Dilema s hnojením révy

S vápnikom a horčíkom máte výpočet prešvihnutý. Vinič nie je vápnomilná rastlina, aj keď mnohé sorty prosperujú na pôdach vápencovo-železitého pôvodu. Je prospešné si uvedomiť, že ročne odníme vinič z 1 ha pôdy v priemere 50 kg dusíka, 55 kg draslíka a 20 kg fosforu. Získate odrazový môstik na výpočet množstva živín k doplneniu vyčerpanej (?) pôdy pri výsadbe viniča a každoročnému hnojeniu. Pritom musíte brať do úvahy, že spotreba živín je iná u dvojročnej sadenice ako u dvadsaťročného koreňa, že zaťažením koreňa úrodou limitujete potrebu doplnenia živín a takisto, že forma živín má vplyv na zotrvačnosť ich účinku. Príklad: maštalný hnoj zarýľovaný na jeseň Vám "prinesie úrodu" až po nabudúcu sezónu, nie ihneň na budúci rok. To neplatí iba u viniča. Z toho vyplýva, že výpočet nie je jednoduchý, je to dynamická zaležitosť, závislá napr. aj na vývoji počasia a úhrnu zrážok v konkrétnom ročníku. Myslím si však, že väčšina vinohradníkov si s presnými výpočtami neláme hlavu. Paľo

Dobrý den.Chtěl bych se zeptat kde a za kolik se nechá udělat rozbor půdy jak píšete.Slyšel jsem, že to není zrovna levná záležitost.Při mých 100 hlavách by to bylo asi vyhazování peněz i když by mně to zajímalo.

rozbor stal 420kč v Agro laboratori, jinak mi prijde hodne penez za hnojiva, pokud jsem se prepocital, necht me prosim nekdo opravi

V žádném případě bych tyto horentní dávky nedoporučil, jsou ideální spíš k zasolení půdy než k hnojení. Navíc bych upozornil, že není nutné mít vždy maximální zásobu živin, pro výživu rostlin platí Sprengelův-Liebigův zákon minima (pro růst rostliny je limitující ten prvek, který je v minimu).

V knize Hnojení v zahradě jsou pro zásobní hnojení révy uvedeny tyto dávky pro půdy chudé na živiny:
4,5 kg P₂O₅ ve formě superfosfátu a 6-7,5 kg K₂O ve formě síranu na 100 m², což odpovídá 175 kg superfosfátu a 84-105 kg síranu draselného na 700 m. U vápníku doporučuje ing. Gašpar Vanek ročně maximálně 3 t CaCO₃ na ha, což je 210 kg CaCO₃ na 700 m².

obdivuji Vas prehled a mockrát dekuji za vyjadreni, sice hnojeni vyssimi davkami je mozna optimalni, ale s tim zasolenim urcite souhlasim, mockrát díky!

Révě zdar

Dobry den.Chcem poprosit o radu.Popri hnojeni sadenic vinica siranom draselnym a ulezanym mastalnym hnojom ktore planujem v tychto dnoch by som chcel dodat ku korenom aj horcik -siran horecnaty ale neviem kedy je lepsie dodat ku korenom horcik teraz alebo az na jar?Dakujem  

Už zmiňovaný G. Vanek doporučuje hnojit hořečnatými hnojivy na jaře na povrch půdy. Mně samotnému se osvědčilo hnojení na list, kdy se používá 3% roztok hořečnatého hnojiva Krista MgS po odkvětu do začátku srpna jednou nebo dvakrát za sezónu.

Takze na jar na povrch okolo sadenic a po odkvete hnojenie na list.Dakujem Vam Bredik.

Nečudujem sa, že sa p.Mičurinec zľakol vysokých čísiel pri výpočte hnojív na plochu 700 m2. Okrem draslíka je všetko príšerne prešvihnuté, pričom o optimalite nie je možné hovoriť ani vo sne. Hrozí nielen zasolenie, ale aj antagonizmus makro a mikroprvkov, najmä u fosforu a vápnika. Odporúčam pozrieť sa napr. na stránku Výživa révy na vinici, kde je slušne rozobratý mechanizmus živín u viniča a spôsoby hnojenia. Vápnik sa odporúča iba raz- melioračne pri zakladaní vinice. Draseľné a fosforečné hnojivá sa pohybujú v dávkach 3-5 kg na 100 m2 ročne. Hnojenie stačí v intervaloch 1x za 2-3 roky. Potreba draslíka je závislá na type pôdy a obsahu ílovitých častíc. Dávky dusíka, napr. liadku vápenatého sa takisto pohybujú v množstve iba 3 kg za sezónu- polovica pri rašení a zvyšok pred kvetom. Horčík je potrebný najmä v ľahkých pôdach. Síran horečnatý sa dobre rozpúšťa, takže stačí aplikovať na začiatku vegetácie. Otázka aplikácie mikroelementov a stopových prvkov na list je komplikovaná vďaka nízkej absorpcii niektorých kationtov cez pelikulu listov, ktorá trvá napr. u železa a molybdenu až niekoľko týždňov. Preto je dôležité, aby po aplikácii týchto postrekov dlhšie nepršalo. Uvedené dávky živín sa uvádzajú pre vinič v produkčnom veku, u mladých sadeníc treba rátať s menším príjmom. Paľo