Nahořklá slivovice

Tipovat výtěžnost nelze. Nikdo neviděl Vaše švestky, neví, jak jste kvas vedl a kolik cukru tam přisypal. 

Pokud máte na mysli hořkomandlovou chuť, která je tak vlastní mnoha švestkovým destilátům, zvláště pak z durancií z Horňácka, tak to se nemáte čeho bát. Za tento chuťový vjem je zodpovědný glykosid amygdalin z jehož molekuly se v průběhu kvašení vlivem enzymu amygdaláza a prunáza uvolňují dva moly zkvasitelné alfa-D-glukosy a zbývá tzv. necukerná složka amygdalinu kterou je benzkyanhydrin, v některé literatuře také označovaný jako nitril kyseliny mandlové. Štěpí se na kyanovodík a benzaldehyd. Ovšem koncentrace těchto sloučenin je pranepatrná, takže žádné nebezpečí nehrozí. Ovšem možná, že myslíte módní molekulu ethylkarbamát, NH2COOC2H5, která se dá při první či druhé destilaci snadno odstranit na měděném povrchu. Tato molekula je rovněž ve velmi minoritní koncentraci, je podezřelá z kancerogenity, nicméně se o její existenci, díky rozvoji plynové chromatografie, ví zhruba od roku 1975. Do té doby nebyla identifikovatelná, ale mnoha generacím před tou naší to nepřekáželo v konsumaci a pochybuji, že by výskyt rakoviny v oblastech naší země, kde se více pijí švestkové destiláty byl vyšší. Ovšem zvýšená konzumace ethanolu v destilátech je daleko závažnější problém. slosar-petr@seznam.cz

Fuj, když se dívám na ten křís, nestačím žasnout.   4 roky jsem kvasil všechno možné (švestky, jablka, hrušky, broskve, třešně, dokonce kvas z ječného sladu na whisku), ale nikdy se mi nahoře neobjevila byť jen jediná bílá nitka. Díky bohu za kvasné zátky a za to, že do kvasu zbytečně nelezu...

S nahořklostí slivovice i hruškovice jsem taky sám amatérsky bojoval. Postupně jsem ji "dotáhl" k lepší kvalitě - chce to při 2D od cca 50 st. ohřívat opravdu velmi pomalu, aby lehké podíly až po metanol mohly v klidu odejít. Vyjde to o hodinu déle, ale nikde ani náznak acetonu, nikde hořkost... No a ke konci pak od 50% často koštovat a včas vypnout, aby to nebyla moc velká kyselka.