Třešínky

Ono je to dvojsečné, ono tukové oko může ovlivnit vůni pozitivně i negativně pohlcením části aromatických látek či změnou parciálního tlaku v kapalině.

Ano, proti vzkypení je základní cesta nepřeplňovat a nespěchat. Rozumně využívat možnosti míchání.

Experimentovat můžete s palmovým tukem (Omega, Vitapalm, Lando na smažení aj.). Rozhodně nesmíte použít řepkový olej, olivový olej, kukuřičný olej, koksový tuk a ztužené tuky na jejich bázi (Rama, Flora, Perla,...). 

Zkusím teda raději poloviční dávku do kotle..."raději delší cesta než špatná zkratka"...dík za rady...

Zajímavé by mohlo být použití oleje lisovaného z jader mandlí, třešní a příbuzných peckovin (rodu Prunus).

Jistěže nejlepším řešením je takové pálení, aby kvas nepěnil, tedy s míchačkou, dokonale vykvašený, s optimálním poměrem pevné a tekuté hmoty. Přesto občas ke pěnění dochází, často i když kotel nenaplníme úplně. Plnit jej do poloviny bych moc neradil, jednak je to časově i energeticky neekonomické, navíc - podle druhu vytápění - může při okrajích docházet k přehřátí kovu a připálení kvasu. To už radši ten kokosový tuk. Stejně tak bych se nepouštěl do experimentování s aromatickými oleji z jader třešní, mandlí aj. Jednak jsou drahé, výsledek taky nejistý. A zatím nikdo nevyrobil z ničeho lepší destilát než z kvalitního ovoce.

Pozor. nezaměňujte názvy :

kokosový olej je dražší složka získaná z jader ořechů za vzniku odpadu, který kupujeme na vánoce jako strouhaný kokos. Je aromatický více než olej mandlový (který je naopak téměř bez vůně).

palmový tuk (palmový olej) je získáván lisováním z oplodí plodů palmy olejné (Elaeis guineensis), nekdy se mu také říká arekový (v popisech na složení mýdel). Použijte ho minimálně, tak plátek 20 gramů na kotel 100-500 litrů. Protože je celosvětově nejlevnějším rostliným tukem, je původně směsný tuk Omega nyní složen jen směsí ztuženého palmového tuku s tukem palmovým neztuženým. Vitapalm je surovina tak jak je získána lisováním a rafinací (odpěněním).

Doporučujete tedy ten Omega tuk? Nepochopil jsem z vaší odpovědi jaký a zdali opravdu použít....

Týjo. já měl z období Setuzy zafixováno, že Omega je 70% sádla (na veganských fórech se to stále tvrdí) ale stránky iTesco tvrdí úplně něco jiného. A jak to vypadá, Lando je totéž balené pro K...

No, ale já bych si počkal na radu pana PŠ

Erbslöh Schaum-ex funguje na 100%. 4ml na 100l to je cca7kč

jj E 900 je dobrý.

Odpěňovače

V některých případech je u potravin potřeba snížit množství vytvářené pěny nebo mu úplně zabránit a k tomu se používají odpěňovače. Odpěňovače se získávají z přírodních a živočišných zdrojů i syntetickým způsobem.

Odpěňovače živočišného původu získané syntetickou cestou bez nežádoucích účinků na zdraví

    E 434 - Polyoxyethylensorbitanmonopalmitát
    E 435 - Polyoxyethylensorbitanmonostearát
    E 436 - Polyoxyethylensorbitantristearát
    E 442 - Fosfatidy amonné
    E 572 - Stearan hořečnatý = hořečnatá sůl z palmového tuku nebo hovězího loje

Zdraví neškodné a bezpečné odpěňovače získané synteticky

    E 900 - Dimethylsilikonový olej
    E 1505 - Triethyl-citrát

Třešně obsahují málo kyselin proto jsou chuťově sladké i když cukru moc neobsahují. Dále obsahují dost cukru nezkvasitelných tak i dokvašený kvas při měření refraktometrem ukáže hodnoty nad 5°Bx, ale většinou i více. Proto obsahují málo lihu. Z těch důvodů se třešňové kvasy řadí mezi nestabilní, rizikové a náchylné k zvrhnutí. K tomu ještě napomáhá teplé počasí a některé rady p. Šlosara. V průběhu bouřlivého kvašení, při silném vývinu CO2, můžete dělat s kvasem prakticky cokoliv. Přelévat, doplňovat další ovoce atd. Třeba ho i chladit tím ledem v petkách. Ale kvas, zvlášť hustý, má velmi špatnou tepelnou vodivost a proto nejsou s takovými praktikami dobré zkušenosti. Prakticky mnohokrát vyzkoušeno s nejrůznějšími "ohřívadly" při pozdních kvasech. Proto absolutně nechápu tu chladicí mánií p. Šlosara.' Kvasinky potřebují ke své práci teplo. Spíš bych se zaměřil na úplně základní zásady vedení kvasu. Zamezit po přejití bouřlivého kvašení přístupu vzduchu. To je mít kvalitní kvasnou nádobu kterou lze neprodyšně uzavřít a opatřit bublátkem. Absolutně nechápu proč se na takových věcech šetří? Proč někdo věnuje tolik práce sběru a šetří na tak základních věcech? Okyselení třešňového kvasu je určitě k zvýšení jeho stability stability přínosné a nikdo k tomu nemůže nic namítat. Přicukření je už diskutabilní, ale osobně se nebráním ani masivnímu. Záleží na každém co chce vyrobit a jak se trápit s destilací nízkoalkoholického kvasu... Výsledky, ale většinou nejsou dobré, snad jen pocit z výroby bez přidaného cukru. Přirovnal bych to přicukření u takových "nevýnosných" surovin k průtahové destilaci. Což myslím není nic špatného. Za vyloženě špatnou a ke zkažení kvasu vedoucí radu považuji tu svíčku. V atmosféře CO2 samozřejmě zhasne, ale proč kvůli tomu otvírat pořád soudek, pouštět tam vzduch, narušovat ochrannou atmosféru v sudu? Na to je bublátko, tenká hadička na odebrání vzorku, refraktometr, smysly a tak. Rafael.