Refraktometr verzus cukroměr

Kvasíme jen třešně a švestky, s meruňkami zkušenost nemám. Zatímco třešně se mohou snadno překvasit, švestky ne - pokud kvasí při venkovní teplotě. Jakmile se víc ochladí, kvašení už totiž neprobíhá, nebo jen velmi málo. Někdy jsme švestky pálili v listopadu, jindy až v únoru - je to jedno.

Obsah cukru neměříme, důležitý je totiž obsah etanolu versus kyseliny octové. Vstupní hodnota cukru může být různá, někdo kvas i prislazuje - cukernatosti kvasu podle mého názoru neznamená vůbec nic.

Kvas nesmí zoctovatet. Zkušená obsluha pálenice vám může poradit, když kvas ochutna :-) 

Ano, zmýlil jste se. Refraktometr pracuje na principu indexu lomu, kdežto cukroměr je jakýsi více méně přesný hustoměr. Teď odpovím na Vaši nevyslovenou otázku: Tedy proč máte mít oba měřící přístroje? Každý se hodí na něco jiného. Refraktometr je vhodné použít na stanovení celkové cukernatosti kvasu, hned po jeho založení a na základě stanovené hodnoty (stačí jen několik kapek průměrného vzorku kvasu) určit či odhadnou množství cukru či vody, kterou je třeba přidat do kvasu, aby podmínky pro průběh kvašení byly optimální. Zkušenosti naznačují, že optimální cukernatost na počátku je 14 °brixi. Pokud je nižší, dožene se cukrem, ale toto množství by nemělo přesáhnout 1 - 1,5%. Pokud by snad požadovaná hodnota cukru měla být větší, nebylo ovoce v optimální zralosti, takže pak by dávka cukru měla být vyšší, řekněme 2%. Ovšem jsou typy ovoce, representované hlavně duranciemi, ovšem pouze z Horňácka a opačného svahu Bílých Karpat a pohůří, které se táhne až k Považské Bystrici, kde je cukernatost durancií po založení kvasu až 32 °brixi, zde je zapotřebí ředit vodou, jinak to kvasinky nezvládnou a to ani TURBO kvasinky. Konec kvašení rozeznáte refraktometrem ve chvíli, kdy je nalezená hodnota 5 nebo nižší. Ovšem nuly nedosátne nikdy. Pokud ovšem máte cukroměr podle Oeschla, můžete na základě stanovené hustoty i spočítat objem budoucího destilátu s velmi malou chybou. slosar-petr@seznam.cz

Zajímalo by mě jak je to s ředěním kvasu vodou. Když budu mít například 100l kvasu, cukernatost 25Brix. Kolik vody mám přidat abych měl hodnotu např. 15Brix? Je na to nějaký speciální vzorec, nebo můžu použít třeba trojčlenku?

Díky.

Lineární vztah to určitě není, takže trojčlenku použít nemůžete. V tomto případě bych doporučil asi 10 l vody, pečlivě zamíchat, pak znovu zamíchat a změřit. Prostě empirie.PŠ

Dáváme cca 8 litrů vody (prostě kybl :-)) na 50 l svestkoveho kvasu, ale hlavně proto, aby byl tekutý, tím pádem aby se lépe prokvasoval a také aby se dal v palenici vylít do kotle a nemuseli ho tam cpat naberackou.

Do třešní nedávame nic, ty jsou dost šťavnaté.

Fakt na to nechodte moc vedecky - ovoce se pálí co svět světem stojí a odjakživa to šlo i bez refraktometru a bez brixu :-) 

Pavlo- jasně, vždycky se "něco" vypálí, ale je mi celkem líto vylívat přírodní(zbytkový) cukr do kanálu, když vím, že by z něho mohlo ještě něco natéct... Měřím cukr při zakládání kvasu refraktometrem a vloni měly švestky cca 16Brix a letos cca 26Brix... což už je celkem rozdíl :) PŠ- právě o to míchání mi šlo. Když rozmělním švestky, a změřím je refraktometrem, tak po přilítí vody se už těžko promíchávájí(a měří) v objemech 100l+, tak pokud by byl nějaký jednoduchý "vzorec", tak bych byl vděčný...

Dobrý den, mám technický dotaz. Všude se uvádí hodnoty Brix ve stupních. Co když mám ale na refraktometru hidnoty Brix v %?  Jak to převést na dané stupně?  Děkuji

Když budu citovat  "stupnice Brix udává počet kilogramů cukru ve 100 kg čistého cukerného roztoku při 20 °C."

Takže °Brix =% cukru.

Nepochybně to tak je, ale když 100 kg kvasu vykazuje 5 °brixi, tak to zase neznamená, že je tam 5 kg cukru. Výsledný index lomu ovlivňují všechny přítomné komponenty s vyjimkou vody, takže při hodnotách 4 - 5°brixi je hotovo a mělo by se jet do palírny. slosar-petr@seznam.cz