Destilační přístroj z Polska

Nechápete rozdíl mezi destilací a rektifikací. Prosím Vás, při destilaci, rozumějte "prosté destilaci" přechází zplyněná fáze v chladiči do kapalné a k čemu je Vám ten teploměr? Jeho vykázaným hodnotám samozřejmě nerozumíte, na to se Vás neptám, já Vám to oznamuji. Rektifikace je proces, kdy jediným pracovním místem je kolona, vše ostatní jsou přídavná zařízení.  Abyste rozuměl procesu: Spočívá na základě kombinace teplot, které si: a) přečtete ve vařáku a za b) v hlavě kolony a uvědomíte si, jak máte řídit reflux destilační kolonou, kterou si ovšem na tomto "fóru" mnozí pletou s deflegmátorem, a aby teplota v hlavě kolony byla ta správná se dočtete v Mc Cabe-Thielůvě diagramu (viz Uher, Gregr: Výroba lihovin, SNTL Praha 1974). Logicky se mě si zeptáte, která je to ta správná teplota? Vážený pane: 30 let jsem zkoumal tyto záležitosti a díky za to, co mě ve VŠCHT v Pardubicícch naučili. Doposud jsem pro 15 rozdílných ovocných druhů vypracoval 15 rozdílných způsobů zpracování, protože každé ovoce přeci chutná jinak, tak proč by se jednotlivé druhy ovoce měly zpracovávat stejně. Pekaři přeci také nepečou vánočky či chleba při srovnatelné hmotnosti stejně, ale ovocné destiláty se dělají ve všech palírnách a ovocných lihovarech podle jednotné technologie a nikoho ještě asi nenapadlo, že je to pitomost. slosar-petr@seznam.cz

Pane Šlosare, Vy jste tou rektifikační kolonou úplně posedlý. Začátečník - amatér se zeptá na použitelnost jednoduchého kuchyňského vařačku a kam to zas až došlo!!! Proč? Co jste mu poradil? Se pak nedivte, že to některé lidí "nadzvedne". Nebo ve Vašem posledním příspěvku: "K čemu je tam při prosté destilaci teploměr?" Rafael.

Se pak nedivte, že to některé lidi "nadzvedne".

Vůbec se nedivím. Ale poradil jsem, aby to nekupoval, všiml jste si? PŠ

Pane Šlosare, zdravím a pro vysvětlení: Máme určitě stejný zájem o pozvednutí kvality pěstitelských destilátů a zvrátit jejích stále klesající kvalitu v obecném povědomí veřejnosti. Akorát to děláme každý jinak. Moc hezky to napsal pan Miloš v příbuzném vláknu: "Kde tedy jsou ty průměrné a podprůměrné destiláty?" Ale teď k věci: Nevím jak jste začínal Vy? Ale já se skleněnými varnými baňkami 250 a 500ml, pak byl Al běžný tehdy dostupný tlakový hrnec, dále pak dva 50l "zabijačkové" smaltované hrnce, jeden jako vařák, druhý jako víko atd..., atd.., atd.. A můžu zodpovědně napsat, že pokud byla vstupní surovina - kvas nebo víno, kvalitní, že se při šetrné destilaci a správném oddělení frakci vždy získal celkem kvalitní výrobek. I v tak jednoduchých, primitivních, sestavách a v tak malém množství. Ale k tomu jsem potřeboval jako "pomocníka" teploměr. K měření lihoměrem to bylo malé množství a refraktometry na líh byly tehdy pro mně nedostupné. A řídit se JEN CHUTI je v tak malém množství dost náročné... Píšu to pro vysvětlení mého "nadzvednutí" k Vašemu chování a reakci k "nováčkům".. Rafael P.S. Omlouvám se, že tady, neumím odřádkovat věty, že moje příspěveky jsou tak "sťapaný" dohromady... Ale zas tady ten server umí upravovat příspěvky, mazat některé jeho části takže vypadají po korekci jinak než je uživatel napsal- myslel...

Ale k tomu jsem potřebova jako "pomocníka" teploměr.

No tak fajn. A k čemu Vám ten pomocník pomohl? Rozumějte, každý jsme nějak začínali a všichni jsme dělali chyby, podstatné je jen definovat či uvědomovat si co nevíme či kde nás "tlačí pata". Rád Vám pomohu, pokud dokážete určit to, co Vás trápí. Neumíte si představit, jak se za posledních 10 let kvalita ovocných destiláitů zvedla, naprosto dramaticky. A proč? No protože se rozšířily a hlavně na jižní Moravě soutěže ovocných destilátů. Konfrontace dělá divy. Rád Vám poradím pokud o to budete stát.  Má adresa je slosar-petr@seznam, cz

Neumíte si představit, jak se za posledních 10 let kvalita ovocných destilátů zvedla, naprosto dramaticky.

