Bianca

Již vloni jsem zde vkládal fotky napadení révy, jedná se o keře nějakého "divočáka" v jehož těsném sousedství je vinohrad (doslova se prorůstají) ale vypadá to že listová forma ne něm není. Je to sice za plotem ale nějaké napadení jsem nepozoroval.

Pane Mirku, že máte poblíž své zahrady zdroj napadení révokazem je dost blbé. Odhaduji a teoretizuji, že za Vaším plotem se děje asi toto : ten divočák, to bude nejspíš nějaký americký hybrid (samorodák), u něhož vegetuje révokaz pouze na listech (americké hybridy nemívají kořenovou formu). Ve vedlejším navazujícím vinohradu jsou pravděpodobně vysazeny nějaké evropské (tradiční) odrůdy, naštěpované na révokazu odolných podnožích. Proto u nich nejsou patrné žádné projevy napadení. Révokazu šťáva z listů evropské révy moc nechutná. Pokud by však byly tyto keře pravokořenné, už by hynuly. Po napadení kořenovou formou totiž probíhá postupný úhyn keřů v rozmezí tří až pěti let. Pokud ale Vy na své zahradě zasadíte pravokořennou révu typu Vitis vinifera, budete sedět na časované náloži a bude jen otázkou času, kdy i Vy začnete pozorovat něco podobného jako "ztrátu vitality". Rávokaz se šíří i větrem na stametrové vzdálenosti. Nechci malovat čerta na zeď, ale radím toho "divočáka" neprodleně zlikvidovat (třeba s pozdější výměnou za něco jiného, z Vaší kolekce - jako satisfakci za újmu sousedům). Jinak mohou být Vaše pravokořenné keře pouze dočasnou záležitostí.

Zdravím Vás, domluva "za plot" je bohužel problém, a hodně velký problém. Asi začnu obměňovat sortiment za roubovaný. Seženu tady u nás někoho s podnožemi a naučím se roubovat nebo očkovat, bude to rychlejší a hlavně spolehlivější. Je možné že mým neustálým obměňováním sortimentu a hledáním vhodných odrůd se žádná breberka nestačila ještě zabydlet.

Přesně to, o čem uvažujete Vy - postupně přeroubovat vše na odolné podnože, hodlám učinit i já. Nebaví mne žít v trvalé nejistotě, a to i přes to, že výskyt révokaze je v mojí pěstitelské oblasti typu "sibiř" dosti málo pravděpodobný. Ale člověk nikdy neví.

Není to úplně k tématu ale včera jsem nevydržel a vzal jeden prut Vostorgu, namočil ho do vody a dnes odpoledne půjde do perlitu na zakořenění! Hezký den.

Já jsem taky včera nevydržel a šel jsem si zastřihat nůžkama.

Už jsem si o tom s Wimpim psal, nějakou podnož můžu poskytnou (Binova, malé množství ES 15-53). Pro nás ideální mi připadá systém pana Glose, který roubuje na podnože zásadně za zelena ve výšce cca 40 -50 cm nad zemí. Když se mu odrůda nelíbí, podnož seřízne, ta vyraší a může roubovat znova. Odpadají tak problémy s depresí u sazenic, které se vysadí na místo, kde už réva rostla.

Zeptejte se pana Glose jak dopadly vinice přeštěpované v lokalitě severně od Břeclavi - bývalé plochy VVS Rezistant.  Na toto téma se vždycky hodně teoretizuje a metoda je představované jako zázrak. Zkušenosti jsou ovšem takové, že při prvním silném mrazu vám roub umrzne. Na druhou stranu je to rychlá metoda pro namnožení nedostatkového roubového materiálu.  Nebo je to vhodná hračka pro zahrádkáře.  Konvečním vinařům přeštěpování rozhodně nedoporučuji.  Opravdu vyjde laciněji, s ohledem na heslo čas jsou peníze, koupit kvalitní sazenici.

Nemyslete si, že révokaz nežije i na amerických podnožích.  Většina našich podnoží je pouze toleratní - nikoliv rezistentní.  Ve vinařských oblastech jsou vinice zamořeny plošně, protože vinaři už ani neví co je to ramování a v každé vinici je spousta pravokořenných keřů.  Hálky na listech Hibernalu vám můžu ukázat každý rok. 

