Preočkovanie vinnej révy - prevrublovanie resp. navrublovanie

Pre pána 37.148: Vo Vašom príspevku je veľa nepresností a najmä omylov. Vysvetlenie je na dlhé písanie. Dovoľte aspoň stručne:

1. Sadenicu, ktorá nevyrašila, nemá zmysel vrúbľovať, letorast je odumretý, vrúbeľ neporastie. 2. Ak chcete odobrať rezky ("konáriky") na zimné uskladnenie, stačí ich nastrihať až v decembri pred príchodom väčších mrazov. 3. Odporúčam namiesto vrúbľovania do dreva v marci (do rázštepu) či zelených výhonov zimnými rezkami v máji až júni (do rázštepu) očkovanie kmienkov v apríli. Rezky odobraté v decembri nemusia totiž v chladničke vydržať nenarašené až do júna. Čím skôr preočkujete živé podpníky, tým väčšiu máte šancu, že vyrašené očká do jesene kvalitne vyzrejú. 4. Pri očkovaní zabudnite na T-rez. Vinič nie je jabloň ani broskyňa. Pozrite napr. na stránku www.vinetumrezac.info. Pri očkovaní zdravého kmienka zdravým očkom máte najvyššie percento ujateľnosti. 5. Vrúbľovanie typom T sa robí u egrešov a ríbezlí v mesiaci august. U viniča si to neviem predstaviť. 6. Vrúbľovanie zelenými či zimnými jednoočkovými vrúblami robte vždy do zdravého rastnúceho a čiastočne vyzretého výhonu, ktorý má fialovo- hnedú farbu (koniec mája až začiatok júla). Zelený šťavnatý výhon je na tento účel nevhodný, ujateľnosť naštepených vrúbľov bude nízka. 7. Rátajte s tým, že ujaté vrúble na mladých výhonoch nebudú tak odolné voči mrazom nadchádzajúcej zimy tak ako staré kmene. Teplota mínus 17 je pre nich často smrteľná.

Rovněž ve vašem příspěvku jsou nepřesnosti a omyly.  ad4) Nejvyšší procento ujatelnosti má právě roubování zeleného řízku do zeleného výhonu - bliží se 100%. ad6) Je to přesně naopak - zelený šťavnatý výhon má takřka 100% jistotu, že se ujme, kdežto částečné vyzrálý ma prakticky 0% šanci. VJK

Každý máme s vrúbľovaním svoje skúsenosti. Zrejme iné sú u nás, iné v Kanade, Rusku či v Taliansku. V záležitosti percenta ujateľnosti som vychádzal z údajov na DVD od S.I.Krasochiny. Kto rozumie hovorenej ruštine, vrelo odporúčam pozrieť a vypočuť toto video. Vrúbľovanie zeleného šťavnatého vrcholčeka do zelenéh šťavnatého výhonku sa mi najviac darilo u egrešov. Musí však byť aspoň 3 dni podmračné počasie, inak vrúble zvädli a uschli. V tomto roku mám najväčšiu ujateľnosť práve pri očkovaní zimných očiek do kmienkov viniča v prídomovej záhradke. Okrem 1 očka raší všetko. Vo vinohrade je to horšie. Príčina je v namrznutých a suchom poškodených kmeňoch ale aj v niektorých očkách, ktoré namrzli pred odberom rezov. Pozná sa to podľa hnedého jadra po odrezaní očka. Tieto očká bolo zbytočné použiť.

Něco podobného jsem zkoušel před 6ti týdny na čtyřech sazenicích, které poškodily první letošní vedra a rouby zaschly (sazenice nebyly zavoskované a nedopatřením nebyly po výsadbě zahrnuty..). Sazenice jsem vykopal a seřezal až u kořenů, bohužel na 3 roky starém dřevě není moc poznat, zda je vůbec živé, přirouboval jsem uchované zimní rouby pomocí vylepšené anglické kopulace, takto "opravené" sazenice jsem poté zavoskoval a vysadil, do dneška nic nenarašilo a už jsem nad nimi definitivně zlomil hůl. Kdyby byly podnože ještě živé, časem by na nich vyrašily nějaká nová očka.

Co se očkování týče, před měsícem jsem přiočkovával přesazené keře, které byly přeočkovány již koncem března, avšak do půlky května očka nevyrašily, ač během dubna keře vydatně slzely. Očka přiočkovaná před měsícem téměř všechna vyrašila po 14 dnech a nyní výhony už skoro dohnaly výhony z prvních roubovaných oček, které narašily někdy počátkem května. Dá se říct, že přiroubovaná očka začala rašit tehdy, až na přesazených keřích začaly rašit spící očka, teprve pak se probudily i očka roubovaná. Rovněž očko přiroubované před měsícem na starém keři, kterému květnový mráz spálil všechny nové výhony a dokonce kus starého dřeva, před týdnem vyrašilo a vypadá to, že bude růst velmi svižně a možná i do podzimu vyzraje (kéž by na něm byly i hrozny). Takže bych se nebál očkovat až do konce května. Jestli Vám zbyl nějaký roubovací materiál, můžete zkusit sazenice přeroubovat již teď, než Vám podnože definitivně zahynou (pokud je tedy šance, že jsou ještě živé) a zapěstovat je letošní sezonu v květináčích, nebo je na podzim vykopat a poté nechat přezimovat v chladničce.

Co se týče T řezu, zahlédl jsem na youtube nějaká videa, kde přeočkovávali vinohrad pomocí T řezu, dokonce obráceného, kdy v rámci ulehčení práce očko zastrčili pod kůru směrem nahoru, nikoli směrem dolů, jak se to má dělat. Tuším, že to byli Kanaďani. Viděl jsem i nějaká videa z očkování vinohradů v Itálii, kde očko vážou k podnoži obyčejným lýkem místo pásky a převazují přes něj list utržený z podnože (tzn. evidentně očkují někdy uprostřed sezony), prostě jiný kraj, jiný mrav :-).

V tomto roku bolo nutné začať s očkovaním neskôr- až v 2.polovici apríľa. Dlhodobý deficít srážok spôsobil, že miazga v kmeňoch začala prúdiť až niekedy po Veľkej noci. Posledné horúce dni neuveriteľne silno podporujú rašenie naštepených očiek. Zatiaľčo pred týždňom bol mladý výhonok Aladdinu dlhý iba pár centimetrov, dnes má cez pol metra. Je zaujímavé, že kmeň, na ktorom sa očká neujali, po zime zväčša odumrie. Našťastie na koreni som mal až 3 kmene, takže po odrezaní 2 suchých koreň pokračuje v raste v podobe Aladdinu, ktorý by mal na budúcu sezónu ukázať prvú úrodu.