Bianca

Ještě jedna reakce na příspěvek hosta 3.34

Pokud bude roub z mrazu odolné odrůdy, neměl by zmrznout. To by tento způsob nemohli hojně používat v Rusku, kde mají mrazy daleko silnější než u nás. Samozřejmě pokud se naroubuje klasická odrůda, podnož ji před mrazem neochrání a ona zmrzne. Oproti klasickým roubovaným sazenicím se nezachrání ani spodní část případně krytá sněhem. Ale stejně je třeba říct, že tento způsob roubování se skutečně nehodí pro velkovýsadby, jak píšete, ale hlavně pro zahrádkáře. Ještě bych doporučil první zimu místo srůstu chránit, vhodný je podle mého názoru třeba mirelon. 

Vážení kolegové,

Bredík má pravdu, když už štěpovat, tak silně mrazuvzdornou odrůdu.

Přesto chci upřesnit ještě jednu věc. Problém přeštěpování a odumírání roubů v dalších letech nesouvisí úplně pouze s mrazuodolností.

V našich klimatických podmínkách dochází u révy vlivem řezu k nekrózám, které se nehojí. Je jen málo odrůd, které vytvářejí v našich klimatických podmínkách zával neboli kalus. Tak či onak, časem se na kmíncích vytvoří otevřené řezné rány, případně poškození mrazem atd.  Přístupné dřevo kolonizují různé druhy dřevokažných hub, nejprve stráví lignin a pak i celulózu.

Kdo máte starší vinice jistě víte, že časem je v každé vinici nutné obnovit kmínky. Jde o to napojit celý keř na kořenový systém „novými trubkami“. Tohle réva dělala po miliony let, jinak by jako liána neobstála v konkurenci s lesními velikány.  Já mám jednu vinici starou již 40 let na ploše 1 ha a díky neustálé obnově kmínků a podsazování dává lepší výsledky než leckterá nová výsadba, rozhodně dává nejlepší vína.

Prozíravý vinař si pěstuje u země „babku“, kterou čistí a staré kmínky přesně zařezává, aby se co nejvíce vyhnul hnijícímu starému dřevu a potažmo syndromu ESCA.  Když vidí, že původní kmínek slábne, tak prostě vypěstuje nový a starý kmínek hladce odřízne.

Réva prostě Vámi naštěpovaný kmínek časem odmítne a jako liána začne vyrážet od země z babky a to platí i když nemrzne pod - 18.

Tedy znovu opakuji, pokud jste zahrádáři a máte dost času, tak šťěpujte.

Ale, chcete-li zdravou vinici na několik desítek let - vysazujte štěpované sazenice a nemusí to být jen ty německé. I u nás jsou dobří školkaři : Kraus, Plaček, Špaček, Osička ...

Dobrý deň!

Pán kolega "profi-vinohradník", ktorý odmieta preštepovanie, hovorí z praxe. Nepochybujem, že sa venuje muštovému viniču dlhé roky. Opakuje to, čo som tiež písal ohľadne výsadby nového vinohradu. V minulosti som na fóre spomínal kamaráta, ktorý učebnicovú metódu zapestovania babky pri päte kmeňov ako jeden z mála vinohradníkov prevádza dôsledne a navyše vždy na jeseň nové kmieniky zahrnie zeminou. Tým sa vyhnul viac ako ročnému výpadku úrody v časoch dvadsaťročných extrémnych mrazov, kedy staré kmene európskeho viniča vymrzli.   Snád mohol pán diskutujúci ešte poznamenať, že v takýchto extrémnych zimách vymrzajú nielen naštepené vrúbľe, ale aj samotné miesta štepenia zo škôlky, takže to čo na jar vyrazí, nie je kultúrna sorta, ale primitívny podpník-v súlade s "bojom o prežitie liány v lese." Takisto by bolo správne poznamenať, že tie spomínané liány v prahistórii nemali 10 či 30 rokov, ale oveľa viac. Ani dnes nie je problém nájsť pri domoch staré frankoamerikány, ktoré majú kmeň silný ako noha.

Je pravda, že v intenzívne využívanom a ošetrovanom vinohrade kmene rýchlejšie stárnu, napádajú ich vírusy, mykoplazmy, huby atd. Preto som hovoril, že sa oplatí preočkovávať zdravé kmene, ktoré majú priechodné cievy. Očkovanie považujem za výhodnejšie aj z toho dôvodu, že styčná plocha medzi očkom a podpníkom je na začiatku nepatrná, ale v priebehu leta dochádza k masívnemu a kvalitnému zrastu a produkcii mladého zdravého dreva plodonosnéha ťažňa. Rád by som priložil vlastné snímky, ale bohužiaľ pokazil sa mi digitál. Na stránke vinetumrezac.info je ale fotiek oveľa viac. Pri vrúbľovaní kopuláciou, do rázštepu a pod. je styčná plocha väčší a tým aj väčšia možnosť latentnej infekcie mikroorganizmami. Preto ruskí vinohradníci urežú starý kmeň pri zemi, a prvým rokom nechajú narásť trs mladých letorastov, do ktorých neskôr vrúblujú nové sorty. Napriek tomu nedosahujú takého percenta ujateľnosti ako pri očkovaní.

