Ochrana mladych sadenic pred mrazom

Dělám to stejně jako vy - první rok pěstuji révu v květináči a před silnými mrazy uklízím.

Co se týče ochranné funkce izolace před větrem - rostlina se větrem samozřejmě neochladí pod teplotu okolí, ale nesmíte zapomínat, že teplota přes den je jiná, než v noci. Fouká-li vítr, dojde k velmi rychlému poklesu teploty rostliny při západu slunce, kdežto v případě, že je izolovaná není pokles tak strmý. Teploty nad ránem jsou ale s izolací nebo bez ní stejné. VJK

S těmi květináči jsem se inspiroval u vás a zamlouvá se mi to. Sázka na jistotu.

Vážení přátelé,

réva nám ve skutečnosti nezmrzne, ale vyschne.  Tento výrok vám potvrdí následující jednoduchý pokus.  Vypěstujte si jeden kmínek šikmo k terénu, aby šel na podzim zarýt. Stačí 5 cm zeminy a budete mít každý rok dobrou násadu i když budou mrazy  pod mínus 20.  Zemina sice promrzá, ale dobře udržuje vlhkost.  Zeminu možná mohou nahradit moderní izolace, které sice neudrží teplotu, ale pomohou částečně udržet vlkost.  Ale zatím jsem to nezkoušel. Zarývání mě připadne jednodušší.  Když nejsou mrazy, tak záložní letorost jenom odstříhnu, ani jej z půdy nevytahuji a nechám normální kmínek.

O tomto spôsobe záchrany úrody málo mrazuodolnej V.vinifera som prvýkrát písal pred 2 rokmi. Robil to tak môj kamarát Emil Mráz v Čároch, v blízkosti riečky Myjavy, kde sa často držali prízemné mrazy. Piesčitá pôda bola priam ideálna na každoročné prihŕňanie záložných kmienkov. Ani zemina nad kmienkom Vám neudrží teplotu, pôda je premrznutá do hĺbky vyše rýľa, ale ako správne píšete, vlhkosť zeminy pomáha rastline prežiť. Pri krutých mrazoch a silnom vetre dochádza k sublimovaniu zvyšku vlhkosti v kôre a dreve nechránených kmeňov a k ich vyschnutiu. Preto má akékoľvek obalenie kmeňov svoje opodstatnenie. V prípade, že nemáte vypestovaný záložný kmienik, je to porád lepšie ako nerobiť pre záchranu viniča nič.

Zemina sice promrzá, ale 5cm pod povrchem je teplota až o 10C vyšší, než ranní teplota vzduchu. Zakrývání zeminou není kvůli vlhkosti (zmrzlá zem je suchá), ale právě pro zvýšení teploty. VJK

Myslím si, že 5 cm do hĺbky od suchého povrchu pôdy nemôže robiť až tak veľký rozdiel teplôt. Iná situácia je pri snehovej pokrývke. Prirodzene, že vrstva ornice chráni prihrnutý kmienik pred holomrazom, ale vlhkosť zeminy nebude cez zimu taká nízka ako v lete, takže o izolačnej vlastnosti zásluhou "suchosti" pochybujem. Keby ste pri svojom pokuse použil penový polypropylén bielej farby, nemusel ste dávať do vnútra molitan. Čo s prebúdzaním očiek urobí dokonale tesná paronepriepustná izolácia kmienkov v čase, kedy mráz pominie a do izolácie bude pražiť slnko, to už je téma na inú diskúsiu.

Tak jsem učinil další pokus, včera večer obalil kmínek 40mm tlustým molitanem, navrch ještě 3mm mirelon proti větru a měřil teploty. Ve 24:00hod byla teplota uvnitř  -11C, okolí -15C, dnes ráno v 7:30 uvnitř -13C, okolí -18C. Pečlivě byly utěsněny veškeré skulinky, izolační tubus sahal těsně až k zemi. Takže větší tloušťka izolace a pečlivé utěsnění má poměrně slušný význam. VJK

přidám svoji zkušenost - rozříznu petku podélně, odříznu vršek i spodek, dám na kmínek a vyplním zeminou, pokud se rozevírá, přitáhnu drátkem... spodní očka jsou chráněná, nevím, jestli by nešly dát na sebe i petky dvě,  asi jde použít jenom u nových sazenic... netkanou bílou textilií jsem loni obalila Vostorg, zmrznul, Kodrjanka zůstala "nahatá" a ta nezmrzla, byť loňské a letošní mrazy se srovnávat nedají. Máme u nás výhodu - sníh do výšky cca 40 cm, takže vlastně do výšky petky - 450 m n.v.

Pár sazenic lze takto proti holomrazům ochránit.Nedovedu si představit, jak uchránit takto hektarový vinohrad.I tak děkuji za příspěvek, Buďte rádi, že máte sněhovou přikrývku.Holomrazy jižní Moravy jsou dost děsivé.   AB