Ještě k míchání postřiků

Míchat můžete cokoliv s čímkoliv, ale s rozumem a v rozumné míře. POKUD není uvedeno jinak, přidává se nejprve rozpustěný prášek, pak kapalné koncentráty a nakonec hnojivo. Ještě jednou zdůrazňuji, že čím méně přípravků se míchá, tím lépe.
V praxi to funguje tak, že vinař už nějaké zkušenosti má a rozmíchává posřik do postřikovačů o velkých objemech. Zpravidla se míchají 2 postřiky a k tomu se přidává nějaké hnojivo, popř. smáčedlo. Postřiky se dobře rozmíchají a vlejí do nádrže min. z pol. naplněné vodou. NESMÍTE míchat jednotlivé koncentráty (pokud ovšem stříkáte 10 l konvou, tak se vám nemůže nic stát - tam žádná koncentrace není). V těchto malých objemech je častým jevem předávkování, zvláště hnojivy a dochází k popálení listů. Pak se to tu hojně rozebírá v diskuzích.

Děkuji zn. jgeneral za rady.Už jste mi pomohl po třetí. Namíchat správnou koncentraci je problém. K postřiku 9 letos vysazených sazenic nespotřebuji ani 1/2 l.přípravku.Pak se asi stalo, že jsem popálil listy (hnědé skvrny a zimní výhony jsem já). Skladovat připravený postřik na pozdější použití bych se neodvážil. Ještě jednou děkuji.  Hořínek.

Mám jen malou úvahu. Ani vinohradnictví, ani biofyzika, nakonec ani postřiky nejsou zcela mé hobby, takže je to jen teorie. Míchat postřiky lze v podstatě dvěma způsoby:
 1.Můžeme namíchat každý postřik zvlášť v předepsaném množsrví vody a tyto pak smíchat. Tím ovšem účinnou látku rozředíme, tím víc, čím víc složek mícháme, někdy pod účinnou mez.
2. Můžeme rozpočítat namíchání postřiku tak, že roztok jednoho budeme považovat za vodu a v tomto poměru jej použijeme k ředění další chemikálie. Tak zřejmě většina zahradníků a vinařů postupuje. Jenže - výsledný postřik získá poněkud jiné vlastnosti a to spolu vůbec nemusejí látky chemicky reagovat. Například, a to je dost pravděpodobné, se roztok s více složkami stane oproti intracelulární tekutině výrazně osmoticky aktivnější, než kdyby byly jednotlivé součásti ředěny pouze vodou. To může hrát významnou roli na semipermeabilních membránách, jimiž povrchy všech buněk, vzdor celulózovým stěnám těch roslinných, nepochybně jsou. 
A to není zdaleka jediný případ interakce látek v roztoku emulzi či suspenzi.

Dobrý den, prosím o radu, ve skleníku se mi na vínu objevila plíseň, některé trsy jsou už celé šedé, ty jsem hned ostříhala a pak na některých je chycených jen pár plodů, nevím si s tím rady, doma mám Dithane a Kuprikol, nikdy jsem víno nestříkala, tak nevím ani jak na to a hlavně jestli třeba smíchat oba postřiky pro lepší účinost a také jestli je potřeba smáčedlo. Děkuji

1) Dávám takovou koncentraci přípravku podle toho, jaké chci mít množství celkového postřiku (V jakém to rozmíchám množství je jedno). Ne, že budu rozmíchvat každý postřik na tu zvolenou koncentraci a tyto roztoky pak míchat. To bych ředil, to je jasné.

2) To je pravdivá úvaha, ale není na místě. Účinnost postřiku ovlivňuje daleko víc věcí, o kterých nemáte ani tušení. Ovšem zahrádkáři toto vůbec řešit nemusí.

Jistě, předeslal jsem taky v úvodu, že jde jen o teoretickou úvahu. 
Jinak je pěkné, že víte líp než já, o čem mám či nemám, tušení.
Bodejť, generálové vědí.
Jinak, s Vaší výše vyřčenou větou: "Míchat můžete cokoliv s čímkoliv..." snad nemůžete souhlasit ani Vy sám.

Souhlasím. A o to právě jde, jsou fungycidy, které nelze spolu míchat?

Také souhlasím. Kdo se toho ujme?

Tak teda začnem.

V podstate používam nasledovný diagram. Je to z US príručky pre rok 2008. Predpokladám, že američania to majú overené. Register inkompatibilít aktualizujú pribežne.  Názvy účinných látok sú identické ako v EU, prakticky sa tam používajú tie isté preparáty. Obchodné názvy v ČR je nutné dohľadať, čo tiež nie je problém. (7. riadok = Bt = Bacillus thuringiensis, ostatné je v podstate jasné).

Vždy je dobré preštudovať príbalové letáky, ktoré zverejňujú výrobcovia na svojich stránkach. Môžu tam byť nejaké aplikačné špecifiká.

Takisto sa dá obrátiť priamo na výrobcu o posudenie možnosti miešania ich výrobku s niečím. Zatiaľ som sa nestretol s neochotou poradiť.