Neznáte někdo recept na pravé znojemské okurky?

Dobrý den. Kdepak, to nemám jen pro sebe. Jak už jsem napsal, já mám hodně dětí a když něco ještě zbyde, tak to prostě rozdám. Mě totiž baví hlavně to pěstování, jsem zahradník. Zavlažuji normálně hadicí, i když je jasné, že zrovna ty nakladačky by chtěly kapkovu závlahu, ale tu plánuju pro úplně jinou kulturu. Stanislaw

a jak řešíte např. plevel v těch uličkách? takový pýr nebo svlačec, to může být dost pracné toho se zbavovat když bude třeba po dešti

Poriadny kus uhoriek! Pre lepšie popínanie by možno stálo za pokus tú sieť nabudúce nakloniť. Pestovali sme tak mučenky v Portugalsku, lepšie sa ťahali po naklonenej ako po zvislej sieti.

Peter

Dobrý den. Tak mučenka je liána, tam to popínání bude snadné, protože to udělá sama rostlina. Okurka se sama nepne ani náhodou. Já ji furt omotávám. Ale příští rok to už takto na síti pěstovat nebudu, protože jich nehodlám pěstovat tolik jako v omto roce. Letos to je jen taková zkouška a zábava. Stanislaw

Sacharin jen jako doplněk cukru způsobí, že okurky tak neměknou a zůstávají křupavé.  Všechny  "zaručeně znojemské" nálevy, co jsem vyzkoušel se tomu pravému jen přibližovaly, více či méně, podle toho, čím více to autor vychvaloval, tím to bylo odpornější. Mně i rodině docela chutná běžně prodejná Nova. On ten "pravý" nálev, Kubrte, bude možná připravován i nějakým postupem, který se doma moc zvládnout nedá.  

Ano, sacharin jako doplněk je dobrý. Skořice a hřebíček se dávají v nepatrném množství. Macerát zkusím sehnat, to bude to pravé, jen to mám ke zdroji 400 km. Uvidíme, ještě porovnám poštovné a balné versus nákup hotových okurek. Díky za tipy. R.

Tajomstvo je naozaj ukryté v maceráte. Okrem Zelka, resp. Deka, vody, octu, cukru, prípadne trochu cibule a 1 lyžičky macerátu nedávam do pohárov s uhorkami už nič. Chuť je vynikajúca, ako keby ich vyrobili v konzervárni.

Existuje celá řada "proměnných", které se liší u velkovýroby a domácích receptur. Většinou v neprospěch domácích okurek. Například:
1. Doma připravujeme okurky tak, že nacpeme do sklenic co se tam vleze a doplníme nálevem.Protože tvar a velikost okurek se různí, liší se i stupeň zaplnění sklenice. Logicky tak, čím méně je okurek, tím víc bude nálevu - tedy chuť a zejména kyselost se bude lišit sklinku od sklínky. Ve velkovýrobě jsou většinou okurky vytříděné na jednotnou velikost a plněny stejnými objemy plodů i nálkevu. Takže všechny chutnají stejně.  Aspoň před 30 lety ve Frutě tomu tak bylo. 
2. Proces průtokové sterilizace v průmyslových podmínkách lze doma stěží napodobit. Zahřátí je rychlé, teplota se měří uvnitř testovací sklenice, takže sterilizace probíhá přesně danou dobu a rychlé je i chlazení. (u toho jsem ale přímo nebyl). I to vše se na chuti a konzistenci okurek podepíše.
   Macerát může být dobrý, zejména ušetří čas s přidáváním koření a zeleniny. Nemyslím ale, že je všelékem.
   Letos zkouším Okurkol od Ing. Balaštíka - macerát s koncentrovaným octem a solí. Chuť nevím, nové sklenice tak brzy neotvírám.

Ano, velkovýroba je o něčem jiném, ale lze to vzít i obráceně. Doma mohu například používat čerstvé bylinky, dělat pokusy a hledat to, co vyhovuje nejlépe mé chuti.  Ale konkrétně: 1. Odrůda okurek - příliš tmavé jsou ve sklenici nevábné, což platí i naopak. 2. Druh octa i jeho výrobce - kvasný bzenecký asi ano, jednou jsem použil z nouze jablečný a chuť okurek nás příjemně překvapila. 3. I macerát se z něčeho vyrábí, jde tedy o to, jaké byliny, koření či jiné přísady přidat. To, že bude, vlivem nestejného naplnění jak okurkami, tak přísadami, každá sklenice trochu jiná je určitě pravda, ale moje chuťové buňky to vezmou jako přípustnou toleranci. Dokonce bych řekl, že můj výrobek podle stejného receptu od paní xy nakonec chutná trochu jinak. Že by vodou, jako u piva?