Bianca

Zdravím, V jari som vysadil okrem iného odrodu EGGER II, cca 40 kmienkov, na nete som hľadal niečo o nej, darmo,. Kmienky som kupil cez kolegu z práce od množiteľskej firmy, v nedalekej Tokajskej oblasti, Podarilo sa mi zistiť že na Slovensku sa Volá Bianca,. Má niekto skúsenosti s jej pestovaním?

Obávám se, že Bianca není Eger 2, ale spíš Bianca pochází z křížení Eger 2 (což je semenáč S.V. 12375) a a odrůdy Bouvierův hrozen. Pěstuje se poměrně často v Maďarsku a Rusku. Kvalitou vína příliš nevyniká.

Dakujem za informáciu, zasa som o jednu bohatší. Príjemné sviatky S pozdravom Eugen

Velmi rozšířeným křížením z EGER 2 bylo také Lakhegyi mezes neboli EC 28. Velký hrozen, bílá odrůda, mnoho bobulí, pozdní, vhodná pro jižní Slovensko. Bianca je ranější, hroznen je menší, dosahuje dobré cukernatosti i v nevinařských oblastech, někdy sprchá.   Křížením s EC 28 x Muškát moravský vznikla v Polešovicích nová odrůda Mery, která je v ČR ve zkouškách.  Podobná na MM, ale pozdní, déle drží kyseliny, značně odolná k houbovým chorobám a velmi bujná - vhodná do chudých půd a starých vinic. Zatím je málo rozšířená.  Samotný Eger 2 se pěstuje jen málo. Uvidíte co vám vyroste, až se ukážou první hrozny, tak se mužete lépe zorientovat.

Dakujem, za reakciu, v jari a priebežne budem dodávať fotky, Veselého Silvestra a veľa šťastia v Novom Roku:)

Zdravim, moze mi niekto poradit ci sa tieto interspecificke odrody ako Bianca, Solaris atd mozu pestovat ako pravokorenne? Ci tam je riziko napadnutia korenovou formou fyloxery? Dakujem

Dají se pěstovat i pravokořenné, ale keře mohou snadno ztrácet vitalitu.

Štěpovaná sazenice je jistota.  Mám dvacetiletou vinici s pravokořenným Chardonnay a stále roste jako z vody.  nedaleko mám pětiletou vinici s pravokořeným Rulandským šedým, MT, RM a už vidím značné problémy.

Interspecifické odrůdy jsou navíc ohroženy tím, že révokaz vytváří hálky i na listech /pozorováno letos na Sevaru, Hibernalu/. 

nemáte tam překlep?

Jako pravokořenné se dají pěstovat všechny révové odrůdy. Odolnost vůči kořenové formě révokazu mají evropské odrůdy vyšlechtěné z Vitis vinifera nízkou až žádnou. Proto se zcela nedoporučuje použití pravokořenných rostlin ve vinařských oblastech(zejména na Jižní Moravě) a už vůbec ne při pěstování ve velkém a při zakládání produkčních vinohradů. Zde je to snad i příslušným zákonem, či zákonnou vyhláškou přímo zakázáno!

Reakce na příspěvek pana hosta č. 3.34 : O tom, že pravokořenné rostliny révy po několika málo letech zrácí vitalitu slyším poprvé. Spíše si zkontrolujte, zda ty své nemáte napadené kořenovou formou révokazu.

Rovněž si nemyslím, že by intespecifické odrůdy jako takové byly náchylné na listovou formu révokazu (hálky). Listová forma je typická pro křížence s americkými druhy révy, u evropské rávy nebývá tak častá a objebvuje se spíše vyjímečně.

PS.: Nic ve zlém, ale z toho, co jste napsal vyvozuji, že jste ukázkovým kandidátem na fatální zamoření svého vihohradu révokazem s prognózou pozvolného úhynu.

Vidím to podobně jako Mirek a Wimpi. Pravokořenné keře nemají v žádém případě nižší vitalitu než roubované. Zajímalo by mě jakékoliv smysluplné odůvodnění, proč by tomu tak mělo být.
Ale na druhou stranu sázet neroubované sazenice ve vinařské oblasti, kde se navíc vyskytuje révokaz (je jedno jestli listová forma) považuji za nezodpovědný hazard.