Slivovice vs. calvados

Chemicky to doložím těžko, taky mi není znám přesný postup rafinace surového cukru. Je ale naivní si myslet že cukr Krystal je stoprocentní, chemicky čistá sacharóza.
   Lze udělat jednoduchý pokus. Vypijte jeden večer půl litru slivovice z čistých zralýchz švestek a jiný večer z těch s přidaným cukrem. Ranní pocity to řeknou za Vás.

Cukrovary a lihovary TTD a.s. Dobrovice uvádějí obsah sacharózy min. 99,7 %. Zkoušel jsem pít slivovici kvašenou za švestek i tu v kvase přislazenou. A nic, žádný rozdíl po ránu. Jo a ten octan etylnatý, kolik roků musím čekat, aby proběhla transesterifikace? S vápnem to mám rovnou bez "struhadla".

Kvaste, palte a pijte každy, co chcete. Já zůstanu u naivní představy, že slivovice by měla být ze švestek, hruškovice z hrušek, koňak z vína a whiskey z obilí. 
   Proč nepálit rovnou vodu s cukrem  (a vápnem), když je to tak dobré?

Přesně tak, někdy mi zde schází návod, "jak vyčistit a ke konzumaci připravit líh na pálení" 

Ač fandím chemii, tak ta není stále schopná sama o sobě vyrobit kvalitní víno, či destilát. Je schopna pomoci, ale sekundárně a nikoli pančováním a seubstitucí toho co prostě chybělo (slunce, správné plodiny, um výrobce)

Někde jsem slyšel, že po zmrazení se  oddělí denaturační přísady od lihu, sám jsem to, ale nezkoušel.

Moje teorie je, ale taková, že kvasinky nejprve překvasí cukr přidaný (řepný) a pak teprve si jdou pochutnat na tom z ovoce a to až do dosažení hladiny alkoholu, kdy se kvašení ukončí. Takže moje zkušenost je hodně cukru málo ovocné chuti (možná působily i jiné faktory). Letos jsem to zkusil s minimem cukru, kvalitní ovoce, minimum vody - a je to požitek.  Těm co jim nejde o kvalitu bych doporučil spíš obilí a cukr - je to míň  pracný.

zbytocne vo vine je potrebne aby malo zbytkovy cukor aj vo vyslednom produkte cca 6 percent ale na co je vam zbytkovy cukor v kvase na to aby siel z vypaklami do kanala... odporucqam pri jablkach cukornatost max 14 az 16 percent a sranda je to ze cukromer nemeria nikdy presne u kazdeho druhu mustu bolo by treba na to zohnat daku tabulku

Plně s Vámi souhlasím. Kdyby zkušený palič z valachů zkoušel použít svou roky užívanou a předky prověřenou metodu v jiné části republiky (stačí Moravy), moc by se divil, že výsledek není ten, na který je zvyklý.          A další sezonu by byl nucen postup  přípravy a zrání kvasu upravit dle specifických tamních podmínek a bedlivě hlídat. Jako ve všech odvětvích lidské činnosti tak i zde je nutno mít alespoň základní teoretické zkušennosti. A na závěr - můj kompromis mezi tím, zda   nádoby na kvas  (já používám převážně 200 l a 50 l plastové sudy)   jen přikrýt volně položeným víkem, anebo užít kvasnou zátku - roky již používám mikrotenový sáček ovázaný provázkem který je spojen s gumičkou. Kvašení probíhá čistě, bez plísní, mušek... atd. Jednoduché a spolehlié. S výsledkem jsem vždy velmi spokojen. Dělám převážně švestky, ringle, meruňky, hrušky a občas třešně. Kalvádos (jablkovici) jen když není nic jiného, ale i ta je po pár měsících lahodná.   Uvedenou metodu používal můj tchán i na výrobu vína. Přeji všem hodně úspěchů. 

A tož, chuapci,je tak trochu po Silvestru, zmíním sa eště o jednom produktu:

menuje sa terkáď.Pozbírám jabka, operu,vykráju shniué, zemelu na rajbě od řepy.Šťávu stahnu a drť vyždímám na starej pračce Jetasce co má odstředívku.Šťávy scelím a zavařím na zimu do PET láhví (nemosím jich házat do kontynéru).A myslíte, že to končí? Omyl.Odstředěnú drť nikdy nevyhazuju.Nacpu ju do bečky, prosypu štyřema kilama cukru, zaleju teplú vodů až po vrch a nechám kvasit ve starej kádi po dědovi.Máte vidět jak teče, aj 9 litrů ze stovky!

AB

Na jablkovici odrůdy nevybíráme, pošrotujeme dohoromady nové i staré, vylisujeme, nahoru do 50 l nádoby dáme jeden 10 litrový kýbl vykrájených pošrotovaných panenských a přála bych Vám potom pít. Jemná, sladká, voňavá. Panenské jsou prostě nepřekonatelné. Elena

Staré odrůdy nemají méně cukru, než ty nové, možná mají jen víc kyselin. Pokud obsahuje jejich mošt méně procent cukru, není to odrůdou, nýbrž tím, že staré stromy rostou ve vyčerpané půdě. Vysokou cukernatostí jsou známy třeba"kožeňáky" nebo i jaderničky.