Zahrada bez chemie - tipy a triky

A co tedy postříkat sousedovi po sklizni hrušek a před zimou jeho túje? :-) To by pak rez nepřezimovala, ne?

Myslím, že je důležité upřesnit co myslel zakladatel vlákna pojmem "bez chemie".

Zda je míněno ortodoxní zemědělství bez stopy jakékoli chemické látky i přírodního původu a pěstuje se na tak přírodním základě, že pro vnějšího pozorovatele není patrné, že se jedná o zahradu.

Nebo zda pěstitel přípouští  intervenci v podobě chemie povolené pro "ekozemědělství"  

A neposlední otázka - vadí, nebo nevadí mu moderní druhy, vyšlechtěné, či rekombinované pro větší odolnost..

Škoda, že většina přispěvatelů nerespektuje přání, aby si na tomto vlákně zahrádkáři, kteří hospodaří ekologicky, vyměňovali své zkušenosti. Nic víc, nic míň.

Na naší zahrádce takto hospodaříme. Přidávám dobré zkušenosti se společností Gengel (staré, krajové a méně známé odrůdy). Jsem fanda hlavně do rajčat, ráda zkouším různé staré odrůdy. Místo chemických postřiků používám kopřivovou a přesličkovou jíchu. Letos na jaře byly některé listy u jednoho druhu napadené (pravděpodobně bakteriální skvrnitost). Na zahraničním fóru jsem se dozvěděla o možnosti posypat rostlinu a okolí (eventuelně udělat výluh z) kukuřičné mouky. Princip účinku mi není moc jasný, můžu zkusitdohledat, ale každopádně to zabralo. ALe nezkoušela jsem mít kontrolní rostliny bez ošetření :-). Biozahradničení je stálepoznávání a zkoušení nového.

A povedzte mi, čo vy si predstavujete pod takým slovom - "biozahradničení"?

Kdyby se to mělo hnát do extrému - je OK pěstovat rajčata, když je sem zavlekl nepřítel domácích plodin Kolumbus?

Ach jo, tak já to vzdávám. Opakuji, že tato diskuse neměla být určena k teoretizování o pojmech, co je biozahradničení apod., ale k výměně zkušeností. Stejně špatně dopadla kdysi mnou založená diskuse Broskvoň v biozahradě. Zajímavé je, že u dalších diskusí se zde od zadaného tématu takovýmto způsobem neodbíhá. Škoda pro tuto diskusi.

Prosím, nevzdávejte to! Je přece tolik zajímavých témat. Můžu mít otázky? Několik prvních:

Jaká zelenina by mohla prospívat na víkendové zahradě bez zalévání přes týden (dá se to? stačí mulč nebo jsou jiné fígle?) Máte nějaké osvědčené druhy vytrvalé zeleniny? Co dalšího se dá jíst (jedlé květy, plané rostliny v távníku? Máte osvědčené recepty?) Jak řešíte ochranu před španělskými slimáky? Můžete uvést nějaký konkrétní příklad guildu (a jakou funkci v něm jednotlivé rostliny mají)?  Díky, Hanča

Hančo, jednoduché recepty občas fungují a je jedno zda používám chemii, nebo ne. Osobně mám velmi dobrou zkušenost se zabráněním vysychání u borůvek, rododendronů a rajčat (jistě by to šlo napodobit i jinde) s tím, že dno a část stěny díry ve které je substrát s plodinou je vyložena igelitovou folií. U rajčat jsem z igelitu nevytvořil příliš vysokou "stěnu" vany, abych je nepřemokřil, ale pouze abych, jako zaměstnaný člověk nemusel za svitu luny zalévat jejich záhon každý den.

Co se týče jedlých květů, je jich fůra a pokud člověk není fanatik a nesnaží se zkrmit vše v květu, nehrozí mu, že by se otrávil. Pomineme -li květy známých bylinek (oregano, máta, meduňka, tymián, bazalka, šalvěj, izop atp. atd) mohou být jedlou dekorací salátů například květy měsíčku lékařského, okvětní plátky macešek (mají kořeněnou chuť), květy plané sedmikrásky. Je to takové zpestření, ale jako hlavní chod by to asi nebylo nic moc. 

Naproti tomu květy tykví, cuket a patizonů jde jíst jako přílohu. Musíte pouze u samčích květů odstranit hořký zelený kalich.

Na zdobení cukrovinek se v některých regionech používají kandované plátky růží.

Fajn je česnek medvědí, už se tu o něm na fóru též psalo.

Jíst lze skoro vše, má. li strávník odhodlání, je jen dobré mít na paměti, že se nic nemá přehánět. Například zmíněný medvědí česnek dokáže citlivého jedince dráždit stejně dobře jako česnek obyčejný a květenství rostlin obecně mohou s trochu smůly alergika, nebo astmatika přizabít. A to přesto, že většina pylových alergií je na pyly trav a lísek.

Stejně tak bych byl opatrný při konzumaci výtvorů z třezalky, (oleje, nálevy, saláty) která je základem bylinných antidepresiv, ale účinná látka (hypericin) senzibilizuje zvlášť lidi se světlou pletí a u citlivých lidí dokáže kvalitní výtažek způsobit i serotoninový šok, což je poukázka na návštěvu jipky, nebo krematoria. 

Alí, děkuji za reakci, macešky jsem zatím jíst nezkoušela, to určitě zkusím. Kromě květů, o kterých píšete, mám vyzkoušené i květy černohlávků, host, lichořeřišnice a červeného jetele. Jasně že ne jako hlavní chod, nakonec šnitlíku nebo petrželky si také nedáte plný talíř bez něčeho dalšího.

Květy růží jsou moc dobré sušené do čaje z jablečných slupek, syrové se zas dají použít na kaše, třeba z ovesných vloček.

Odhodlání bych moc nepoužívala, to jsou opravdu lepší znalosti, když se dám odhodlaně do květů konvalinek, ocúnu nebo oměje, mám to krematorium předem jisté.

Zajímalo by mě, jak je to na zahradě s igelitem, často se používá, ale co ftaláty? Tuhle obavu jsem nepřečetla v žádném listu fanatických odpůrců chemie, to mám přímo z wikipedie. Hanča