Granulovany kravsky hnuj, ano ci ne?

Hnůj ničemu neuškodí, leda vaší peněžence.  Snad jen ve vápenitých půdách může silná dávka hnoje blokovat železo, ale to platí i pro Ceretit, který také obsahuje fosfor.

Takže si vyberte jedno nebo druhé, ale dodržte doporučené dávkování.

No nevím, ve vápenitých půdách je železo již blokováno. Slyším poprvé, že by hnůj byl něčeho takového schopen. Jinak je dost velký rozdíl mezi statkovými a průmyslovými hnojivy.

Snad jen ve vápenitých půdách může silná dávka hnoje blokovat železo

Můžete to nějak upřesnit?

Jakékoliv hnojivo s obsahem fosforu - organické /hnůj, slepičince...  / i anorganické superfosfáty, Cererit, NPK.../ může vyvolat vazbu železa. Problém bývá na silně vápenitých půdách.

Hnojit moc vápenité půdy se mně jeví dost zavádějící.Jedině snad hnojení "na list".

hnojivo s obsahem fosforu... může vyvolat vazbu železa

Ano, to jste zopakoval to, co jste napsal výše.. Ale zajímalo by mě, jakým mechanizmem je ta vazba železa přes fosfor vyvolána. A jaké to má důsledky? A proč zrovna na vápenitých půdách?
Každé kombinované hnojivo obsahuje fosfor a většina statkových taky. Ale je ho tam málo. Hnůj, i když obsahuje všechny biogenní prvky,  je především dusíkaté hnojivo.
   Já mám za to, že relativní  nedostatek železa vyvolává samotný nadbytek vápníku, resp. jeho iontů, bez ohledu na přítomnost fosforu. Důsledkem je jeden z druhů chlorózy.

Kazdopadne hnuj. Je to organicke a zlepsuje strukturu pudy a mikrobialni zivot v pude. Hnojiva jsou soli a nici veskery zivot v pude, hlavne zizaly. Navic, tak jako kdyz jite slane jidlo, hodne pijete, tak i rostliny pri hnojivech potrebuji hodne vice vody.

Velké dávky hnoje mohou vyvolat chlorózu. To se učí každý žák zemědělské školy. Já to mohu potrvrdit z vlastní mnohaleté praxe v oblasti, kde réva roste na silně vápenitých půdách.  O průmyslových hnojivech ani nemluvím.  Každé hnojení fosforem u nás znamená vinohrady žluté jak kanárek.

Jinak je hnůj, hlavně dobře uleželý fajn a lze ho jen doporučit. Ale ne velké dávky červstvého hnoje v oblastech vápenitých půd. Za tím si stojím.

A co se týká granulovaného hnoje. Nemá žádné nedostatky. Snad jen cenu.  Kdo na to má, ať ho používá.

Nu, mechanizmus, či spíš chemizmus vzniku chlorózy hnojem jste tedy nevysvětlil. Jen dogma, že se to učí každý žák.
   Já tedy nemám vápnitou půdu, byť každoročně 2 pytle páleného po trávě rozhodím. Ale hromadu hnoje na zahradě mám každý třetí rok. Kolem hromady a po jejím rozvezení je tráva a rostliny vůkol zelené jak brčál, chlorozu jsem ale neviděl nikdy.
   Teoreticky by mohlo dojít k reakci dusíkatých látek - třeba močoviny v hnoji s vázaným vápníkem ve vápenci a vzniku rozpustného a rychle dostupného dusičnanového vápníku. To by mohlo mít stejný efekt jako nadměrné povápnění - vytěsnění železa a chlorózu. V praxi jsem se s tím ale nesetkal.