Uložení destilátu do země

špunty na víno se hodí.

ethylalkohol se může skladovat nekonečně dlouho, hrozí pouze vyprchání, proto se musí dobře uzavřít nádoba.

při stárnutí kořalky dochází k pomalé oxidaci, kořalka se zdá jemější a vyvážená.

lepší, než skladovat je se naučit vyrábět kořalku dobrou k okamžitému použití.

paradoxně na destilaci moc nezáleží.nejdůležitější je příprava rmutu-zákvasu. není to zrovna jednoduchá práce.

Od narození dcery jsem každý rok ukládal 2lt skleněný demižonek (pokud se pálilo). Demižonek jsem zazátkoval a zátku zalil (vždy) pečetním voskem. Uložil nastojato ve viném sklípku. Nedávno jsem dal zeťákovi to druhé nejdražší, co mám, první byla dcera a druhá ta třicetiletá slivovice. Nedal mně okoštovat! Ale možná ji ještě nenačal. Pořád čekám.

Jinak zkušenost: když jsem v dobách zlých načal archiv, kromě toho prvního demižonklu, měl jsem pocit, že slivovice je chuťově naprosto stejná, jako když jsem ji ukládal. Možná je to subjektivní pocit. V žádném případě vám stářím ve skle nezežloutne! Na jakési pohřební oslavě jsem pil desetiletou slivovici, paráda, byla to voda, nic jsem necítil, ale pak to začalo hřát a hřálo až běda. Bohužel jsem se nezeptal na způsob uskladnění.

Nemyslím si, že zakopávat slivovici do země, jí nějak pomůže. A navíc, pamatovat si, kde je. Kdysi jsem hrál ochotnické divadlo a v jednom kuse byla od pana Jílka řeč: pamatovali si kolik kroků od čeho, ale když hledali, nenašli. Protože délka kroků se věkem změnila!       Ivo

Kdysi jsem pila na svatbě mojí sestřenice vykopanou slivovici z doby jejího narození, měla tedy asi 23 let. Já nejsem slivovicový typ, je to na mě silné pití, ale tahle mi chutnala, byla velmi jemná. Měla velmi mírně nažloutlou barvu (jen nádech).

A pak jsem asi před čtyřmi lety dostala láhev slivovice z roku 1969, s korkovým špuntem zalitým voskem ze svíčky. Slivovice byla uskladněná ve sklepě. Prošla v tom sklepě moravskými povodněmi a tak byla flaška od bahna - původní majitel tam bahno nechal jako patinu :-) Tahle druhá slivovice byla taky vynikající, byla naprosto čirá a bezbarvá, jakoby malinko hustší, dělala krásný řetízek po obvodu skleničky, voněla. Můj švagr, který je na slivovici fajnšmekr, ji moc chválil. Měla jsem ji zamčenou ve skříni, protože chlapi by ji vypili za jeden večer, a flaška se dávala na stůl jenom o svátcích na přípitek 

Je pravda, že skladováním ve skle slivovice nezežloutne sama od sebe. Ale vlivem korku to není vyloučené.

Ale není pravda, že skladováním ve skle slivovice nemění svou chuť. Mění ji k lepšímu a ne málo!   Jen je třeba ji skladovat správně... musí být dostatečně odvětraná (alespoň měsíc), po zašpuntování musí v láhvi zůstat dostatek vzduchu (podle tvaru hrdla nechávám 2-3cm). Láhev by neměla být na světle a neměla by být vystavena prudkým změnám teplot.

Největší chuťové změny nastávají v prvních 2-3 letech, potom už jsou změny tak pomalé, že laik nic nepozná.

vlastnim 3. rokem starou velkou letni hrusku. kazdej rok nasbiram v srpnu 200l kvasu a necham vypalit. uzasne voni. 

vzdycky jednu flasku zaspuntuju kvalitnim celokorkem (za 7kc) a ponorim hrdlo do hrnku s rozpustenym voskem ze svicek. tyhle flasky ukladam ve sklepe do svyho ZIVOTNIHO ARCHIVU kterej po me potomstvo zdedi. 

problemy me dela zatkovacka ktera me obcas strhne hranu korku. v palence pak plavou drobky. po 2 letech me palenka zezloutla a pripsal bych to tomu korku. jednak z tech drobku a taky proto ze sem to skladoval v leze. zkusim to na stojaka. 

jinak ten vosk drzi dobre ale doporucuju zatkovat tak aby zatka aspon milimetr vycuhovala z hrdla jinak pri voskovani zustane mezi voskem a korkem vzduchova bublina.

no a kdybych to mel nekam zakopat tak metr hluboko pod placatej kamen a nekam ke zdi at pak nepreryvam celou zahradu pri hledani 

..a nebo tomu udelat domecek z cihel. a hlavne na stojaka!

při jaké teplotě pálenku skladujete? díky

a co takhle uskladnit ve studni?

Ve studni je to dobrý, ale chce to vymyslet uložení, já jsem jí do ní uložil v nerez pletivu který jsem zdrátoval mosazným drátem a na silonu jsem to spustil do studně.Za půl roku jsem byl zvědavej jak vypadá tak jsem jí šel vylovit a vytáhl jsem jen prázdný nerez pletivo mosaznej drát se asi rozpadl.Tak slivka je tam pohřbenáááááááá.

Podelím se s vámi o jeden neuveřitelný příběh který my vyprávěl můj známý.Jeho deda bydlel někde na Stráržnicku v malé vesnici.Měl velkej švestkovej sad a svou slivovicí byl znam široko -daleko.Měl tři syny který bydleli mimo vesnici a s času na čas k nemu chodili na návštevu.Jednou zase prišli takhle koncem ledna /bylo to asi v roce 1971-72/A zistili že celej sad i s přilehlou velkou záhumenkou je pooraný hlubokou orbou.Vtedy tomu nikdo nevěnoval pozornost.Za pár dní na to děda náhle zemřel.Dům osyřel a synové chodili už jenom spořadicky.Někdy v léte pár měsícu po dědove smrti se táta mého známeho střetl s jedním mistním pánem, nejlepším přítelem dědu a ten mu sdelil že děda ješte pred smrtí vypalil asi 70 litrú slivovice.Ta se však po jeho smrti nenašla.Děda tomu pánovi naznačil že asi slivovici zakope někde na zahrade poblíž domu.Začalo se veliké patraní po kterém se opravdu potvrdilo že děda slivovici zakopal.A aby zmátl prípadne nenechavce nechal vše poorat.Tak začalo hledání pokladu.Otec mého známého je už taktéž po smrti jakož i jeho dva bratři.Nic nenašli..Můj známí se svými bratranci prokopali už sad aj zahradu skrz na skrz.Tak isto jakjejich otcové.Skoumali i detektorem nekolik krát se tam vystřídali proutkari a do dnešních dní stale nic.70 litru skoro 40 leté slivivice odpočíva pod zemí.Znamí je ale optimista a do hledání zapojil už i sve syny a synovce.Zajímavé je že nikdo ani na chvíli nezapochyboval že slivovice je někde tam dole.Vždycky když se střetneme rorhovot začíná :Tak co byls?Jo. A??? Zase nic.