Kompost - co do něj

...ba právě naopak. Do kompostu patří spousta věcí, toho co tam nepatří je pomálu a jistě se to tu dočtete v jiných vláknech. Samozřejmě, je nutné uvažovat v oblasti "co zahrada(příroda) a kuchyň dá". Představa zahrádkáře, který studuje atlas rostlin, aby zjistil zda to či ono je jedovaté a dle toho třídil svůj odpad je nepravděpodobná. A "jedovatého" je toho kolem nás opravdu mnoho, aniž to tušíme a aniž to patří k všeobecné známosti.
Tak s tím směle na kompost...

jaky je vas nazor na plevel do kompostu jako kozi noha, pampeliska atd... rozlozi se uplne a za jak dlouho? vzdycky mam vycitky svedomi, ze si zapleveluju kompost a tak dal plevel roznasim... ale co s tim jinak?

Pokud má kompost dostatečný objem a je správně udržován - hlavně je tu požadavek na správnou vlhkost (ani přemokřený, ani přeschlý), tak se hmota - především ve střední části kompostu - zahřívá v procesu kompostování na nějakých 70 stupňů. To by mělo stačit ke zničení semen plevelů.

Jinak trvá uzrání kompostu asi jednu sezónu, nemýlím-li se. Dá se to popohnat urychlovači (jsou ke koupi v zahradnictvích).

Posekaná tráva, listí a plevel jsou nejčastější složkou kompostů. Nadzemní části plevelů, včetně květů a semen, bych vůbec neřešil, ty jak již píše kolega se zkompostují bez nebezpečí roznášení. Pokud bych ovšem ze své zahrady pracně vydobyl větší množství kořenů, právě takových obtížných  plevelů jako je kozí noha, pampeliška, přeslička, pýr a mnoho dalších, které se velmi snadno rozmnožují i z malé části kořínku, asi bych váhal a tyto raději vyhodil či spálil, i když i tyto se správným postupem zkompostují.
Podstatnější část mnoha plevelů je roznášená vzduchem, ptáky a jinými cestami, které nazýváme: "Proboha, kde se ten plevel pořád bere?"

hmmm, já tam dávám vše, i tak mám ty hromady tři.. a další jako větve na spálení , nikdy nedosáhnu toho, aby byl ten kompost takovej ten krásnej, sypkej, vždycky jsou tam větvičky a chuchvalce trávy, dělám to blbě, asi by měl zrát tak rok, nebo jak dlouho myslíte "jednu sezonu"?

Děcka, neblbněte, nedělejte z kompostu takovou vědu. Taky tam hážu prakticky všechno, kam taky s tím, žejo. Větvičky prostě potřebují delší čas, rok je opravdu málo. Prostě čím déle kompost zraje, tím lépe. Po třech letech odhažte vrchní část kompostu, vyberte spodek, prohažte přes řidší (nebo hustší, jak je libo) pletivo a máte kompost. Zbytek hoďte zpátky a nechejte zase zrát.

Já odebírám kompost každý rok, srpen-září. To znamená, že co do něj v tuto dobu před rokem dám, je zkompostováno. Letošní příděl vám do podzimu nezkompostuje. Tuto vrstvu, pokud máte vše na jedné hromadě musíte dát stranou a po odebrání hotového kompostu zase vrátit zpět. Máte-li možnost a místo, rozdělte kompost na víc částí a nechejte kompost kompostem dva roky. Dřevnatý a zdřevnatělý materiál se vám nerozloží někdy ani za let pět, ale do kompostu patří, jelikož jej nadlehčuje a umožňuje tak jeho okysličování.  Pokud kompost zarýváte, příliš na jeho struktuře nezáleží. Pokud chcete ten čistý, kyprý, musíte tuto svou touhu realizovat jeho prohozením přes stavební síto. Manžel rád vypomůže a upevní si zdraví.

já mám právě ty tři hromady a letos v létě a na podzim bych chtěla používat ten nejstarší z loňského leta, podzimu. takže když z něj vyházím ty nedozrálé chuchvalce suché trávy a stébla rostlin, které jsem tam naházella bez rozstříhání, tak můžu něco z toho už použít jako kompost? nebude to odebírat kytkám živiny? na druhé straně nechci kompostu stejně jako např trávníku otročit...

Klidně ho použijte, prosát a to co zbude- šup na tu nejmladší hromadu! A jak jsem psal jinde, do koppostu dávám všechno s vyjímkou kořenů košťálové zeleniny...

           Mirek 821