Ak si pán kolega myslí, že očkovanie či vrúbľovanie je prácnejšie ako "profi" výsadba nových sadeníc a ich zalievanie cez leto pri nedostatku vody, často v ťažko prístupnom teréne (nie každý má za domom ideálny južný svah), potom musím poznamenať, že samotný zásah trvá niekoľko minút a vylomenie nežiadúcich fazochov niekoľko sekúnd. Voda nie je potrebná. Rád s ním súhlasím a znovu opakujem, že ideálne riešenie je PIWIs naštepená v škôlke na moderný a rezistentný podpník, ktorý "sadne" na pôdne a vlhkostné podmienky zakladaného vinohradu. Nepochybujem o kvalite moravských sadeníc, sám som pred štvrťstoročím sadil Zweigeltrebe a MOPR z Velkých Bílovic, nevypadla ani jedna, ale mal som možnosť vlani odskúšať dve sorty tuším od Freytaga zo SRN. Taký zdravý a mohutný rast som doposiaľ nevidel. Istotne boli Virus Free. PIWIs nemám na mysli iba odrody vyšľachtené v SRN, ale všetky tie, ktoré sú odolnejšie nielen k tuhým stredoeurópskym zimám, ale najmä k oidiu, perenospóre a botritíde, pričom dávajú kvalitné biovíno srovnateľné s klasickými európskymi sortami. Tých karcinogénov už máme v potravinovom reťazci "dostatok."
           Paľo

Tak jsem si důkladně pročetl všechny tři předešlé příspěvky. Nalezl jsem v nich mnoho cenných a praktických informací. Protože ale některé z nich jsou formulovány "trochu složitěji", jiné formou nepřímé diskuse, či polemiky, dovolím si zde následující hlavní poznatky z této diskuze stručně shrnout takto:

Pro zakládání zcela nových vinohradů je doporučen nákup certifikovaných štěpovaných sazenic z hodnověrných zdrojů. Přeštěpování révových keřů vlastními silami je z důvodu časové náročnosti a ne zcela spolehlivého výsledku vhodné spíše pro malopěstitele a nebo rovněž i jako prostředek pro rychlou obnovu, či regeneraci původních vinic. Pokud štěpovat, tak nejlépe na silně mrazuodolné podnože (a současně odolné révokazu samozřejmě). Pokud bude pocházet štěp (roub, očko) z málo mrazu-odolného materiálu, hrozí v případě silných mrazů jeho vymrznutí v období několika následujících zim (až cca 7), dokud dřevo naštěpované části dostatečně nezmohutní. Při použití dobře mrazuodolných štěpů se toto riziko úměrně snižuje. Pozor - při štěpování hrozí infekce a přenos různých patogenů, např. virů, proto je důležitá sterilita štěpovacího náčiní. Pro udržení dlouhověké vitality a plodnosti starších intenzivně využívaných révových keřů se doporučuje občasné přeštěpování na mladý kmínek, vyrůstající z nadzemního kalusu – babky. Starý kmínek pak šetrně odříznout a předpěstovat si nový záložní letorost z nadzemní podnožové části. Silný kořenový systém původní podnože zajistí rychlý nástup do plodnosti.
Bred-ik doporučuje provádět přeštěpování roubů na novou podnož metodou "za zelena" (tedy zelená podnož – zelený roub) s podnožovým kmínkem vysokým cca 45 cm. Pokud ale zůstanou podnož se svým kořenovým systémem a též i kmínek zachovány a na nich se má jen změnit naštěpovaná odrůda, doporučuje to Paľo provést přeočkováním metodou p. Řezáče.

To je zhruba asi vše. Doufám, že jsem to moc nepřekroutil a na nic podstatného nezapomněl. Když tak mě prosím opravte či, doplňte.

Dobrý večer!

Myslím, že ste z diskúznych príspevkov vytiahol to podstatné, čo vychádza z praxe, overených poznatkov aj z našich predstáv. Nasledujúce mesiace ukážu, do akej miery sme sa s predstavami trafili do čierneho. Pokúsim sa nakontaktovať na pána Řezáča a prediskutovať záležitosť výšky očkovania. Všimnite si na jeho fotografiách, že necháva dosť vysoké staré kmieniky. Na dosiahnutie kvalitnej úrody by Vám mali (po reze) stačiť dva cca polmetrové ťažne vyviazané na jar do oblúkov k drôtenke. Samozrejme záleží na odstupoch v rade, medzi radmi, na odrode atď. Nie je dobré koreň priveľa zaťažovať strapcami z dôvodu nízkej cukornatosti hrozna a rýchleho stárnutia, vyčerpania rastliny. Odskúšal som vlani očkovať v úrovni zeme v snahe maximálne zakrátiť preštepovanú kultúrnu sortu, ale dopadlo to fiaskom. Prihrnutá zem nesplnila účel ochrany očiek, následná búrka a slnečná páľava dokončili dielo skazy. Mikroténový sáčik pána Řezáča po naočkovaní je overený praxou. Skôr ako sa pustím do práce, chcem si ale ujasniť, či je lepšie starý kmeň skrátiť čo najviac, čím by vznikla časom nadzemná babka, alebo túto babku =hlavu vypestovať vo výške pôvodnej hlavy preštepovanej sorty? V každom prípade som presvedčený, že vďaka mohutnému starému koreňu z očiek zdravých moderných odrôd vyrastnú do jesene kvalitné pruty vhodné nielen na ohýbanie, ale aj na tvorbu nového kmienika.

