Peničkova metóda zakoreňovania viniča
|
|
|
|
|
|
|
host - 234.222 (?) 18.5.2019 1:11
zdravím... vysadil som zakorenené vyrašené odrezky do záhrady a ako som ich dnes kontroloval zistil som že na jednom mi pes zlomil ten zelený olistený výhonok.Kedže s pestovaním viniča len začínam experimentovať potrebujem poradiť či to ešte može prežiť alebo už z toho nič nebude... ďakujem
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 63.91 (?), 1.8.2019 21:28
Mě takto letos dala kožu sazenice Monarchu. Nejdřív začala vadnout, pak shodila listy a nakonec zbyl jenom uvnitř zelený stonek. Nehcávám ho na pokoji a tak nějak doufám že se stane zázrak. Před zasazením do země byla sazenice OK. Uvidíme řekl slepej.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 101.14 (?), 6.8.2019 21:46
K přesazení do volné půdy. Otázka jednoduchá, odpověď složitá, protože to závisí na více okolnostech - kvalita sazenice (její růst, stupeň vyzrávání hlavního výhonu, odrůda...) a také místo výsadby.
Obecně podle mých zkušeností platí, že je-li silná sazenice, tak co nejdříve s ní na trvalé stanoviště (nehozí-li mrazy). Sadím takto letošní sazenice stále a kdybych potřeboval, budu to dělat až do pozdního podzimu. Ovšem tak od druhé poloviny srpna je už třeba všímat si réví, zda alespoň začíná vyzrávat. Do zimy je potřeba, aby réví vyzrálo alespoň v rozsahu několika pupenů (je možné urychlit třeba nasazením rukávu nebo sáčku z igelitu nahoře trošku otevřeného). V každém případě je rozumné takové mladé sazenice na zimu před mrazem chránit, nejlépe nakopčením půdy. Vyzrálé réví stolních odrůd z východu vydrží mráz nejméně 20 stupňů, kořeny ovšem výrazně méně, ty snad jsou poškozovány již - 8 stupni.
Pokud se sazenice nepodaří vysadit na stanoviště (už jsem i vyrýval sazenici s nevyzrálým révím), přezimují kdekoliv v suchém a chladném místě. Zimuji je v tmavém sklepě při teplotě kolem + 3 stupňů, mohou i projít slabým mrazem. Důležité je, aby byly v mírně vlhké půdě, rozhodně ne přemokřelé. Lehce zalévám tak dvakrát za zimu. Přílišné vlhko je výrazně nebezpečnější než mírné vyschnutí! Podle teploty začnou rašit v březnu až dubnu a pak je postup obvyklý.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 219.162 (?), 15.8.2019 13:02
Za mne Katalonii co nejdříve vysadit do volné půdy, a to raději hlouběji, než je v kořenáči (řekl bych, že 20 cm úplně stačí). Nevidím důvod pro vyslepení nejspodnějších oček.
U Rošforu není pod listy úplně vidět pravý kmínek, takže nevím, jak je vyzrálý. Ten viditelný levý kmínek má vyzrálých jen pár pupenů. Pokud Rošfor vysadíte ještě letos, dal bych sazenici opět cca 20 cm pod úroveň půdy, až do zimy ji nechal v dolíku (nevyzrálé výhony by přes vegetační období pokud možno neměly být zahrnuty v půdě). Na zimu bych ji zahrnul a stříhal až na jaře.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 101.14 (?), 7.11.2019 6:31
Od Vašich prvních fotek uplynuly už skoro 3 měsíce.Nejméně ty první pupeny na sazenici Rošforu už snad musely vyzrát, počátek vyzrávání už byl patrný 15.8. Konce výhonů zůstávají zelené hodně často, to se potom jaře odstřihne.
Takže by (zvláště při přihrnutí) neměl být s rašením problém. Ostatně i kdyby dokonce ony první viditelné pupeny nevyzrály a vymrzly, tak protože máte pravokořenou sazenici, nejspíše bude na původním řízku nějaký spící pupen z loňského roku a v nejhorším vyraší ten. V tom případě by ale rašení bylo opožděno, už se mi stalo, že réva vyrašila ze země až na počátku letních prázdnin (a potom réví vyzrálo a následujíící rok už keř zaplodil).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|