Zahrada bez chemie - tipy a triky
|
|
|
|
host - 3.83 (?) 12.10.2009 22:14
Tak nějak si Mirku Vaše příspěvky (poslední 2) asi zakladatelka vlákna Lenka představovala. Tak je oceňuji i já. Je čas se Vám omluvit za mou reakci na Vaše počáteční poznámky, před kterými Lenka varovala. Prostě zkusme udělat i v této nemocemi a plísněmi promořené době vše pro nepodporování chemických koncernů.
Vaši zkušenost s kryty jste sem měl napsat ihned, o tom je právě tato diskuse. Moje zkušenost je skutečně pozitivní, může to být i tím, že kryt mám pouze nad rostlinami, nikdy ne ze strany a to ani podkasaný.Může se jednat o zcela volné proudění vzduchu kolem rostlin a důsledné zabránění pouze dopadu dešťové vody... Vlivů bude jistě hodně (lokalita, odrůda,příznivé roky,...),porovnávejme, zkoušejme,dělme se o zkušenosti. Papriky jdou jak divé, o vápníku na mé zahradě nikdy ani neslyšely .Půda písčitá.Nevím co si představujete pod pojmem "pořádné ovoce a zelenina", asi mi to moje nepořádné pěstované zásadně bez chemie stačí.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 3.83 (?), 12.10.2009 19:40
,pěkné p. Vysloužile. Není co dodat.
K těm rajčatům : pokud je někdo v oblasti silného tlaku plísní a nemá záhon na jižní straně domu krytý střechou před dešti, používá se např.trik se zasazením rostliny do igelitového pytle nebo kbelíku většího obsahu. Oboje musí být samozřejmě vespod "děravé" pro odvod přebytečné vody. Pytle nebo kbelíky pak k té jižní straně kryté střechu donesete a odpěstujete.Pochopitelně nezapomínáte na pravidelnou zálivku ke kořenům. Sousedka má jižní stěny domu doslova obložené, výnos velmi velký.
Další možnost, která se v okolí velmi úspěšně praktikuje je výsadba na běžný záhon, nad který sousedé zhotoví jakýsi "přístřešek".Jedná se o lehkou a jednoduchou konstrukci z latěk potažených pevnějším "igelitem".Výška záleží na vrůstnosti dospělých rostlin. Je dobré pamatovat na ukotvení před silným vichrem.Opět zaléváte pouze ke kořenům. Lze si pomoci i travním mulčem v suchém období.
Jak již psala Lenka - zásada je prostě žádný déšť na list - výsledky dokonalé bez jakékoliv chemie.
Na paprikách jsme tak velké problémy jako u rajčat nepostřehli, jdou dokonale i na volném prostranství.V jarním období je pouze dobré pomoci jim k teplu jakýmisi vykasanými foliovníčky zhotovenými z prostřiženého igel.pytle kolem každé rostliny, při dostatečné okolní teplotě je prostě sbalíte k zemi, při chladu vyrolujete jako nohavici nahoru. Pokud tedy těch rostlin nepěstujete veliké množství.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 174.166 (?), 12.10.2009 17:35
Zdravím, Lenko, díky za otevření téhle diskuze. Hodně mě zaujalo, jak píšete "droboučká divoká rajčata červená i žlutá", můžete mi prosím poradit, kde se dají sehnat semínka? Díky, Hanča
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 3.83 (?), 12.10.2009 22:14
Tak nějak si Mirku Vaše příspěvky (poslední 2) asi zakladatelka vlákna Lenka představovala. Tak je oceňuji i já. Je čas se Vám omluvit za mou reakci na Vaše počáteční poznámky, před kterými Lenka varovala. Prostě zkusme udělat i v této nemocemi a plísněmi promořené době vše pro nepodporování chemických koncernů.
Vaši zkušenost s kryty jste sem měl napsat ihned, o tom je právě tato diskuse. Moje zkušenost je skutečně pozitivní, může to být i tím, že kryt mám pouze nad rostlinami, nikdy ne ze strany a to ani podkasaný.Může se jednat o zcela volné proudění vzduchu kolem rostlin a důsledné zabránění pouze dopadu dešťové vody... Vlivů bude jistě hodně (lokalita, odrůda,příznivé roky,...),porovnávejme, zkoušejme,dělme se o zkušenosti. Papriky jdou jak divé, o vápníku na mé zahradě nikdy ani neslyšely .Půda písčitá.Nevím co si představujete pod pojmem "pořádné ovoce a zelenina", asi mi to moje nepořádné pěstované zásadně bez chemie stačí.
|
|
|
|
|
|
|
host - 81.96 (?), 13.10.2009 18:18
Mirku, oceňuji vaše zkušenosti, tak jsem si to opravdu představovala. Jen malá korekce: divoká rajčátka a ta droboučká, která se v různých odrůdách prodávají v supermarketech, to není totéž! Samozřejmě nemám vyzkoušené všechny odrůdy, ale dle zkušeností nejen mých je velký rozdíl v chuti, odolnosti vůči plísním i plodnosti. Doporučuji sehnat si ta skutečně "divoká" - ta pokud vím žádná semenářská firma neprodává, dají se získat v ekologických pěstitelských spolcích nebo výměnou mezi pěstiteli. Lenka
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 81.96 (?), 12.10.2009 22:17
Zdravím. Půl dne jsem tu nebyla a koukám, že někteří zavilí diskutéři si prostě nemohou pomoci, že pane Vysloužile? Pro Marii: výnos může být vysoký i z ekozahrady, liší se jen přístup: raděj obětujete nemocnou rostlinu, než si zničíte ekosystém, který pomáhá tomu, aby ty ostatní byly zdravé. Přístě zvolíte odolnější odrůdu, nebo rostlinu vysadíte na místě, kde se jí bude lépe dařit. Sice nějakou dobu trvá, než si to na své zahradě vychytáte, prvních pár let se musíte obrnit trpělivostí - ale chybami se člověk učí a pak už mohou být výnosy i vyšší, než když postřikujete chemicky. Při polním eko-pěstování to asi bude jinak, ale na zahradě si pro těch svých pár rostlin můžete hodně vyhrát s prostředím.
