Zakalená slivovice

Tak to byste se divil! V dokapech se vyskytují i molekuly s mnohem vyšší těkavostí, např. methanol s bodem varu 64,7 °C / 20°C, ovšem ten je s vodou mísitelný v každém poměru, takže k zákalům nepřispívá. To, že se ethylacetát vyskytuje i v dokapech je samozřejmě způsobeno azeotropií, jak jinak, že. PŠ

UFF, ačkoli mne vlákna o pálení zajímají, odbornost tohoto vlákna pravděpodobně překročila vědomosti absolventa VŠCHT. Z uvedených odborných textů nerozumím zhola ničemu a tak jsem v podstatě rád že pálím v oficiální pálenici. V koutku duše budu doufat, že majitelka mnou zvolené pálenice tyto vědomosti má.

Posoudit kdo zde v diskuzi vede, neumím. Představit si ale tuhle výmšnu názorů u skleničky destilátů, to umím.    j.c.

No zkuste se jí na to "vzdělání" zeptat, respektive na "kurs" který je povinný pro udělení této "Živnosti". Ale jestli chcete i nadále u ní "pálit" a pálenice Vám vyhovuje, tak bych to radši nezkoušel!!

Samozřejmě, že ne. Ale vím, že obě tyto molekuly se vyskytují v úkapech, jádru i v dokapu. Hlavně ten dokap je zajímavý, nicméně GC analýzy šidit nemohou. PŠ

V dokapech se vyskytují i molekuly s mnohem vyšší těkavostí, např. methanol s bodem varu 64,7 °C / 20°C (PŠ)

Nerozumím této větě, protože mám zato, že metanol je produkt kvašení, který těká už při nízké teplotě 64,7°C,který většinu odělíme v úkapu.Nerozumím ani hodnotě za lomítkem 20°C.Metanol ale nacházíme v celé délce destilace.

Mnohem nižší teplotu než metyl k těkavosti potřebuje acetáldehyd.Bod varu acetáldehydu leží okolo 20°C.

Mnohem vyšší teplotu k dosažení těkavosti potřebují vyšší alkoholy, přiboudlina s bodem varu 80-160°C.

Asi jsem se mnoho s údaji neodchýlil, pokud ano, omlouvám se.

Máte pravdu. Za lomítkem mělo být napsáno 760 torr. Omlouvám se. PŠ

Nebo taky 101325 Pa=1013,25 hPa, protože Torr je stará jednotka tlaku, která se v dnešní době už nepoužívá.760 Torr je tlak u hladiny moře, což v naších českých kotlinách je jaksi bezpředmětné.Celé to porovnání k atmosferickému tlaku mi přijde bezvýznamné.

Otázka pro odborníky, jsem naprostý laik co se týká chemie(ze základky toho už moc nepamatuji a asi se to ani neprobíralo). Jaké správné kvašení probíhá v ovocných kvasech a trošku odbočím, jaké probíhá při kvašení zelí. Předem díky za odpověď.

Ve kvasech alkoholové (saccaromyces cerevisiae), v zelí mléčné (lactobacil, pediokok a další))