Sklizeň 2014

Definici správného postupu, hádám nebudeme rozebírat, protože někdo takto správným postupem vypěstuje úrodu jakou chtěl(malé velikosti a množství, podvýživenou s kratší uchovatelností, náchylnou nemocem, škůdcům),ale technologický postup pěstování rostlin /plodin přihlíží faktoru hospodářské efektivity... tzn.vypěstovat na jednotku plochy co nejvíce zdravých výpěstků, v co možná nejlepší kvalitě/za přijatelné náklady.

Ano, krásná a pravdivá definice faktoru hospodářské efektivity. Platí ale i pro naše zahrádky? Např. u rakytníku se ve velkovýrobě povětšinou sklízí tak, že se nařežou větve, dají se zmrazit a potom se plody otlučou. V Rusku prý dokonce čekají na přírodní mráz, to je z hlediska nákladů nejefektivnější. Proč bych ale u svých 2 keřů měl postupovat s ohledem na maximální hospodářskou efektivitu? Já si nebudu prznit rostliny. a sklízet v lednu nepoživatelné bláto. Za hodinu sklidím ručně kilo rakytníku ve špičkové kvalitě a ekonomicko-hospodářská efektivita je mi ukradená.
Nemohl bych tady číst, jak kupujeme semena nevyzkoušených rajčat a dalších plodin po celém světě.Zaseli bychom všichni tu nejvýnosnější u nás osvědčenou odrůdu a bylo by hotovo.

Nelze míchat velkovýrobní postupy s postupy šetrného,individuálního přístupu pěstování rostlin.Jsou to někdy zcela opačné přístupy,které se v mnohém rozcházejí.Velkovýroba potravin né vždy přihlíží k šetrnému pěstování rostlin-drancují a plení své rostliny-stromky, jen aby z nich v nejlepším produkčním věku,co nejkratším čase vytřískali co nejvíce, pak poškozené stromky rychle nahradí novými jedinci.Broskvoně, ale i rakytníky v době řezu ořežou-okoušou drastickými způsoby, a na ošetření řezných ran nepřihlíží.

Technologický postup při sklizni rakytníku ořezem do staršího než tříletého dřeva rakytníky těžko snáší.Proto se od toho v současné době, hlavně u zahrádkářů, drobnopěstitelů ustupuje.Nejšetrnější způsob sklizení úrody pro stromek je technologie ručního sběru,...tento způsob ve velkovýrobě zcela nepřijatelný, protože neúměrně více zvedá náklady na jednotku-museli by zaplatit ruční sběrače.Nastavme si zrcadlo pravdy... co je pro velkovýrobu efektivnější... zaplatit drahou pracovní sílu, nebo častěji vyměnit zdevastovanou rostlinu za novou-v tomto případě rakytník, který se velmi dobře rozmnožuje?

Česnek  pro úrodu se pěstuje jako jednoletka,není to dlouhověká plodina, která by se pěstovala více let na jednom místě...oproti stromkům se vysazuje  každým rokem nový.Při jeho pěstování dáváme důraz na vysokou efektivitu výnosu zdravé úrody na jednotku plochy, a nikoli na to, aby se rostlina česneku nevyčerpala,a tedy dožila  více let.

Zaseli bychom všichni tu nejvýnosnější u nás osvědčenou odrůdu a bylo by hotovo....

Nebylo by, a naštěstí není hotovo.Oproti velkopěstitelům, kteří nahánějí hlavně výnos, dlouhou skladovatelnost,jednoduchost pěstované skladby rostlin, si mohou naší zahrádkáři dopřát toho luxusu pěstování pestré palety výběru těch nejchutnějších odrůd rajčat podle libosti, a dalšího luxusu -nepodtrhávat úrodu... a při volbě výběru podle potřeby upozadit jiné přednosti... npř.již zmíněný výnos.Vždyť řekněte... chutnají vám v zimě markétové podtržené paradajky?

Já bych tuto myšlenku luxusu dokonce bral jakou jednu z hlavních v zahrádkářské praxi. A nezužoval jen na rajčata, i když tam je to velmi markantní. Například dobu si už pochutnáváme na letním zelí, které sice už přezrává, ale je proti koupeným koulím zeleného betonu naprosto nesrovnatelně chutnější.

Je to zajímavé. Taky pěstuji česnek. Paličák neznámé odrůdy. A skoro nic dalšího, takže moc záhonků nemám. Když mi přebývá sadba, kousek přiryji, když se nedostává, nechám zarůst. Někdy (skoro vždycky) se stane, že nějakého chcípáčka někde zapomenu sklidit. U normální silné rostliny se to nestane. Tak na starém „česnekovišti“ většinou nějaký česnek v trávě vyroste. A zdá se mi zajímavé, že to je pak skoro vždycky silná rostlina, která udělá dost nadprůměrnou palici (odhaduji průměrné na 35-40 g) nebo podobný shluk, který je dohromady mnohem těžší než to, co na podobné ploše opečovávaného záhonu běžně naroste (asi 1kg/m²). Taky mívám největší palice na okraji záhonu, kde to s vypletím nebývá pravidelně nejlepší. Jako kdyby péče česneku vadila.
Taky jsem se pokusil o „ozdravení“ sadby vysetím pacibulek. Ale asi mizérie. Nikam to nerostlo a tuším problém sadbu „nalézt a sklidit“. Při pohledu na obrázky shluků palic, mně napadlo, jak by to dopadlo, kdybych podobně „zasázel“ celé hlávky pacibulek. Že by se mi pak „sadba v trsu“ hledala lépe než v řádku. Nemá někdo už tuto zkušenost? (Abych to už případně nezkoušel.) JG

také jsem to kdysi zkoušel. nasázel jednostroužkové od největší po nejmenčí. První 2/3 až 3/4 řádku daly stejně velké dělené cibule a konec pak umenšoval. Od té doby dávám velké (nad 15 g) do kuchyně a velmi malé do kompostu (pod 3 g). sázím vlastně jen zlatou střední polovinu.

Zdar experimentátorům. Máte moc pěkné „malé česneky“. Takové se hledají dobře. Bojím se, že budu mít mnohem menší. Taky jsem loni sázel jednostroužkové cibule. Asi taky 2-3 cm průměr. Nebyly z pacibulek, ale byly ze stroužků, které jsem „mořil“ v horké vodě a po zasazní pak nechtěly růst. Udělaly jen ty cibulky. Letos si to vynahradily. Běžel jsem dvě největší palice zvážit (jsou týden po sklizni), dohromady mají 300 g (kuchyňská váha). Zajímavé mi ale připadá, že rostly na záhonku s ostatním česnekem ve stejném sponu a stejné péči. A ostatní česnek, také letos pěkný, odhaduji tak na 35-40g/ks. JG