Záchrana rajčat

s tou marmeládou mne to napadlo taky v souvislosti s odrůdou KBX/ oranžový biftek/,jsou nádherně jasně oranžové-že bych pak vyptala u sousedů pár meruněk a přidala... nikdy sem ovšem rajčatovou marmeládu nedělala, kolegyně mi tvrdila že to není nic moc-já to zatím neměla možnost ochutnat.

K tomu Yellow Gazzi Ribbed-jak vám to chutnalo?Byla docela zvláštní chuti, pěstovala sem je loni.skončila v sušičce.

Y.G.R.- co myslíte zvláštní chutí?  Jakým směrem-dobré nebo horší, trochu popište, chystala jsem se na něj příští sezonu, tak stojí vůbec za to? Díky V.L.

YGR je spíš rajče pro gurmány, určitě ne pro běžné zahrádkáře, co chtějí pro rodinu hromadu rajčat standartní chuti a brzy zralé.Je to poměrně pozdní odrůda, průměrně plodnosti.Chuť je velmi subjektivní záležitost, takže za mne-nějak moc mi nechutnalo, bylo spíš kyselejší, s nějakou kořenitou příchutí, ale nevyhodili jsme je, salát,sušička, rajčata ve vl.štávě atd.Měla sem loni dvě rostliny.Jinak plody jsou nádherné a dekorativní a poměrně trvanlivé.Jsou spíše sušší, bez š´távy podobně jako rajčata typu SM.Do budoucna je určitě ještě někdy vysadím pro zpestření sortimentu.Určitě si jednu rostlinu vyzkoušejte, každému chutná něco jiné.Jako třeba Retro malinowy-většinou negativní reakce, ale já sem byla spokojená, hodně rajčat, sice jen průměrné chuti, ale docela dobré, dlouhá vegetační doba a nyní, když už je po rajčatech mám nějaké plody pořád, chu´t je pořád slušná, zatímco jiné odrůdy co zbyly ve folníku už mají plody horší chuti, přece jen to počasí je už nevyrovnané a rostliny těsně před úpadkem.Tyhle malinowy ale pořád chutnají jako na začátku sklizně-tj. nyní se mi zdají chutnější než jiné rajčata co mi tu zbývají...

Zkuste to bez meruněk: na kilo rozvařené propasírované hmoty jeden zahušťovací přípravek 1:3, k tomu 30 deka cukru, trochu kyseliny citronové (podle toho jak to houstne). Na ovonění je možné dát pár hřebíčků nebo kousek skořice, zhruba 5-10 deka rajčat je dobré nahradit rumem. Jestli to chcete natur, nevadí Vám zrníčka, pak jenom zbavte rajčata slupek a bubáků, podle velikosti i trošku rozkrájejte, rozšťouchejte je šťouchadlem na bramborovou kaši.

Na jednom obrázku není rajče Indigo Rose, ale Indigo (Blue) Beauty.

Já mám pocit, že větším problémem než plíseň bramborová je u mne praskání plodů rajčat. V momentě, kdy dojde k masivnímu popraskání rajčat, většinou již není co zachraňovat. Plíseň bramborovou je možno omezit postřiky chemickými prostředky, ale co dělat s praskáním v době dlouhotrvajících dešťů. A u nás je buď měsíc sucho nebo měsíc stále prší. Pokud prší v době růstu plodů a potom v době zrání je sucho, tak je to dobré, ale jak je to obráceně, tak je to tragedie. Je pochopitelně možné, tomuto problému se vyhnout pěstováním odrůd relativně odolných k praskání jako ve Vašem případě Tipo F1. Dříve jsem také kombinoval praskající Start F1 s nepraskajícím a chuťově výborným Cristal F1 a když jsem potom nemohl sehnat semena Cristal F1 tak jsem přešel na Torino F1, které mně také chutnalo. Dnes se ale snažím pěstovat nehybridní odrůdy (bifteky a cherry, jen málo rajčat klasické velikosti) a ty jsou vesměs k praskání náchylné. A tak mně nezbývá nic jiného, než se pokusit omezit praskání rajčat i v době, kdy jsou podmínky mimořádně nepříznivé.
Velmi zajímavé jsou Vaše zkušenosti s praskáním různých rajčat. Pokud jde o Bibi, tak mně také vůbec nepraskají. Stupické začne praskat a pokud deštivé počasí pokračuje, nesklidíte už ani jedno rajče. U Startu F1 se mně dost často podařilo zachránit následnou úrodu, dokonce některé menší praskliny se dokážou zacelit. Měl jsem a dosud mám čtyři Stupické na lodžii v panelovém domě. V době nejvyšší relativní vlhkosti vzduchu také některá rajčata popraskala, ale nebyla to taková tragedie jako ty Stupické na volném záhoně a sklízím rajčata i teď. Pokud jde o Datlo, tak u mne praskalo, ale také zdaleka ne tolik jako vzpomínané Stupické. Nepamatuji se přesně, ale mám dojem, že Mini praskalo na rozdíl od Valda také podstatně míň.
Poučení pro mne? Se vzdušnou vlhkostí asi nejsem schopen udělat nic. Pokud jde o déšť, tak do konce roku si přichystám dřevěnou konstrukci pro modrou zakrývací plachtu 6x4 m, kterou napnu nad rajčaty v případě očekávaných velkých dlouhotrvajících dešťů.
Pokud jde o rajčata nezakrytá, existuje možnost použít draselnou sůl. Nejde snad ani tak o ten draslík, ale vodivost půdního roztoku.
Úroveň vodivosti by měla zůstat poměrně konstantní v různých fázích vývoje plodiny. Když prší pak dešťová voda rozpustí živiny a tyto se přesunou hlouběji do půdy. To způsobí, že hladina vodivosti v kořenové zóně klesne na nižší úroveň a voda se pohybuje snadněji a rychleji do rostliny.Epidermis ovoce nestačí absorbovat tento přebytek vody výsledkem může být popraskání. V dokumentu, ze kterého jsem toto čerpal je dále uvedeno (neupravený překlad Google):“ Pro ovládání CF(vodivost) v dešti, se doporučuje, aby chlorid draselný (5 kg / ha, více nebo méně v závislosti na situaci), zatímco pro plodiny prší, nebo, pokud je to možné, ihned po dešti. To pomůže obnovit CF bez přidání další dusík“
           Vladimír

