Rhynchostylis a Catasetum

Tak... a teď ty Vandy a jejich pěstování. Vezmeme to kousek po kousku:

Umístění:
Kořeny Vand musí být na vzduchu a tím je dán i výběr možností. Pěstovat je můžeme ve sklenici, ideální jsou vysoké sklenice kónického tvaru z litého skla. Použít můžete vpodstatě jakoukoli, která Vás napadne, třeba i skleněnou kouli... ale, tady připojím několik mých praktických doporučení. Sklenice by měla být vysoká, aby kořeny měli prostor a měli kam růst. Ideální je rovněž kónický tvar. Myslete na to, že zálivkovou vodu je třeba důkladně vylévat, což třeba z koule, či jakéhokoli tvaru, který se směrem k hrdlu zužuje (třeba velké sklenice na víno nebo karafa) se voda špatně vylévá, často je pak třeba sklenici naklonit i vzhůru nohama... čímž polejeme i samotnou rostlinu i s květy, tomu je radno se vyhnout. Pokud budete sklenici vybírat v obchodě, zaměřte se také na to, aby sklo bylo čisté, bez bublinek apod. Lité sklo je sice dražší, ale tomuto požadavku dobře odpovídá. Pokud by totiž sklo obsahovalo bublinky a podobné kazy, pak se vystavujeme riziku, že nám slunce popálí kořeny, ona taková bublinka funguje jako lupa. Taktéž pozor i na okenní sklo, i to občas obsahuje podobné kazy, což může vést k popálení listů. Ideální je rovněž čiré sklo. Pokud byste chtěla barevné (třeba v barvě květu) volte jen ty slabě zabarvené. Intenzivně zbarvené sklo se na slunci příliš zahřívá, obvzláště to platí pro tmavé barvy. Toť ke sklenicím asi vše.
Kromě sklenic můžete samozřejmě použít i keramické nádoby, ať už porézní nebo glazurované. I zde však doporučuju zvolit nádobu světlé barvy, ideálně bílou, ty tmavé se na slunci příliš zahřívají.
Dále se nabízí košíčky, esteticky jsou ideální dřevěné košíčky určené pro orchideje. Ty se špatně shánějí, takže Vám dám typ na jejich koupi, nakoupit je můžete v internetovém obchodě Orchidej do domu (www.orchidejdodomu.cz - s touto zásilkovou službou jsem též spokojen i co se rostlin týče). Další možností je vyrobit si je svépomocí, není to nic složitého, dřevo je vhodné dubové, neimpregnujeme, nelakujeme. Ze startu bude stačit košíček o velikosti 12x12 cm.
Kromě dřevěného košíčku můžeme použít též třeba perforované květináče, které se používají pro bahenní rostliny do jezírek.
Kromě výše uvedeného můžeme Vandy pěstovat i zcela volně na něčem zavěšené nebo... možností je mnoho, určitě sama něco vymyslíte, bude-li třeba. Vaše fantazie má jen jedno omezení a tím je podmínka kořenů na vzduchu.

Teplota:
Vandy jsou teplomilné (vesměs) orchideje, teplota by neměla klesat pod 14°C. V žádném případě trvale. V létě je ideální mít je venku, třeba na balkoně. Vandy dobře snášejí kolísání teplot, které je navíc provokuje ke kvetení (i když zdaleka ne tak jako Cymbídia). Pokud se tedy při letnění objeví noc, při které klesne teplota i níže, nic se neděje. Jakmile rosničkáři na jaře začnou slibovat pravidelné noční teploty nad 16°C, vystrčíme Vandy ven, občasná chladnější noc jim neublíží. Nejlepší je mít minmax teploměr venku a zjišťovat si teploty sama, ať víte, jak moc předpověd odpovídá skutečnosti.
Na podzim, když se noční teploty ustálí tak na těch 14°C je zase schováme domů. Po letnění jsou otužilejší, takže si můžeme dovolit je schovat až při nižších teplotách. V zimě by teplota neměla klesat pod oněch 14°C, tady je to stejné jako u Phalaenopsis, ideal je teplota kolem 22°C. Samozřejmě to nemusí být úplně přesně. Každopádně čím teplejší zimování, tím i vyšší nároky na světlo a též zálivku.
Všeobecně platí, že modrokvěté hybridy jsou chladnomilnější než ty pestrokvěté. Ty modré mají v krvi nejčastěji druh Vanda coerulea, kdežto ty pestrokvěté mají v sobě krev docela variabilního druhu Vanda sanderiana (nesprávně též Eunanthe sanderiana), v tom je ona souvislost, proč tomu tak je.