Často jsem podezírán, že s Ing. Šlosarem tvořím "názorový komplot". Zde s ním ale úplně souhlasit nemohu.
   Kvalita destilátů se zvedla skutečně výrazně, bohužel jen na citovaných degustačních soutěžích. A to je špička ledovce. Je to stejně zjednodušující, jako že v Česku se v posledních letech lépe střílí a běhá, jelikož naši biatlonisté vyhrávají.
    Po revoluci stoupl počet oficiálních palíren, což o to. A ještě víc přibylo domácích destilačních aparatur. To je důsledkem ale i příčinou, že dramaticky přibylo lidí připravujících kvas. Když jsem před více než 30 lety odvezl do širokodaleko jediné palírny nepovedené, nedoslazené jablečné víno, páleník přiznal, že jablka pálí poprvé. Pálily se povětšinou pravé švestky, málo hrušky, výjimečně třešně, jen na jihu meruňky. Domácí - oficiální - slivovice z jižní Moravy byla zárukou kvality a používala se jako platidlo podpultového zboží. Pravda, kritéria na jemnost chuti nebyla tak přísná jako dnes, ale tuzexovým ovocným šnapsům se slivka vyrovnala.
    Dnes téměř nenajdu člověka, majícího přístup k nějaké starší jabloni, který by nezkusil založit vlastní kvas. Do palírny je to pár km, nakonec kotel má i kamoš, jabka jsou natřepaná za chvíli, cukr je pod 20 Kč, kompoty po babičce zadara, plastové sudy není problém sehnat. Logickým důsledkem je dramatický nárůst domácích pálenek z čehokoliv, a to vzdor zdecimovaným sadům šarkových švestek. Tyhle pálenky při oficiálních koštech nechutnáme, ale na domácích stolech jich přibývá. Že z vlastního kvasu je destilát vždy skvělý, to tu čteme a hanit hostiteli jeho výrobek se nesluší. O jeho pravé kvalitě to ale neříká nic.
    Srovnávací košty a degustace jsou nepochybně prospěšné a kvalitu dodaných vzorků skutečně kultivují. Jen mám obavu, že se týkají stále jen několika desítek nadšenců. Výsledky na čelných místech tomu trochu napovídají.

Pane Šlosare, vždyť jsem to psal o tom teploměru. Při jednoduché destilaci v objemech kvasu v decilitrech či pár litrech nejde oddělovat frakce jen podle chuti. A pomocí lihoměru vzhledem k množství destilátu už vůbec ne. Tak zbývá jako "pomocník" jen ten teploměr. Samozřejmě, že rozhodující je chuť vytékajícího produktu, ale teploměr nás upozorní kdy už je třeba ochutnávat a oddělovat. Aby se nemusel "olizovat výtok chladiče" zbytečně dlouho. Se divím, že Vám to musím takhle vůbec psát. * Vy na koloně nemáte žádná čídla, nic se na ní neměří a nevyhodnocuje??? * Jinak děkuji za nabídku poradenství atd. Ale nemám potřebu se žádných soutěží a koštů zůčastňovat. A co se týká technologie taky ne. Troufám si dokonce tvrdit, že ta je většinou až druhořadá. Hlavní a rozhodující faktor je kvalita vstupních surovin. Na ní vše stojí a s ní to pak i padá. Následující operace -i sebelepší vedení kvasu, destilace na i těch nejsofikovanějších aparátech už nic nezachrání. Jen v rukách amatéra, neumětela či chamtivce ho v konečné fázi dle jeho "schopností" degraduje. A tím bych se rád vrátil k úvodnímu příspěvku, dotazu, na aparát z Polska. Chci tím říct, že i na velmi primitivních, kuchyňských aparátech se dá při správné práci a kvalitních surovinách dosáhnout skvělých výsledků. * Ještě bych si dovolil okomentovat příspěvek pana Miloše: Rozhodně si nic o žádném komplotu nemyslím! A to co napsal přesně vystihuje současnou situaci. Přesně to si myslím i já. A dlouho jsem uvažoval a čekal jestli mně ještě něco k doplnění nenapadne. Nenapadlo, je tam asi vše. Rafael.

..ale teploměr nás upozorní kdy už je třeba ochutnávat a oddělovat.

Tak to mě zajímá? Jak to s těmi tepotami pane inženýre děláte Vy. Já to vidím tak, že jakmile začne destilace, teplota jde neustále nahoru ať dělám, co dělám, nezastaví se. Tak co mi poradíte pane Rafaeli. slosar-petr@seznam.cz

Pane Šlosare, já nevím jak to myslíte... Ale teplota se zastaví až po oddestilování veškerého lihu - na 100°C a až pak se už nehne :-))) Do té doby bude s klesajícím obsahem lihu ve vařáku stále stoupat. Nezbude nic jiného než se s tím smířit. Anebo použít kontinuální destilaci, což je v našem případě "trochu" mimo mísu... Pro názornost přikládám jednoduchou tabulku z netu, nemám teď čas nic lepšího a odbornějšího hledat a skenovat z knih. Ale Vy ty vztahy určitě znáte, tak jen tak pro všeobecnou osvětu. Rafael.