Hnojení

Hlavní hnojení provádíme na podzim případně na jaře s tím, že podzimní hnojení je pro révu vhodnější vzhledem k dokonalejšímu rozředění živin a reakcím půdních bakterií, které i přes zimu přemění živiny do vstřebatelnější podoby.

Pro hnojení máme dvě možnosti:

1. Hnojení umělými (minerálními) hnojivy, jehož výhodou je dodání prvků, které jsou často v bio-hnojivech v nepatrném nebo žádném množství.
2. Hnojení biologickými hnojivy, které dodávají do půdy potřebné bakterie, které rozkládají a přetransfomovávají různé živiny do složitých živných látek a enzymů, bez kterých se zdravá půda ani réva  neobejde.

Nejlepší je oba dva způsoby kombinovat.

Při hnojení je důležité mít na paměti:

1. Dusík je potřebný pro růst, jeho nadbytek však činí révu náchylnou vůči nemocem a  způsobuje špatné dozrávání pletiv.
2. Fosfor je potřebný zdárný vývin květů a údajně zvyšuje cukernatost hroznů,  váže však na sebe železo a způsobuje tak chlorózu (blednutí listů).
3. Draslík je základním prvkem pletiv plodů a je nutný pro dobrou vyzrálost dřeva, jeho nadbytek paradoxně způsobuje špatnou plodnost a znemožňuje příjem hořčíku, vápníku a zinku.
4. Vápník je nutný pro dobrý metabolismus (např. nedostatečnosti květu je před fosforem nutné dodat vápník), přebytek vápníku však způsobuje chlorózu.
5. Bór je nutný pro dostatečnou funkčnost pylu, jeho přebytek způsobuje deformaci listů a výhonů.
6. Nedostatek železa nebo hořčíku či obojího způsobuje chlorózu.
7. Nedostatek zinku způsobuje nekrózu listů a mladých výhonů.

Biologické hnojení:

1. Kuřince a holubince - lépe používat ve formě zákvasu, který je pak nutné dobře ředit. (Obsahuje hlavně dusík)
2. Kobylince - jsou velmi silné hnojivo, proto je nutné je používat buď dobře uleželé nebo jako dobře ředěný zákvas
3. Kravský hnůj je přiměřeně silné hnojivo, vhodné pro přímé hnojení, podle mých zkušeností je však takto hnojená rostlina více náchylná na chlorózu (že by přebytkem draslíku?)
4. Králíčí hnůj používám pouze uleželý.
5. Bylinné zákvasy - nejlepší pro bylinné zákvasy jsou kopřivy a kostival, které obsahují nejvíc minerálních látek. Fantazii se meze nekladou, do zákvasu bych ale asi nedával pícniny. 

Hnojení na list:

1. Ke hnojení na list používám roztok z krystalických hnojiv (Krystalon, hydroponické hnojivo) a roztok z verminohnojiva či výtažku z mořských řas.

Hnojení během sezony:

1. V první třetině sezony hnojíme spíš hnojivem pro růst (více dusíku).
2. Fosforečným hnojivem ovlivníme květ až pro příští rok, pokud hnojíme pozdě (např. v srpnu) tak až na popříští.
3. Ke konci sezony (od srpna) používáme spíš hnojiva pro vyzrání dřeva (draslík) - nejlépe některé z "instantních" (chelátových) hnojiv a ještě lépe na list.

TAK TO JE MŮJ PŘÍSPĚVEK K TÉMATU HNOJENÍ. V PŘÍPADĚ  NESOUHLASU UVÍTÁM JAKÉKOLIV PŘIPOMÍNKY, ČÍMŽ BYCH CHTĚL PORADIT TĚM, KTEŘÍ SE CÍTÍ BÝT LAIKY, AŤ SI NA PŘÍPADNÉ PŘIPOMÍNKY POČKAJÍ.