Ručně kované nářadí

Tak až Ríšu Tesaříka uvidíte vyřiďte mu že se mu hluboce omlouvám že jsem jeho práci přiřknul Kenďákovi i když je dost možné že je Miloš autorem toho damašku což mě zmátlo.;)

Damašky vypadají hezky, ale to je tak všechno. Luxusní zboží do vitríny. Pokud budu chtít víno na pití, tak sáhnu radši po Znovínu za 100,- než po hogo fogo archivnímu Damašku za 10000,-, který otevřu a naleju zatuchlinu.

Ten šroubovák pro pana elektrikáře je jak krabičák v lahvi od Bordeaux supérieur, hezky vypadá ale moc nefunguje - elektrikářský šroubovák bez izolace? Indiánský nože nemaj opěrku proti sklouznutí ruky na čepel. Zavírák bych taky nechtěl. Pěkné hogo-fogo na předvádění že na to mám, funkční nádobíčko jde za tuhle cenu udělat výrazně lepší a to jak materiálově tak tvarem.

Mno, asi jsem to napal že to vyznívá "damašek je na prd" - to zase ne. Ale nehodí se na všechno. Hodí se na nářadí zatížené rázy - meče a podobně. Na nářadí do truhlárny (dláto, nůž do hoblíku) je to hloupost. Ale dovedl bych si představit třeba motyku, rýč, krumpáč ;-) Ale tam by stačil "damašek" ze dvou vrstev plechu za tepla zaválcovaných do sebe. Ale taky proč, když bohatě stačí běžná ocel tepelně zušlechtěná na vysokou pevnost - to by mělo být u nářadí standard (bohužel drtivá většina nářadí v obchodech je z bláta). Ty damašky na fotkách - tipnul bych, že je vyrábí naskládáním tenkých plechů na sebe, pak to párkrát skove, přehne, zakroutí a polotovar je hotový. Další zpracování jako u běžných nožů a šroubováků. Podle barvy bych nevylučoval že to je nerez + obyč. uhlíková ocel a je to dělané jen aby to hezky vypadalo. Náročnost výroby určitě neodpovídá ceně, spíš bych to zařadil mezi umělecké předměty typu "stojan na kytku z vohlý trubky za 10000,-" Nejnáročnější je ten zavírák (mechanika zavírání), ale ty ostatní nože a šroubováky jdou udělat snadno a rychle i jako ruční práce...

Damascénská ocel byla v dávných dobách značkou zaručené kvality.Některé výrobky uměleckých kovářů vypadají velice hezky a rád se na některých jejich akcích pokochám aspoň pohledem.Nemusí však již vyrábět meče, které vydrží všechno, stačí aby byl hezký.Takže tento damašek může mít do damascénské ocele sakramentsky daleko.To ale nevadí.Mezi nimi jsou i ti, co opravdu něco umí.Jinak s pánem 107.237 z 10.35 souhlas.P

Kdo chcete kvalitní staré kované nářadí a skoro zadarmo, tak si zajděte do místního kovošrotu, kovaných motyk, hrábí, a podobných nástrojů se tam valí desítky v každé hromadě, stačí si vybrat. Cena je lidová - 10kč za kg. Jinak to jde do pece...

Pánové, jsem přesvědčen o tom, že ani jeden z vás neviděl, nedej Bože nedržel skutečně ručně kovaný rýč, nebo lopatu. To co tady čtu, mne v tom jen utvrzuje. Nikdo z vás nepochopil, že výroba těchto nástrojů je jen plechařina v různé podobě s různou marketingovou omáčkou, která je okořeněna spoustou nesmyslů a výmyslů. Viz video z Holanderie, kde se zcela nesmyslně zdůrazňuje kování. Nikdo mne nepřesvědčí o tom, že když bude šest čtverečních cm plechu stát pět krát víc, že bude také pětkrát lepší.  Ani jeden výrobce nebude dělat z plechu na konzervy, to by byl pro něj hotový hrob. Zcela jistě chybí u mnohých marketigová masáž zákazníka, která vychválí nevychvalitené a obyčejnou lisovací plechařinu povýší na kování a vyzdvihuje konečný stav materiálu, který v podstatě u tohoto výrobku nelze provést. Dovolím si tvrdit, že kompaktní nástroj je uřčitě lepší, než nějaký pofiderný, probroušený slepenec. A když je tady předhozena damašková kudla, musím říct, že na nože jsem zatížený, ale toto mít nemusím, když mám tak akorát do huby. Mně stačí pěkný obyčejný Wenger. Pro ukázku to stačilo, protože na toto je jiný portál. A kdyby někdo VYKOVAL z damašku nástroj na šťourání do půdy, tak ho neprodá.

           Jiří

Zdravím Jiří, podobný názor jsem zde chtěl uvést, ale díky nedostatku času jste mě předběhl.Každý výrobek má svého kupce, ale nechá se vyrábět i kvalitně a za rozumnou cenu.Pokud se toto nedaří, jsou dvě cesty, zefektivnit výrobu, nebo vymyslet (omáčku),která výrobek prodá.O čem to je zde, nechť si každý rozhodne sám.

Abychom byli spravedliví, ještě k tomu rýči na videu. Při ohřevu ve výhni dochází k nauhličení výkovku, a tedy spolu s kováním i ke zlepšení mechanických vlastností. Záleží i na jakosti výchozího materiálu a tu neznáme. Takže nelze spekulovat, zda to je dobré, či ne. Rozhodně to ale musí být drahé vlivem použitého způsobu výroby.

Pane PP, přestože mne některé Vaše příspěvky potěšily, dopručil bych Vám prostudovat literaturu v tomto oboru. Tam by jste se dozvěděl co obnáší nauhličování povrchu oceli a jak dloho to trvá a za jakých podmínek se provádí a hlavně proč. Za tu chvilku v ohni se prakticky nic nenauhličí.

           Jiří

Nás kdysi učili, že nauhličí. Holt doba se mění, poznání roste. Asi dneska mají kováři jiné uhlí. Já jsem neměl na mysli cementování, pokud píšete o něm. Ale mně je to vcelku jedno, kovář nejsem a metalurg taky ne. A studovat něco o hutní technologii bych sice mohl, ale nemám to zapotřebí.