Réva do 620 mnm. u Jihlavy, Vysočina

Těžko říct, záleží na konkrétních podmínkách. Je to už hodně vysoko, takže bych ani u velmi raných odrůd nenechával příliš vysokou násadu, aby stihlo vše dozrát a hlavně vyzrát dřevo. Vzhledem k výšce zdi bych asi zvolil 2-patrové vedení. Jako hodně hrubý odhad bych řekl tak 2kg/m délky na jedno patro, když už teda mermomocí jedete na ty kila... Znovu ale říkám, záleží na konkrétních podmínkách. VJK

Když Vám jde tolik o množsví úrody tak hlavní je vybrat dobrou nenáročnou odrůdu.Potom je dobrý přístavět si před tu zeď nějakou hodně silnou konstrukci, aby jste mohl kmeny dobře rozprostřít.Hlavní je první roky dobře a včas stříhat, aby se utvoříly silné tažně, prostě takové stromy,které Vám to pak vše udrží.A pak je opravdu možné mít 150kg i více z jedné hlavy za rok.Přeji Vám mnoho úspěchů a přikládám foto.

Takisto je dôležité, aby zvolená sorta mala veľmi bujný alebo aspoň bujný rast. Odroda so stredným či slabým rastom Vám toľko dreva nevytvorí a keď ju budete viac hnojiť dusíkom, drevo bude "riedke" a málo odolné k mrazom. Veľmi silný rast majú niektoré ukrainské a ruské interšpecifické hybridy. Paľo

Protože jsme na Vysočině, určitě mrazuodolnou odrůdu. Ale proto že se jedná o skleníkovou výsadbu, určitě bych nevolil bujnou, či velmi bujnou odrůdu(-y). Automatické spojení bujný, velmi bujný = mrazuodolný považuji za zavádějící, neobjektivní. Existují i méně vzrůstné odrůdy, které jsou silně mrazudolné, například mne napadá Somerset seedless, a určitě byse našly i mnohé další (nejsem znalcem odrůd).  Existuje mnoho velmi vzrůstných odrůd, které silnějšímu mrazu podléhají. Proto bych do skleníku na Vysočinu hledal méně vzrůstnou odrůdu, která bude mít ve své pomologii uvedenu mrazuodolnost jako význačnou vlastnost.

Je to jak říká Wimpi, není žádná korelace mezi bujností růstu a mrazuodolností.  Kupříkladu silně rostoucí Panonia Kincse je snad nejméně mrazuodolná odrůda stolní révy vůbec. Na druhou stranu velmi slabě rostoucí Olšava patří mezi ty odolnější. VJK

Ale pánové, kto tu písal o korelácii medzi bujnosťou rastu a mrazuodolnosťou? Jedine snád vy. Nemýľte si prosím pojmy, písal som iba o vplyvu hnojenia dusíkom na vyzrievanie dreva a mrazuodoľnosť révy. Takisto nechápem, prečo žiadateľovi o radu odporúčate do osemmetrového sklenika silno mrazuodolnú a stredne rastnúcu sortu Sommerset Seedless? Dokedy podľa vás narastie ten dvojetážový tvar, ktorý tak odborne odporúčate? Až budete mať na Sommersetu vyrátaných 50 kg úrody za rok, prosím zavolajte ma, prídem si to odfotiť. Paľo

Nikde jsem nemluvil o 50kg z jednoho keře, to považuji za naprostou hloupost. V 8m skleníku může být klidně 6-8 keřů, tak proč by jeden z nich nemohl být třeba SomSeed?(I když já bych ho tam nedal.) Rovněž jsem nemluvil o žádném dvojetážovém tvaru, toliko o 2-patrovém vedení, tj. např. keře s kmínkem 60 a 150cm na střídačku. O korelaci mezi bujností růstu a mrazuodolností jsem psal v reakci na Wimpiho příspěvek, tak nevím co do toho zavlékáte sebe. VJK

Máte pravdu, spojenie "veľmi bujný=mrazuodolný" nepochádza z Vašej hlavy (ani z mojej), takže som Vás nezaslúžene "obvinil." Bed your pardon! Takisto som netvrdil, že 50 kg hrozna oberiete z 1 rastliny. Ale ak byste chcel vytvoriť z pomaluvzrastných odrôd navrhované dvojpatrové vedenie, trvalo by to pekne dlho a drevo by bolo tenké. Páčil sa mi dnešný príspevok podložený fotografiou, kde sa v praxi potvrdilo, že je výhodnejšie vysadiť menej jedincov, ktoré vytvoria vďaka bujnému rastu dostatok dreva potrebného nielen na udržanie hmotnosti úrody, ale pri dostatku dreva odroda ukáže typickú veľkosť strapcov. Sortu Panonia Kincse by som až tak nezatracoval. Pestoval som ju veľa rokov v okrajovej vinohradníckej oblasti. Ako jedna z mála odrôd priniesla v teplých rokoch aj druhú úrodu zrelého hrozna (zo zálistkov). Nikedy mi nezmrzla. Do skleníku ju odporúčam. Bohužial vyžaduje chemickú ochranu, hlavne proti perenospóre, takže dnes by som volil radšej interšpecifické sorty. Paľo

Panonia Kincse je podle mě chuťově výborná stolní odrůda, ale tím bohužel výčet jejich kladných vlastností končí. Nemám žádnou jinou odrůdu, která by byla tak citlivá na zimní mrazy, na padlí (a ve skleníku bude asi ještě citlivější), na hnilobu hroznů a na teplotu v období zakládání květenství na příští rok. Navíc je ještě náchylná na sprchávání. Na perenosporu u mně citlivá není. Zálistkové hrozny ochotně dává např. i Ametyst a kupodivu v loňském globálně otepleném roce dozrály ve stejném termínu jako hlavní hrozny.

Co se týče jednoho velkého keře x více menších, budu vždy preferovat větší počet odrůd a tím i keřů, než jeden s velkou úrodou. I na malém tvaru keře lze dosáhnout slušné úrody. Např. již zmiňovaný Ametyst na středním vedení a řezu na jeden tažeň je schopen "dát" devět hroznů s celkovou hmotností 7kg a to v okrajových podmínkách. VJK