Co vaše réva? (2014)

Dávám za pravdu Mirkovi, mnohdy má člověk dojem, že i u nás existují nějaká ta Okanagan Valley -viz Okanagan.com .Hory se tolik nemění, spíš ti vinaři.

Takže jsem osobně o víkendu ukončil svoji sezónu. Byl to pro mě smutnější rok. Na jaře se neprobrali 3 sazenice stolních odrůd. 2xPrim, 1xRhea. Že jde do kytek ten slovenský Jupiter s tím se smířil, ale proč padly ty sazenice Primu po 2 letech docela solidního růstu netuším.

Jinak jedu 10sazenic Hib, letos 3 rokem. Stříhal jsem v lednu. Letorosty měli nazelenalou dužninu a trochu plakaly. Zimu si pamatujeme že. Nástup jara podivný. Vše nakonec narašilo tak nějak podivně. V dubnu to navíc přimrzlo akorát byly 5cm výhony. V době květu peronospora ochromila někde i 50%květu. Stříkám až po květu. Asi příští rok udělám jeden před květem. Pak to docela rostlo i když už bylo vidět menší násadu proti loňsku. Neprobíral jsem tedy vůbec hrozny po celý rok. Další postřik koncem srpna s plánem sklízet na zač.. října. Počasí bylo jaké bylo. Loni mi zmrzlo koncem září. Letos to sice nezmrzlo ale zase se do toho pustila plíseň. Dílo skázy dokonali kosácí. Sežrali 50% zralejších hroznů. Dal jsem sice sítě, ale stále se dívat jak další a další bobule hnědnou už mě přestalo bavit. Navíc s výhledem na další deštivé období jsem ten zbytek o víkendu "sklidil". Provedl jsem opravdový výběr z bobulí a výsledkem je cca 2l moštu o cukernatosti 14st ČNM.

Pouze ze studijních důvodů plánuji, že ho zkusím prokvasit. Dosladil jsem na 23 a uvidíme. Ale je toho málo a navíc chuti kyselé.

Takže snad příští rok. Loni těch 18stČSN na konci záři bylo větším příslibem do budoucna.

Nehť se Vám daří, zdraví

Georg Black

Na jaře vypadala Rhea optimisticky. Ale přišel červenec, srpen a bylo vymalováno. Polovina hroznů šla do kompostu. Nejvíc škod způsobilo padlí a následně bíla hniloba.  Izabella si i letos zachovává svůj standard. Já ji moc nemusím, pěstují jí pro zpestření. Prý je z ní vynikající vínovice.

.

Rhea alias Jupiter, dopadla letos opět špatně. V době kdy byla réva již bez listí, tak stále ta torza jejich střapců nebyla zralá. Možná jedlá ale dobrá ne, navíc trpká. Réva je již kompletně holá, zůstaly jen nějaké střapce odrůdy Matilde (ital) a At-6-3-sk. At-6-3-sk dopadl absolutně nejhůře za pět let pěstování, kyselý nezralý hnus. Atraktivnost bobulí mne však zaujala, a tak ho ještě budu zkoušet u baráku, kde bývá tepleji a delší sezona. Matilde byla jedlá s mírným sebezapřením, ale 2-3 bobule a dost. spíše na okoštování. Trpká nebyla ale slupka hodně tuhá, další odrůda kterou likviduji. Po opadu listů se objevily ještě nějaké zapomenuté bobulky Evy, Reginy a Talismanu, to byla pochoutka.

Pane Blacku, vzpomenete si prosím, kdy a jakým způsobem Vám odešly ty tři dvouleté keře? Jestli jste ten problém zjistil hned po zimě, kdy Vám na rozdíl od ostatních keřů tyto tři vůbec nevyrašily,  anebo se to stalo tak, že sice nejprve normálně narašily, ale pak přišel Vámi zmiňovaný jarní mrazík, který spálil mladé letorostíky a na zmíněných třech keřích už nové letorosty nenarostly a tyto keře pak uschly?

Důvodem špatného dozrávání a hniloby dozrávajících plodů bylo chabé letní počasí, zejména od poloviny srpna až do konce září. Co vím, dopadlo to tak úplně všude. Akorát vos bylo letos relativně málo…

Také trochu přispeji do diskuze.Začal jsem s vinařením v malém, dle rad mého známého vinaře nic nenechávám náhodě a od narašení a nárustu 5 listů začínám s postřiky na peronosporu a oidium a to v intervalu nejdéle 14 dnů, jestliže je tlak, tak i po 10 dnech.Navíc přidávám výživu na list.Kosáci začaly hrozno ozobávat již před dvěma měsíci.Natáhli jsme sítě, přesto ryskují zamotání do nich a dále na hrozno nalétávají.Jednoho jsem musel ze sítí vymotat.Co jsem si také všiml je, že sítě přimáčkly listovou plochu na hrozny a tím začalo hrozno pod listy chytat plíseň.Příští rok uvažuji o zakoupení elektronického plašiče ptáků a sítě vůbec nedám, aby po dešti hrozny rychleji oschly a měly větší vzdušnost, prý plašiče dobře fungují.Také zavčas provedu postřik proti šedé plísni, který jsem do letoška neměl důvod aplikovat.Před týdnem jsem sebral první vzorek horších hroznů, cca10 kg s cukernatostí 21°.Ob den sleduji stav hroznů jestli se nehorší, v plánu mám hrozno sebrat za 14 dnů.Má být ještě pár slušných dnů, tak uvidíme.Jestě jedna fotka Pálavy.

