Největší vžité fámy na zahradě

Žijete v zajetí bludu, kvalitní trávníky jsou až na naprosté výjimky vícedruhové. NAopak.  Zda jsou jednotlivé traviny geneticky upravené, či ne je naprosto jedno - pokud byste chtěl ze svého okolí, nebo dokonce jídelníčku odstranit všechny rostliny, které podlehly díky člověku genové manipulaci (šlechtěním, křížením náhodných mutací, selekcí, tedy klasickými metodami, z nichž mnohé byly používanými empiricky staletí), pak by byl problém vložit do úst takřka cokoli.

Geneticky rekombinantní plodiny se liší v jediném - výsledku je dosaženo cíleně a rychleji. Nicméně, díky hysterické reakci nevědomé veřejnosti, zvláště v Evropě například největší chemický Evropský koncern BASF vytváří nové šlechtěné druhy, které jsou geneticky schodné s geneticky manipulovanými.(Za cenu extrémní genetické diagnostiky a, zmapování rostlin určených k dalšímu křížení a následnou ¨počítačovou simulací výcledků všech možných kombinací..) 

Výsledek je stejný (naprosto),jako je u konkrétních rostlin geneticky rekombinovaných genovým inženýrstvím fy Monsanto, ale naivní environmentalista tyto rostliny neodmítá, protože  "nebyly geneticky manipulovány genovým inženýrstvím"

Alí já myslím že jste úplně minul to co se snažil říct.

Od kdy je sedmikráska plevel? Já myslím, že to často záleží na tom jak máte velký pozemek. Znám to tak trochu ze zkušenosti od svých známých. Ten kdo má pozemek s trávníkem o velikosti 150 m2,  ten to má vyplichtěné, pohybuje se po trávníku po čtyřech a vytrhává nepatřičné rostliny, jednotlivá travní stébla jsou učesaná do jednoho směru. Někde kolem 800-1000 m2 čtverečních se to začíná měnit, to už je sedmikráska plevel tak 50 na 50. A kdo má víc jak 30 arů, ten už je rád, že to stíhá posekat a už neřeší co sekačka seká.

Znám ve svém okolí i případ, kdy majitel učesaného trávníku přikoupil kus přilehlé louky a pak přestal považovat pampelišku za plevel.

Ojojoj, to jsme si nějak nerozuměli/y! Psala jsem o sedmikrásce a jeteli (atd.)  v zahrádce (zavlečené po mulčování brambor posečenou trávou). V trávníku jsou mi celkem ukradené, protože likvidovat sedmikrásku a jetel atd. na 1600 m2 zahrady, by bylo nad moje síly a peněženku. Ale na záhoncích je prostě nechci. Tam chci pouze salát, papriky, atd., kapišto?

Máte pravdu, kacíři, že některé rostliny zeleného hnojení (hrách, peluška, jetel) umějí vázat vzdušný dusík. Ale zelené hnojení není jen toto.  Rostliny, rovněž často používané - řepka, hořčice, svazenka, oves - pro zelené hnojení však dusík nepoutají a přesto půdě prospívají - obohacují ji o humus, vzduch, organickou hmotu

Raseliny su minimalne dva druhy - vrchoviskova - Kysla reakcia, a slatinna - neutralna reakcia (pripadne mierne kysla). Prechodna neviem presne aka je.

Pokial nie su rastliny vyslovene vapnomilne, zmiesanie zeminy so slatinnou raselinou by nemal byt az taky problem. pokial nie su kyslomilne. :)  Ci nie?

Toto vlákno je skvělý nápad :)

Jen bych dodal poznámku k bodu "K", rašelina má mnohé výhody, ale pokud možné, je dobré ji nahradit. Její těžba silně devastuje krajinu, v Japonsku se třeba používá vyjímečně a to spíše jen pro úpryvu pH, kdy je půda hodně zásaditá...

k bodu I-Přírodní hnojení výluhem z kopřiv.Nejsem chemik, abych udělal rozbor výluhu.Kopřivy sekám na mezi u pole.Po pohnojení pole mají barvu téměř do modra a člověk se v nich téměř schová.Tím, že je zkvasím, dostanu hnojivo v menší koncentraci a ZADARMO.Pepík