Světlo:
Nároky jsou vysoké. Vandy jsou děti slunce a ze všech epifitních orchidejí jej snesou nejvíce. Čím více jim ho dopřejeme, tím bohatěji a i častěji kvetou. Celodenně je však na slunci mít nemůžeme, zejména v létě potřebují nějakou tu ochranu před poledním pražícím sluncem, ranní nebo večerní slunce milují. V pozdním létě a na podzim již snáší plné slunce od rána do večera, řekněme tak od září. Na jaře je třeba Vandy slunci opatrně po tmavé zimě přivykat.
Takže v bytě jsou použitelná okna od východu po západ. Severní směry jsou krajně nevhodné, ideální jsou ty jižní. U východních a západních oken je třeba mít Vandy co nejblíže sklu, neměli by být zastíněné ostatními rostlinami na parapetu, rovněž ani těmi v truhlících venku, též takto směrovaná okna by neměla být zastíněna stromy před nimi.
U jižních oken umístíme Vandy též co nejblíže k oknu a budeme je chránit nějakou slabší silonovou záclonou, pokud před oknem stojí strom a vrhá nám zejména v poledne do okna stín, nebude třeba Vandy chránin záclonou a dáme je před záclonu. Na podzim a v zimě pak i na jižním okně před záclonu, co nejblíže skla.
Obvzláště v naší zimě Vandy trpí nedostatkem světla. Myslím, že si ani nevšimnou, že nastal den. Je proto vhodné omezit zálivku (obden ve sklenici), snížit teploty (18-22°C není to směrodatné) a nehnojit.
V jejich domovině svítí slunce 365 dní v roce po dobu 12 hodin denně, tedy délka slunečního dne je 12 hodin. To u nás je to jiná, v zimě je délka slunečního dne jen 8 hodin a to je ještě často pod mrakem, v létě na nás slunce praží naopak až 16 hodin. Když na podzim dosáhne délka slunečního dne 12 hodin, je vhodné Vandy vystavit plnému slunci. Vandám se v létě velmi daří za laťkovými ploty, kde jsou mezi laťkami mezery, jak slunce pluje po obloze, po vandách plují pruhy stínu, tento pohybující stín mají Vandy velmi rády. Rovněž je můžeme zavěsit do korun řidkých stromů... opět se fantazii meze nekladou, naše omezení je: žádné delší pražící slunce, zejména v poledne ne.
Na přemíru světla Vandy reagují tím, že jim začnou listy červenat nebo zesvětlají (to záleží na konkrétním druhu či hybridu, některé červenají jiné zesvětlují). Pokud je tento projev slabý, je vše OK, pokud to přesáhne jistou hranici, dojde k popálení listů. Kdy přesně překročíte hranici... kam až si můžete dovolit zajít, to získáte jedině zkušenostmi. Popálený list není pro Vandu smrtelný.

Rosení:
Tak a tady se s většinou pěstitelů rozejdu. V literatuře člověk nabyde dojmu, že bez rosení Vandy ani nelze pěstovat... Já mám s rosením špatnou zkušenost, která v případě Vand platí dvojnásob. V domácích podmínkách prostě nemohu rosení s čistým svědomím doporučit. Myslím (no popravdě si to troufnu i tvrdit), že to má co dočinění s vlhkostí vzduchu, tam kde je vlhkost vzduchu nízká, tam radím se rosení zcela zřeknout. Orchideje rosení k životu nutně nepotřebují a Vandy nejsou vyjímkou. Pokud je vlhkost vzduchu vysoká, třeba venku je vyšší než v bytě, tam asi rosení přinese nějaký ten užitek (mnoho rosících pěstitelů je toho důkazem). Pokud se rozhodnete rosit, tak roste hlavně ráno, aby Vandy rychle oschly, roste jen jemně, snadno jim uhnívají listy stojí-li voda v jejich paždí. Já své rostliny rosím pouze jsou-li venku a je deštivo, to je mám schované pod stříškou. Rosím velice lehce, pouze jemný poprašek na rostlinách, žádné intenzívní rosení.
Přestože nerosím, tak určitě svoje rostliny nechávám vystavit dešti, zejména letní bouřka jim dělá dobře. Dešti nevystavuji pouze kvetoucí exempláře. Nenechám na ně pršet déle, než jeden den, pokud trvá déšť déle, schovávám rostliny pod stříšku. Vandám vyleju vodu ze sklenice a pod stříškou je nechám oschnout, což trvá tak jeden den. Pak je zpravidla porosím vodou s hnojivem na list a to v plné koncentraci, kterou uvádí výrobce... ale o hnojení až dál.