Zkrátka - netvrdím, že pravokořenné  sazenice  /jedno jestli evropa, amerika nebo amur nebo libovolný kříženec/ nerostou, to někdo blbě četl můj příspěvek. Jen říkám, že málo vitální odrůdy vlivem napadení révokazem často rychle chřadnou. Bujně rostoucí odrůdy - Chardonnay, Dornfeldr, Sauvinon mám pravokořenné i více jak 20 let /tyto vinice jsem koupil, sám sadím většinou štěpované/ a rostou úplně normálně. Pravokořenné sadím jej vyjímečně a to ve speciálních případech z důvodů zajištění 100 % zdravotního stavu s ohledem na zamoření podnoží původci virových a virům podobných chorob.

Dobrý deň!

Ak zakladáte vinohrad "na zelenej lúke" a je Vám 30 či 40 rokov, nie je o čom diskutovať. Zásadne štepené zdravé sadenice od certifikovaného producenta! Nemci majú veľmi kvalitné a vitálne podpníky. Tie náklady za sadenice (cca 50 Kč/ks) sa Vám veľakrát vrátia v podobe stabilných výnosov.

Ak ale nevlastníte prvé dva predpoklady, ste rád že svoju predstavu slušnej úrody novej rezistentnej sorty v čo najkratšom čase uskutočníte preštepením starých kmienikov. A práve vtedy, milý pane, pracuje čas pre Vás a pri podstatne nižších nákladoch! Bolo by zaujímavé opýtať sa nielen p.Glosa, ale aj napr. p.Řezáča, či aj jemu vymrzli vinohrady vytvorené preočkovaním starých kmeňov v minulých 3 rokoch. Aj on už by mal mať daaké výsledky. Mohutný koreňový systém so zásobou dreva potrebný pre vysoké úrody Vám nenarastie za 2 ani za 3 roky! A že občas vymrzne naštepená odroda v mieste vrúbľovania v škôlke, to sa tiež často stáva. Poznáte to podľa odlišnosti a lepšieho zdrav. stavu listov na letorastoch vyrastajúcich z päty hynúceho kmienika. Hovorím o pestovaní viniča vo vinohradníckej, event.okrajovej vinohradníckej oblasti. Nie v podhorskej či horskej! Najskôr po 7 rokoch kmeň európskej révy naštepený na podpníkoch, ktoré sa používali pred 30 rokmi, by mal zvládnuť teplotu mínus 20 st.Celzia aj menej. Všetko záleží na teplotných výkyvoch a na čase, kedy k nim docháza-napr. začiatkom januára či začiatkom marca.                                                                                                       Paľo

Reakce na příspěvek hosta 3.34 :

"Zkušenosti jsou ovšem takové, že při prvním silném mrazu vám roub umrzne". Pokud by toto tvrzení platilo paušálně, nelze vypěstovat žádné štěpované sazenice. To o čem jsme se bavili výše, tedy o přenesení vlastních pravokořenných odrůd na odolné podnože v domácím prostředí, znamená v podstatě provést standardní školkařské namnožení. Tedy ad. a) vypěstovat si vlastní podnožové sazenice, a ad. b) následně na ně naštěpovat rouby odebrané z vlastních pravokořenných keřů.

"Jen říkám, že málo vitální odrůdy vlivem napadení révokazem často rychle chřadnou. Bujně rostoucí odrůdy - Chardonnay, Dornfeldr, Sauvinon mám pravokořenné i více jak 20 let a rostou úplně normálně". Pokud by toto platilo v obecném měřítku, bylo by to i všeobecně prezentováno (což se jaksi neděje) a všechny bujněji rostoucí odrůdy by byly morfologicky označovány jako primárně odolné révokazu. Toto jsem však ještě nikdy nikde nezaznamenal. Nevím, jaké půdní podmínky máte ve svých vinicích, tyto totiž mají také nezanedbatelný vliv na vitalitu a schopnosti přežívání a rozšiřování révokazu (viz. např. písčité půdy na Bzenecku, kde se prý révokaz téměř vůbec nerozšířil). Takže možná máte to štěstí, že pěstujete v nepříliš ideální půdě pro révokaze a révokaz zde díky tomu přežívá pouze v silně redukované populaci, která nedokáže pravokořenné rostliny výrazněji oslabit, či zcela zlikvidovat.