Množení vinné révy

Nejsem sice Palo, snad se nebude zlobit, že se pokusím odpovědět také
ad 1 sazenice dopěstovávám v 1,2- až 2 litrových kontejnerech, dřív jsem je sázel po zakořenění hned na místo
ad 2 kvalita substrátu je velmi důležitá, předloni jsem téměř vyhořel poté, co jsem použil zahradnický substrát od firmy Agro Česká Skalice. Od nich už nikdy nic. Proto používám substrát Gramoflor nebo od firmy BBCOM.
ad 3 sazenice vysazuji na místo od konce dubna do konce května, v případě časného sázení jsem je přikrýval třeba květináčem, pokud hrozily ranní mrazíky
ad 4 kromě zásobního hnojení sazenice nepřihnojuji, důležitá je zálivka v prvním roce po výsadbě, ale samozřejmě jen když je možnost.
ad 5 ošetření proti chorobám provádím stejné
ad 6 kmínek se mi daří vypěstovat u 80-90% keřů, většinou keře plodí už druhý rok po výsadbě.

Díky za podrobnou odpověď. Mám ještě doplňující dotaz, týkající se výsadby. Četl jsem doporučení při výsadbě nezahrnovat hned výsadbovou jámu až do povrchu půdy, nýbrž asi 15 cm pod úrovní terénu zamulčovat černou textilií pro lepší prohřívání půdy kolem kořenů a do úrovně terénu zahrnout až na podzim. Snad je to i řešení problému s rosnými kořeny. Máte na to nějaký názor, případně nezkoušel jste to? Zdraví jenamater.

S čiernou netkanou textíliou okolo viničových krov mám nedobré skúsenosti. Sledoval som tým zabránenie vysychaniu pôdy a rastu buriny. Na fóliu som vtedy navrstvil 3-4 cm pôdy. Vinič akoby sa pod fóliou dusil, rástol minimálne a na jar bol čiastočne premrznutý + silno napadnutý akarinózou v dôsledku oslabenia. Odvtedy už iba rýľujem a hnojím voľnú pôdu, u nových sadeníc zalievam, u starších výnimočne- iba v čase dlhodobého sucha. Pri výsadbe sadeničiek zahrnujem až do úrovne terénu. Pred nástupom zimy a mrazov sadenice prihrnujem + pridám kopček borového mulče z marketu.

Zdravím Vás zo Záhoria, pán Jenamater! "Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí." Skôr ako som sa "nadýchnul" k odpovedi, predbehol ma Bredík. A som rád, lebo má skúseností so zakoreňovaním rezkov z nás asi najviac. Pri mailovej korešpondencii pred 4 rokmi som práve od neho "ťahal rozumy" a znovu mu touto cestou ďakujem za cenné rady. Moje skúsenosti s výsadbou sadeníc sú takéto:

Veľmi záleží na bujnosti odrody alebo bujnosti podpníka, na ktorom je naštepená sadenica. Vrúbľované sadenice sadené v apríli či máji mi do jesene narastnú v ílovitej pôde max. do 2 metrov. Príkladom sú vlani sadené Black Magic, Mramornyj, Muskatay. Kontajnerové pravokorenné sadenice už na tom boli horšie- až na výnimky. Výnimkou boli napr. bujná Krasotka a Pamjati Zacharovoj, ktoré už v prvej sezóne narástli nad 2 metre a v nasledujúcej sezóne priniesli prvé strapce. Väčšina zakorenených rezkov mala v prvej sezóne prírastky do 1 metra. Myslím si, že vďaka nedostatočnej prekorenenosti kontajnerku. Niektoré uhynuli ešte pred výsadbou (Konsul, Sašenka Leonowa, Lučezarnyj, Original čornyj...). Dodnes neviem prečo? Zistil som, že keď sa prenesie rezok s korienkami z PETky do kontajnerku, zďaleka nie je ešte vyhrané. Konkrétne k Vaším otázkam:

1) Snažím sa používať čo najmenšie kontajnerky-cca 0,5 l, aby sa do mája zaplnili koreňmi. 2) Používam nemecký Gramoflor, ktorý obsahuje aj granulky pomalurozpustného hnojiva. Vďaka "Substrátu B pro dopěstování" od firmy Agro CS sme si predvlani zničili izbové kvety vplyvom kvanta uvolneného čpavku, ktorý vznikal po zaliatí zrejme chemickým rozkladom hnojív obsiahnutých v substráte. 3)Sadenice som chránil pred priamym slnkom a vysádzal na miesto v máji až júni. 4) pri výsadbe som dával na spodok jamy iba kompost a tesne ku koreňon Gramoflor. Žiadne priemyselné hnojivá. 5) Ošetroval som 2-3x za sezónu kombi- postrekom rovnak ako dospelé rodiace rastliny. Je dôležité nepremeškať hlavne postrek proti peronospóre, lebo prvé lístky sadeníc sú veľmi jemné a vnímavé k Plazmopare. Ak ich napadne, má to drastický vplyv na rast sadeníc. 6) Vlani sa mi podarilo dopestovať solídny 2 metrový kmienik zo zakoreneného rezku frankoamerikána, na druhej strane zakorenený rezok Sommerset Seedless bol iba polovičný a tenúčky. Veľmi záleží na vzrastnosti odrody. Ale to už sa dostávam k začiatku príspevku. Nech sa Vám darí!