Zálivka:
Prvně tedy ve sklenici. Zde je to poměrně jednoduché, vodu nalévám pomocí konvičky po stěně sklenice až do výšky krčku Vandy. Vandu v tom nechám stát tak 30 - 60 minut, ne déle. Zalévám dle kořenů, jsou-li vlhké, tudíž zelené, pak nezalévám, jsou-li suché, tedy bílé, pak zalévám. Zalévám ráno nebo večer, nikdy ne přes den. V zimě je to tak obden a v létě to vychází jsou-li pařáky nad 30°C i dvakrát denně, ráno a večer. Pokud se přižene letní bouřka, nechávám rostliny zmoknout a to i déle než hodinu, bouřka stejně zpravidla netrvá dlouho, nashromažděnou vodu po bouřce ze sklenice vyleju co nejdřív to jde (jest když nejsem doma, tak ji vylévám hned jak přijdu). Při déletrvajících deštích obdobně, hned jak jsem doma, vodu vyleju a Vandy schovám pod stříšku.
Dříve jsem zkoušel nechávat Vandy ve vodě přes noc, ale to nebylo dobré, kořenovým špičkám se to nelíbilo a Vandám přestali růst kořeny. To je zdánlivě v rozporu s tím, co jsem napsal o dešti, kdy Vandy jsou ve vodě i déle než těch zmiňovaných 60 minut... neděje-li se tak pravidelně Vandám delší občasný pobyt ve vodě neublíží. Rovněž jsem zkoušel na dno sklenice nalít tak 2 cm vrstvy vody a počkat až ji Vanda vypije, pak znovu nalít vrstvu... ale i to bylo špatné, na kořenech se objevila nějaká plíseň (byla rychlejší než hniloba), tento způsob též nedoporučuji.
Zálivka v košíčku je časově náročnější. Kořeny je třeba rosit postřikovačem, čím důkladněji, tím lépe. Ale tento způsob zálivky není tak intenzivní, jako zaplavení kořenů vodou. Vycházelo to tak jednou denně v zimě, až třikrát, čtyřikrát v létě. Vynikající výpomocí bylo zavěšování ampulek s vodou na kořeny Vandy, tak jednu, dvě ampulky na co nejdelší kořeny (kořen vodu nasákne po celé délce, čím delší kořen, tím více vody Vanda získá). Ampulky jsem na kořenu nechával od večera do rána. Další večer jiný kořen... vůbec upřednostňuji u Vand zálivku večer, neboť jsem si všiml, že přes noc více nasávají než přes den (nejspíše asi kvůli metabolismu CAM, kterým disponují). Rovněž jsem si vypomáhal tím, že jsem kořeny namáčel v sudu s dešťovou vodou, to bylo též výborné, lepší než ampulky a rosení dohromady... pak přišla sklenice... celkem to v ní šlo lépe... dnes již Vandy pěstuji pouze ve sklenicích. Od namáčení v menším kbelíčku jsem ustoupil, protože Vandy mají za sucha křehké kořeny, které se snadno lámou a při tomto úkonu se mi podařilo vždy nějaký zlomit.