Viete čo mi pripadá komické? Že celú dobu rozvíjame diskúsie na témy sadenia, štepenia, ochrany pred mrazom a škodcami... to všetko pod hlavičkou BIANCA. Možno ten pán na začiatku už je znudený z toho, ako sme odbočili od problému. Vieme, že Bianca je slušne odolná, má vysokú cukornatosť, dobrú výlisnosť vďaka šťavnatosti... ale koštoval niekto víno Bianca? Čím sa jeho chuť vyznačuje? Dá sa archívovať? Je niečím výnimočná od klasických bielych vín?  Ďakujem vopred za informácie.           Paľo

O přeštěpování za zelena jsem četl zelená podnož dřevitý roub odebraný v prosinci a uskladněný až do doby, kdy vyroste dost silný letorost vhodný pro štěpování. Ale to jen tak na okraj a pro doplnění této bouřlivé diskuse. ;) Pěstuju řízkované i štěpované a ty řízkované někdy rostou mnohem bujněni. Například certifikovaný štěpovaný Festivalnyj dost někdy omrzá ve dřevě, ale pravokořenný kousek vedle ne. Kupovany štěpovaný Aivaz sprchával, málo kdy na něm něco bylo. Nařízkoval jsem a až teprve pak jsem se dočkal pěkných hroznů. Příroda je někdy nevyzpytatelná, poučky, nepoučky... 

práve mám pred sebou knihu "Rukověť vinaře"(Kraus, Hubáček, Ackermann) v ktorej sa o Bianke okrem iného píše:

"Lepší výsledky dáva jako pravokořenná"... atd.

Pravdepodobne Biancu v minulosti vyskúšali vo veľkom ako pravokorennú. Ak mali pod vinohradmi piesčitú pôdu ako na Záhorí (od Senice smerom na Malacky) alebo v MR, kde pestujú napr.Kadarku, potom sa nemuseli obávať koreňovej formy fyloxéry. O čo menej zdravší je pravokorenný kmienik od toho štepovaného na bohvieakom podpníku? Nie vždy Vám sadne podpník na podmienky zakladaného vinohradu. Napr. obľúbený a často v škôlkach používaný SO4 vyložene neznáša suché pôdy (vlastné skúsenosti). O obsahu vápnika ani nediskutujem. Ak sú tak citlivé podpníkové sorty viniča na jednotlivé typy pôd, prečo by nemali reagovať na konkrétnu pôdu aj samotné pravokorenné odrody, či už ide o V.vinifera, alebo o V.interspecifica? Ale aké víno vlastne dáva tá ospevovaná Bianca? Zaslúži si toľko pozornosti?           Paľo

Zde jsou pěkně podané informace o této odrůdě, výčet jejich kladných vlastností i hodnocení vína. Spekuluji : Nerozšířila se u nás významněji asi proto, že pro výrobu vína existují chuťově charakterističtějí odrůdy a ochutnávka vína z této odrůdy asi žádného potenciálního zakladatele nového vinohradu vyloženě neoslnila. Takže raději se sahá po tradičních odrůdách. Také může být příčinou nedostatečná propagace této odrůdy, což je komerční záležitostí révových školek, a jejich (ne)ochotou tuto odrůdu zařadit do sortimentu a dále rozšiřovat. Bianca by určitě byla velmi vhodná do okrajových oblastí, ale zde se vinohrady zatím moc nezakládají. Proto asi širší praktické zkušenosti z pěstování této odrůdy a výroby vína z ní u nás dosud chybí...

Podobně na tom je například i odrůda Krystal. Ta má zhlediska pěstitelských vlastností rovněž výborné vysvědčení, ale do vinohradů se nerozšířila a uplatňuje se spíše u zahrádkářů a u malopěstitelů, ochotných experimentovat. Prostě existují lepší moštové odrůdy a současně i lepší stolní odrůdy.

S Biancou mám zhruba desetiletou zkušenost z nevinařské oblasti. I mě se osvědčuje posléze jako pravokořená. U štěpovaných keřů je trochu problém s velmi silným růstem a větší náchylností na sprchávání. Což je asi hlavní negativum této odrůdy. Jinak nabízí mnoho předností a to je velmi dobrá mrazuodolnost, v mých podmínkách prakticky 100% odolnost vůči houbovým chorobám bez ošetřování, i u nás dozrává. V neposlední řadě dává velmi pěkné neutrální víno bez "hybridních" tónů, ale to už si samozřejmě musí každý zhodnotit sám. Nepotvrdilo se mi to, že by byla při zpracování nějak více náchylná na oxidaci, spíše naopak mi přišla v tomto lepší než klasické odrůdy. Oproti nim se ve většině let pomaleji a hůře čistí.