Díky moc za vyčerpávající odpověď, zdraví jenamater.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na otužování sazenic.Mam sazenice v květináčích ve sklepě a chtěl bych je dát otužovat na prosklenou verandu nebo do skleníku, dřív než je v květnu po zmzlejch vysadím.Myslíte že už je mohu vyndat ze sklepa ať mají přísun světla nebo mám ještě počkat až se venku více oteplý?...Přesem děkuji za odpověď Radek.

aj ja zdravim zo Zahoria. Na jar som dostal od kamarata odrezky stoloveho hrozna viacero druhov. Postupoval som takto. Jednotlive odrezky, tenke ako ceruzka, som nakratil tak, ze dole bolo pozdlzne prestrihnute miesto kde bolo ocko, a hore som nechal jedno ocko. Dolnu cast som do 3/4 zabalil do do handry, otocil a pridal dalsi odrezok, opat jedna otacka a dalsi odrezok. Toto vsetko som obalil, ciernou igelitovou foliou, zaviazal a dal do rohu sklennika. Po case mi zacali puciky rasit a vyrastli listky. Minuly tyzden som sadenice rozbalil a nasiel som pekny korenovy system, ale prerasteny cez latku. Minuly tyzden som 4 kusy oddelil od tkaniny, aj ked sa cas korenov znicila a dal do pozdlznych kvetinacov a na miesto na terasu pod Lexanom, kde je svetlo, rastliny sa tvaria ze su ok. Chcem sa spytat, ako teraz postupovat,  aby som korenovy system odrezkov neznicil a rastliny sa chytili? Na jesen, ked bude bohaty, korenovy system planujem rasltiny v kontajneroch vysadit ku stlpikom na zahon. Bojim sa rasltiny teraz, hned zasadit do zeme, kedze na chate som len cez vikendy, aby krehke rastlinky naprikald neznicila prietrz mracien, ako sa mi to stalo minuly rok, kde mi po silnej prietrzi mracien opadali vsetky listky.

Co radite? Oddelit rastliny od textilii aj za cenu strty casti korenoveho systemu, alebo zobrat noznice, a nastrihat korene aj s textiliou a takto dat do zeme v kontajneroch? 

- Dakujem Jan

Teplo a chlad jsou dva extrémy. Předpokládám, že jste sazenice předpěstovával v teplotách bez výkyvů. Do třech zmrzlých je dávám v kontejnerku s hlínou do polostínu nebo stínu ven, nikdy ne do přímého slunce - úpal je téměř jistý, dubnové slunce je velmi ostré. Rovněž na noc je uklízím zase kvůli teplotám, protože pokud v polostínu přes den máte na nich přes 20 stupňů, v nocích zhruba do třech zmrzlých může přízemní mrazík zničit křehké výhonky nebo aspoň popálit listy. Já jako pidimalopěstitel, spíš experimentátor pěstování révy ve zcela okrajové oblasti si toto musím vše hlídat, jinak bych přišel i o ty jinak nejodolnější odrůdy ještě před výsadbou do země. Zkušení kolegové jako Mirek, Palo, Bredik a další určitě také poradí.  Petr

Mně se to taky stává, že dokud jsou sazenice v květináči někde uvnitř domu u okna, tak jedou jak pominuté. Skoro půlmetrové zelené réví sázím po třech zmrzlých venku, některé dostanou nějaký šok. Příčinou je buďto úpal nebo jim naopak vadí ještě stále poměrně chladné květnové noci (okolo 5 stupňů). Dvě sazenice loni, co jsem venku hned nezasadil, ale dal jsem je před dům do polostínu, tak se otužovaly lépe vůči teplotním výkyvům a oproti jiným narostly a zesílily o poznání více. Švagr, co pěstuje český česnek s palicemi velkými jak jablka mi na to jednou řekl, že jsem na kytky s přesunem prostě moc rychlej. Něco na tom pravdy bude. Petr

Jednoduchý a jistý způsob zakořeňování řízků révy. Řízky v únoru, nebo začátkem března (můžete to také udělat v prosinci) zapíchněte až pod poslední očko přímo na stanoviště a zasypejte pilinami pro případ mrazu. Koncem dubna piliny odstraňte a těšte se, jak vám réva roste. V žádném případě nepodlévejte a s první zálivkou počkejte, až zem dobře proschne. V případě pozdních jarních mrazíků, chraňte sazeničku kartónem, nebo pilinami. Ještě lepších výsledků dosáhnete tím, když zem přikryjete černou folií a řízek jen protlačíte předem udělanou dírkou. Toť vše. Úspěšnost 99 až 100%!
Mějte se krásně, Pavel