K rajčatům: divoká drobná žlutá i červená rajčátka, jakož i spoustu dalších zajímavých semínek mám z OPS Gengel, která usiluje o zachování starých odrůd zeleniny, ovoce a dalšího. Doporučuji k prostudování všem ekozahradníkům. Divoká rajčátka, na rozdíl od těch běžných, jsou skutečně i při minimální péči extrémně odolná vůči plísňovým chorobám, takže je lze doporučit všem, kdo jinak s rajčaty nemají úspěch. Jejich jedinou nevýhodou je, že jsou poměrně dost pozdní. První vlaštovky u mě začátkem srpna, hlavní úroda podle počasí nejdřív tak od poloviny srpna, ale zase plodí bezpečně a hojně až do mrazů. Když jsem je začala pěstovat, sousedi ze mě měli srandu - teď už je pěstují skoro všichni. Chuť těch červených je nepřekonatelná.
A teď další vychytávka pro pěstování tykvovitých rostlin: vyvýšené záhony zjednodušenou metodou. Dlouho se mi nevedly dýně (jsme vysoko, chladné klima), až pak mi někdo poradil založit si vyvýšený záhon (kdo neví, co to je - vlastně takový kompost naruby, částečně zapuštěný do země, návod najdete snadno na internetu i v literatuře, u nás se jim říká hrobečky) - fungovalo to výborně, ale to kopání bylo děsné. Dobrá zpráva: jde to i bez něj. Hrobečky zakládám na jaře nebo spíš v předjaří: na zem, klidně porostlou trávou, plevelem navrším podélnou hromadu z nalámaných větviček z prořezávání, suchých stvolů z trvalek apod. tak, aby jedna z dlouhých stran chytala odpolední slunce, hromadu prosypu dřevěným popelem, obložím obrácenými drny a upěchuju. Když zrovna nemám drny, použiju vypletý plevel i s kořeny, na kterých je ještě trocha hlíny, shrnutý travnatý mulč ze záhonů, listí, prosypávám zeminou z krtin - je potřeba to dost promočit, proto je výhodné časné jaro - obvykle dost prší, ušetříte si práci. Postupně dodávám další organický materiál - jak dorůstá tráva - odpad ze sekačky, další plevel, drny (když jsou), nebo alespoň občas trochu zeminy, hodí se i hnůj - radši dávám uleželý a ne moc, abych nepřehnojila, super jsou posečené kopřivy, no prostě co zrovna mám, až vznikne asi tři čtvrtě metru až metr vysoká hromada. Dál by na vyvýšený záhon správně měl přijít zpola rozložený kompost a spousta zeminy. Jenže kde ji vzít, když se nekopalo? Řeším to následovně: tam, kde bude sazenice dýně, cukety nebo patizonu, vyhrábnu lopatou dolík a do něj nasypu asi kyblík země smísené s kompostem. Sázím na osluněnou stranu asi tak do třetiny výšky hrobečku, sazenici důkladně zaliju a celý hrobeček pečlivě zamulčuju silnou vrstvou trávy ze sekačky. Protože zahradu nezalévám (až na čerstvé výsadby vůbec), vytvořím si pod osázenou stranou ještě jeden nižší protihrobeček, aby mi vzniklá proláklina zachytávala vodu a záhon tolik nevysychal. Tahle metoda se dá s úspěchem použít třeba i na uvolněném místě v sadu, kde by se člověk jinak kvůli kořenům stromů bál kopat. Příští rok v hrobečku můžete pěstovat třeba brambory. To je pro dnešek vše, Lenka
|
|
|
|
|
|
|
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář (1247) - 4.78 (?), 12.10.2009 22:27
Nechovejte se jako fanatik, prostě jste si nemohl pomoci, že? Pan Vysloužil si pouze "drze" dovolil upozornil na základní fenomén extenzivního hospodaření bez chemie.
Takový je prostě fakt nižších výnosů, nemusí se Vám to líbit, ale jedná se objektivní pravdu (právě proto intenzivní chemické hospodaření nasytilo nevídané množství lidí).
Ale proboha, pokud na zahrádkaření nezávisí přežití mé a mých blízkých, pak může fanda hospodařit se zanedbatelným výnosem, ale s hřejivým pocitem, že pracuje bez chemie. Je to každého volba zda s chemií chce, nebo nechce pracovat.
Zakrádkaření je koníček, není prostředkem přežití.
|
|
|
|
|
|
|
host - 165.56 (?), 12.10.2009 23:10
"Vyvýšené záhony" jsou dávno známý způsob pěstování teplomilnějších rostlin v chladnějším klimatu. Lze to praktikovat v příměstských zahrádkářských koloniích, kde zahradníkovi opravdu nezáleží na tom, kolik úsilí a času do jednoho takového záhonku investuje. Velmi často takto vypěstovaná "100% ekologická zelenina" pochází ze zvýšených záhonků ohrazených vyřazenými železničními pražci (k tomu je tu myslím samostatné téma).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|