Peničkova metóda zakoreňovania viniča

ja som vatu kupil od firmy co robi zelene strechy. Tam treba material, co udrzi nejaku vlahu co najdlhsie. Vata pre agro ma vlastnost natiahnut vodu na rozdiel od vaty pre tepelne izolacie, ktora je hydrofobizovana. Vodu tak ochotne nesorbuje. Kedysi, ked sa zacala na slovensku vyrabat, tak to bolo jedno, ale dnes je to dost vyznamna chemicka uprava. Preto obycajnu vatu na tepelnu izolaciu by som na tento ucel radsej nepouzival.

Pane Červenka,

1. nevolám sa Pěnička, ale Penička

2. príspevok som dal do Fóra preto, lebo môže serióznym pestovateľom uľahčiť zakoreňovanie rastlín a škoda, že Vy medzi takých nepartíte, lebo inak by ste neboli schopný písať tie veci, čo píšete. Myslím si, že okrem Vás nikoho nezaujímajú. Pekný večer fantastický pán Červenka!

Taky přeju hezký večer, za ten překlep se omlouvám, jinak si stojím za svým, žádný normální pěstitel by v Rokwoolu a podobném svinstvu nic nepěstoval.Pracuju ve stavebnictví a vím co je to za hnus.Zkuste materiály na ryze přírodní bází, pemza,láva, zeolit atd.Pro vylepšení Ph.,můžete přidat rašelinu, dosáhnete mnohem lepších výsledků.

Máte málo informací. Jednak jde o materiál na přírodní bázi. je to šutr v podobě vaty. Ale to byste měl vědět, z profese. Nejde tu o vylepšování ale o pěstební substrát. A používá se naprosto běžně v hydroponických pěstírnách rajčat třebas. Která si kupují v hypermarketech normální zákazníci.

Rockwool je kamenna mineralni vlna, vyrabi se z 'kamene' (cedic, gabro, diabas).

Tady jsou mé chatrné poznatky, o šutru v podobě vatyPři výrobě minerální a čedičové vaty se opravdu používají zmiňované materiály, namátkou přidám ještě křemem.Při výrobě jsou tyto materíály taveny při teplotácch 1000-1500 stupňů Celsia(vysoká energetická náročnost).Aby z nich bylo možno vyrobit umělá vlákna, tak se pro dosažení tvarové stability vážou na pojiva (Fenolformaldehydovou pryskyřící),která v horkém vzdušném proudu rychle tuhne.Podíl pojiv dle požadované mechanické pevnosti je 3-1O% u minerální a zhruba 3% u čedičové.Dále se ještě používá, jako podpůrný prostředek síran sodný.Desky pro zateplení fasád se impregnují silikonovým olejem, typické,žluté zbarvení dodáva vatě formaldehydová pryskyřice.Do všech tzv.přírodních izolací se ještě přidávají látky, chránící izolaci proti škodlivým činitelům, plísním,roztočům, houbám a hlodavcům.Pro práci a skladování platí určitá pravidla, nesmí se tyto materiály skladovat na volných prostranstvích, v dosahu zdrojů povrchových a spodních vod, nesmí přjít do styku s deštěm, sněhem apod.Takže, další hloupá rada pro dnešní den zní-vybodněte se na šutry přeměněné na vatu a používejte osvědčenéné přírodní materiály.

Nebavime se zde o zatepleni fasad, ale o Agro Rockwool(u), který se bezne pouziva v hydroponii.

Pan cervenka, tuto trosku zlyhava vasa logika. Mineralna vlna co sa pouziva na izolaciu je pri aplikacii sucha a musi splnat iste parametre. Musi byt hydrofobna, nesmie v tom nic rast ziadne riasy plesne atd. Mineralna vlna na agro ucely musi splnat presne opacne parametre. Cize musi dobre viazat vodu, musi byt vhodna ako substrat pre rastliny. Nikto nebude vyhadzovat peniaze pri vyrobe agro mineralnej vlny na chemicke prostriedky, ktore su nepotrebne ba co skodlive pri agro aplikacii. Inymi slovami, vlna na izolacie a stavby a vlna na pestovanie su sice v zaklade tie iste materialy, ale modifikacia totalne odlisna. 

Použil jsem vlnu z odpadu ze zateplování paneláku. Zkusil jsem množit kiwi argutu a dostavil se úspěch. Mám dvě prokořeněné kostky ze zasazení v polovině léta. Zítra přesadím do květináče. Zkoušel jsem také sazenici z řízku z muchovníku ale ta chytila plíseň.

zaujimavy postup. urcite to vyskusam. dakujem