Zakalená slivovice

Kurec, a můžete mi říct kde mám demineralizovanou vodu vzít?? asi si koupím iontoměničovou kolonu, nebo přístroj na reverzní osmózu.přepich.ředí se normální vodou s celkovou tvrdostí do 5 stupňů tedy měkou vodou, je dobré zjistit taky knk tj uhličitanová tvrdost, i u měké vody může být vyšší podíl uhličitanů a může to skalit destilát.
dobře vypálená se nezkalí při řezení měkou vodou, nesmí se vsak ředit hodně pod 50%  kolem 40% destilát zakalí i velmi měkká voda.Ještě jak se kalu zbavit- když už se zakalí vymrazit na hodně mínus, třeba přes noc do mražáku a ráno odfiltrovat přes trychtýř s vatou nebo papírové kapesníčky, pomalu litra tak za půl hodiny.po dosažení konzumní teploty je filtrát jako křišťál.

Čicháním výparů se kalí zrak, zkuste na to kouknout po Vašem vyvětrání.

Dobrý den, chci se zeptat jestli nemá někdo zkušenost nebo jestli se s tím někdo z vás setkal, že při pálení začne téci slivovice zakalená při lihovosti přes 60%

tak to se mi jeste nestalo. Jinak kalna slivovice se sama od sebe nezacne kalit. aspon nam ne a strejdovi taky ne ktery pali uz 50let. Jinak kalna je pokud se naredi tvrdou vodou, cim mekci tim lepci. takze kojenecka ci dobra voda yb mela byt ok.

já pálím asi sedm let a stává se mi to právě dost často a přitom tam mám měďený plech v nerez koloně a teplotu držím jak se má celková destilace trvá od rozdělání ohně asi 5hodin 60l lutru a kalné to začne téci kolem 13 náctého litru co vyteče z kolony.Nevím kde může být chyba!!!

Zkuste smíchat pro zkoušku trochu z předku alkoholu, z tak zvaného jádra, s tím, co se začíná kalit - to je z části blížící se dokapu.  Je to obsahem etanolu. S klesajícím obsahem etanolu ve vodě, klesá možnost rozpustnosti doprovodných látek nerozpustných ve vodě, které se projevují jako zakalení. Při počátku destilace odchází z lutru s etanolem nejdříve lehké, ke konci pak těžší doprovodné látky. Metanol má bod varu 64st. C, etanol 78 st.C, voda 100st.C. Při destilaci odchází směs těchto 3 hlavních komponentů v množství jejich obsahu v parách v závislosti na jejich obsahu v lutru a teplotě lutru.   Proto je v předku / úkapu /  více metanolu než v jádře a v dokapu je více vody. Doprovodné ostatní látky doplňují tyto hlavní komponenty a podílejí se na vůni a chuti destilátu a jsou žádoucí. Protože obsah doprovodných látek ve kvasu zřejmě kolísá v závislosti na přírodě a jejím vlivu na ovoci, dochází i k těmto nečekaným projevům. Odstraňováním zakalení další redestilací bychom dostávali místo chutného voňavého destilátu jen nezajímavou směs víceprocentního etylakoholu s vodou.

A přitom když ten zákal odstraním což není problém, tak tomu možná nebudete věřit, ale má vinikající chuť i aroma.Každej kdo ji ochutnal tak jí chválí.Ale mě to štve, že se to takhle zvrtne při pálení.Nemohlo by to být třeba tím, že je v koloně málo měďi?Mám tam sice vložený měděný plech a po každé destilaci z něj stírám takový nános který když rozpustím ve vodě tak je stejné barvy jako ten zákal ve slivovici.Neměl bych do kolony zabudovat té mědi více???Prosím kdo máte nějaký nápad poraďte!

Že měď při pálení nějak významně pomáhá, je pověra. Aby to mělo nějaký teoretický význam, musela by být plocha kontaktní mědi obrovská. Já bych žádnou měď nepřidával, možná, že zákal je způsebený právě mědí.

Měděné kotle se vyráběly hlavně proto, že se s mědí dobře pracovalo a pěkně vypadá. Je to hezčí než nerez, ale měď s kyselinami reaguje. Nerez je nerez. 

Ta reakce je tam hodně důležitá docela hodně vyvazuje nežádoucích látek. Bohužel nerez s kyselinami reaguje také a docela na úkor chuti.