Nad chorobami a suchem se vyhrát dá, nad vodou téměř nikdy. U mne letos sezona venkovních rajčat skončila již před koncem prázdnin. A je jedno zda rostliny byly mladé, staré, na záhoně nebo v květináči. Všechny byly plísní černé jak uhel a popraskané a hnijící plody na zemi.

Mirku, dovedu si živě představit, jak to u vás na zahradě asi koncem prázdnin vypadalo. Počasí u mne bylo asi obdobné a já jsem definitivně skončil ne koncem prázdnin, ale na začátku školního roku to je 1. nebo 2.září. Je opravdu těžké psát o něčem, co se nepodařilo, i když si myslím, že toto není ten případ. Nepodaří se jen to, co jsme udělali špatně, Ale počasí ovlivnit nemůžeme i když jsme byli vychovávaní v duchu „poručíme větru dešti“. Doufám, že Vás už skončená sezóna netrápí, a že se plně věnujete přípravě sezóny nadcházející a brzy nám dáte vědět, s čím novým příští rok přijdete (abychom měli také nějakou inspiraci).
           Vladimír
PS.: Stejně by mne zajímalo jak se dařilo a daří v Čechách. Na ČT 1 stále hlásí, že bude Babí léto a u nás každou chvíli prší (vždycky jsem si myslel, že Babí léto je teplý a poměrně suchý podzim). A u vás v Čechách opravdu Babí léto je a podařilo se vám zachránit rajčata a pěkně vám zrají? Přeji pěkný den.

U nás v HK bylo sucho a pořádně pršet začalo až na konci prázdnin (v Polabí nerostly ani houby). Ještě budu vařit kečup, pokud nezmrznou.

Zdravím pane Vladimíre, mě už po letošku netrápí skoro nic , jen se mi stále nechce do úklidu toho bor..elu co na záhonech zůstal. Jen tak pro zajímavost, praskly mi i malé plody citrusů. Co se rajčat týče, tak nic nového nechystám, dokonce opět omezuji sortiment. Letos jsem ještě vyzkoušel nějaké nové masité odrůdy, ale opět musím říci ne ne ne, už nikdy. Dokonce zvažuji návrat o 3-4 roky zpět k odloženým odrůdám, ještě uvidím. Na zahradě shodím pergolu a přístřešek u chajdy, a vybuduji další skleník - rajčatový.

Během sezony jsem dal k paprikám do skleníku dvě rostlinky rajčat, jedna tam vyrostla ze země, druhá byla ze zakořeněného vlku, obě jsou veliké a rodí, bohužel se i tady objevilo napadení plísní. Venku jsem měl čtyři vlny ošetřované výsadby a vše zdecimovala plíseň. Nebylo odolných rajčat, nebylo větší napadení starších, výhoda květináčových rajčat zmizela když nastal ten mokrý kentus. Všchny rostliny odešly ráz na ráz a ve stejnou dobu. Tomu hnusu co je na zahradě už nemůže ublížit ani zaplavení zahrady, jen pomoci když by to vše odplavalo do ...

Pomalu se začínám chystat i na příští sezonu (odebírání semen z plodů), budu dávat dohromady i znovuobjednání osvědčených odrůd a těšit se že rajčata budou vypadat tak jako ta z 23.8., kdy ještě trochu vzdorovala.

Mirek