviazaní k sieti prekrývať a to Vám neodporúčam z dôvodu prehustenia. Ako už bolo na fóre vysvetlené, z každého očka Vam v priebehu sezóny vyrastie smerom hore letorast. Skúste si zrátať počet ponechaných očiek po reze a dajte si ho do korelácie s úrodnosťou Vašich odrôd, vekom sadeníc, kvalitou pôdy apod. V auguste môžete letorasty v úrovni vrchného patra samozrejme zakrátiť. Paľo

No a ještě jedna "technická" : vzájemná vzdálenost 1m mezi rostlinami ve vaší stěně není příliš velká. Proto bude bude vhodnější v každé etáži mít pouze jeden dlouhý jednodstranný tažeň, nežli kratší tažně dva, protiběžně mířící od kmínku vpravo a vlevo. Řez na jeden dlouhý tažeň umožní využít vyvinutější plodná očka, která se nacházejí dále od kmínku. Velkoplodé stolní odrůdy totiž lépe plodí na dlouhých tažních. Řez bude takto navíc i jednodušší. Když ponecháte tyto tažně dlouhé cca 80 cm, bude to pro váš rozpon mezi rostlinami ve stěně tak akorát, a na každém tažni vyjde ± 8 plodných oček, což je ideální počet. A nezapomeňte na důležitý vinařský "fígl", totiž při řezu v příštích letech nechávat u kmínku založní dvouočkový čípek, který vám umožní elegantně obměnit plodné dřevo bez postupného vytahování starého dřeva do stran. Připravit si tento záložní čípek u mladých keřů sice někdy bývá pro začínající vinaře problém, ale kdo se to tak naučí střihat, má navždy vyhráno.

Poradili sme Vam plný koš múdrostí, teraz záleží len na Vašom rozhodnutí. Asi byste si mal najprv naštudovať ampelografiu Vašich odrôd, aby ste vedel, či rodia iba na dlhom dreve, alebo aj na krátkom. Druhý prípad je lepší, lebo nebudete musieť tak často obmieňať celú prácne vypestovanú živú "konštrukciu" vyviazanú ku kari-sieti. Pokiaľ nemávate extrémne mrazy a Vaše odrody niesú teplomilné, pôvodom napr.z južného Bulharska, potom by som staré drevo neobmieňal. Každú jar budete zakracovať jednoročné ťažne na 2 až 3 očká, takže Vam po rokoch okrem mohutného zvislého kmeňa vzniknú na bočných ramenách akési hlavy. Veľa kvalitných stolových odrôd dáva najlepšie úrody práve pri určitej zásobe starého dreva. Prečo, to neviem ale často sa to vzpomína v rôznych popisoch odrôd. Doma už 8 rokov pestujem dvojkmeňové VERTIKO (odroda Prim) do výšky cca 2 metre. Letorasty na jednotlivých patrách zakracujem počas sezóny aj 4 x. Na každom patre nechávam cca 3 strapce. Hlavné kmene sú už hrubé cca 3 cm, ale na kvalite úrody sa to nijako neprejavuje. Tento tvar bohužiaľ nie je vhodný pre sorty rodiace na dlhom dreve. Inak je to zábava pre voľné chvíle a ako živý plot od suseda, navyše užitkový, to vyzerá celkom dobre. Paľo

Všem moc díky za rady, teď jsem zvědav, jak se mi je podaří uplatnit v praxi. ;o) Díky. Martin