Dobrý den p. Wimpi. situace se téměř stejně opakuje každým rokem. Vyroste přes 2,5m dlouhý letorost. Ten v srpnu zakrátím na cca 2m. Spodní část bez fazochů. V zimě jsem nastříhal tažně. Výška v 75cm na cca 8 oček. Na jaře vše vypadá že začne rašit. Na koncích to slzí. Pak se to nějak zastaví a pupeny se přestanou otvírat. Minulý rok to ale narašilo alespoň od země nad roubem(SO4), tak jsem to vytáhnul letos znovu od spoda. Bohužel 3 už nevyrašily ani dole, přestože vždycky nechávám záložní letorost. Loni jsem to měl přihrnuté hlínou, letos ne. Co dělám blbě netuším. Hib při stejné péči prospívá na pohodu. Na podzim vždy zareji trochu dolomitického vánpence. Letos už jsem ani nemusel stříkat. Nedostatek Mg(tedy doufám) s projevil slaběji, než v předchozích letech a to i u Nera, který jako jediný ze stolních měl alespoň hrozny na ukázku.

Chtěl jsem si porovnat Vaše pozorování s mými, pane G. Blacku. Mladé, dvou až tříleté keře mi totiž dříve odcházely také. Dumal jsem proč a došel k názoru, že vlivem teplotních šoků v době plné jarní mízy. Mladé keře rychlé a výrazné změny teplot velmi těžko snášejí. Udělaly to naštěstí jen některé odrůdy, mezi nimi byl i Vámi zmiňovaný Prim. Pro zajímavost, odešly mi takto všechny roubované sazenice. Pravokořenné pouze některé. Já sice neznám Vaši pěstitelskou polohu, ale u nás tady v dolíku pod Šumavou se z jara střídá teplo se zimou jak na houpačce. Jinak Váš Hibernal je určitě velmi kvalitní moštová odrůda, pěstujete-li však v horší pěstitelské poloze, tak u ní asi budete mívat chronické problémy s dosažením potřebné cukernatosti. Kolega tady kousek ode mne, po několikaleté nespokojenosti s příliš pozdním dozráváním, vyměnil cca 100 vysazených hlav Hibernalu za ranější Solaris. Na jaře, rok po jeho výsadbě mu nevzešla skoro ¼ sazenic. Říkal mi, že hodlá uplatnit reklamaci u jejich dodavatele (nekvalitní sazenice), ale já si myslím, že důvod oné vysoké úmrtnosti je shodný s tím, co jsem uvedl. Pokud máte půdu kyselou a chlorózy na listech, tak dolomitický vápenec je ideální řešení. Jsem na tom podobně. Začal jsem ho přidávat loni poprvé a letos se to už znatelně zlepšilo.

2Wimpi: Ano, to co popisujete je určitě možné. Jsme 300 mnm ve vísce na kopci obklopené lesy. Mikroklima je tím tedy určitě ovlivněné. Jedná se o zahradní koloniii prakticky beze stínu. Proto věřím, že střídání studených nocí a velmi slunečných dní, může být pro rostliny náročné, až smrtelné. v mém případě je to navíc na totální rovině, takže ani sutdený vzduch nemá kam jíti. S tím Hib máte pravdu je hodně pozdní. Bral jsem ho právě kvůli jeho odolnosti k mrazům. Jak jsem psal, loni mi zmrzl nočním mrazíkem v 3 týdnu záři a měl 18stČNM. Letos pokud by nebyly plísně mohl by být ještě na keři, který má stále 1,5m aktivních listů. Některé hrozny byly zralé více, jiné méně. Myslím si, že je to tím, jak které měly zpoždění kvůli jarnímu mrazíku. Některé to tehdy rozchodily. A ty byly určitě technoligicky zralé s temně hnědými jadérky a žluto béžovou slupkou a sladké jako cumel. Netuším jak moc odolný mrazu je Solaris, ale už jsem po něm též pokukoval. Můj problém je to, že bych si rád Hib ponechal a na Solaris mi manželka nechce dát umístěnku.

PS: Je nějaká šance to jarní odumírání změnit, nebo s věkem to ustane? Jediné co mě napadá  v malém měřítku je obalit jarní sazenice třba tubexem  aby je sluníčko nehřálo a oni počkali s rašením.

GB