Hnojení:
Tak a jsme u dalšího bolavého kroku. O kvalitě vody a o tom, že by měla být co nejméně zasolená jsme si již psali. Jenže hnojivo není nic jiného než koncentrát těch správných solí a jeho přidáním do vody vodu zasolíme. Co s tím? V prvé řadě najít co nejméně zasolenou vodu, abychom přídavkem hnojiva měli ve výsledku slabě zasolenou vodu, kde většina obsažených solí je pro Vandu užitečná. Jak se zasolení na kořenech Vandy projeví? Jednoduše, zasolené kořeny zhnědnou a uhnijí.
Naštěstí Vandy nejsou velcí jedlíci a spokojí se z málem. Jako hnojivo používám plné hnojivo (obsahuje i mikroelementy) na orchideje v 5x nižší koncentraci, než jakou uvádí výrobce a to ještě do 1,5 litru vody namísto do 1 litru. To vysvětlím na příkladu: výrobce uvádí 2 ml hnojiva do 1 litru vody, pak já dávám 0,4 ml do 1,5 litru vody. Proč 1,5 litru? Protože to je objem mojí konvičky :-)
Hnojím systémem 1-1, tedy jedna zálivka bez hnojiva, druhá s hnojivem. Asi jednou za dva měsíce vemu Vandy do sprchy a běžnou vodovodkou jim propláchnu pořádně kořeny, při tomto úkonu Vandy ze sklenice nevytahuji, je to taková obdoba proplachování květináče...
Hnojím od jara do podzimu, v zimě nehnojím vůbec. Pokud mám Vandy venku pod stříškou a je deštivo, přilepšuju jim hnojením na list. V tomto případě používám plnou koncentraci hnojiva, kterou uvádí výrobce. Dělám to tak, že hnojivý roztok dám do postřikovače a jedním tahem Vandy přešplíchnu, víc ne.

Kvetení:
Vandy mohou kvést v průběhu celého roku, ale v zimě pro to nejsou vhodné podmínky. Kvetou nejčastěji od jara do podzimu, přičemž na podzim je kvetení nejintenzivnější, více větších květů i více květních stvolů. Vandy mohou kvést dvakrát do roka (Ascocendy i třikrát), květy na rostlině vydrží 6 až 8 týdnů, někdy i déle, to záleží na počasí. Velikost květu se pohybuje od 3 cm až po 16 cm, to záleží na konkrétním hybridu, nejčastěji je to kolem 10 cm. Květy zpravidla nevoní.
Po odkvětu nechávám květní stvol zaschnout a až pak jej ustřihnu.

Škůdci:
Jsou na Vandách vzácní, vyjímečně při letnění snad mšice si troufnou na mladé listy, nikdy se mi to však nestalo. Za to mlži a plži si na Vandách rádi pochutnají, proto je nestavějte přímo na zem.

Co s rostlinou po nákupu:
Řekněme, že jste si ji nechala poslat poštou. Možná bude trochu seschlá (krabatí se listy) a určitě ji bude třeba nastěhovat do sklenice. K tomu též několik rad. Sklenici utíkejte kupovat až Vám Vanda dojde, podle jejího kořenového balu získáte představu o potřebné velikosti sklenice. Pokud by jste ji koupila dřív, nemusela by se Vám tam Vanda vejít.
Před samotným stěhováním Vandám poroste kořeny, klidně i dvakrát. Za mokra se tolik nelámou, ale i tak počítejte s tím, že nějaký kořen zlomíte. Hlavně žádné násilí. Nechte ji tam zapadnout a pak ji zlehka přimáčkněte aby se držela alespoň zhruba svislé polohy. Pokud nějaký kořen zavazí je možno jej odstřihnout, ale k tomu přistupujte s citem, tak maximálně dva kořeny... více raději nestříhejte. Snažte se zachovat co nejvíce těch rozvětvených kořenů, ty tlusté nerozvětvené můžete šmiknout, jsou to většinou také ty, které zavazí. Ale ty tlusté Vanda potřebuje... snažte se řídit pravidlem, že raději ustřihnout jeden kořen úplně a mít Vandu při stěně sklenice, než ustřihnout tři kořeny částečně a mít tak Vandu uprostřed.
Pokud rostliny dorazily lehce dehydratované, můžete je na noc celé ponořit do kbelíku s vodou, totéž s nimi můžete udělat v průběhu celého roku, budou-li dehydratované. Třeba v důsledku nedostatečné zálivky nebo cesty na dovolenou... Vyjímečně jim to neuškodí, ba naopak, ale pravidelně to nedělejte.

Uff. A jsme na konci...
S pozdravem Jiří... Ascocendám zdar!