Výroba moštu

Mluvit dnes o kurdějích je stejně mimo,………………………

Je dobré si text přečíst pořádně. Já jsem nepsal, že nám hrozí kurděje, ale o stavu kdy je „vitamínu C málo“. Něco v tom smyslu jako níže pan doktor.

Dr. Ken Walker se domnívá, že mnoho lidí i dnes umírá na nedostatek vitamínu C, aniž by si toho někdo všiml. V průměru 7 až 15% lidí ve vyspělých zemích má málo tohoto vitamínu. Živíme se často nesprávnou stravou, některé druhy ovoce skoro žádný vitamín C neobsahují a lékaři slabé kurděje nerozpoznají, protože je to vůbec nenapadne. Je známo mnoho případů, kdy zejména malé děti a staří lidé s poškozeným zdravím byli léčeni na všechno možné, než se přišlo na to, že prostě nejedí ovoce a zeleninu.

Při dnes běžné permanentní dostupnosti čerstvé zeleniny a ovoce jsou šťáva z uskladněných jablek i brambory jako zdroj C vitamínu vcelku bezvýznamné.

Nevím jak kdo ale já dělám šťávu z jablek které ještě čtvrthodinu předtím byly na jabloni. Ze skladovaných jablek to nějak nejde. Je li množství vitamínu C v takové šťávě, kterou skladuji nanejvýš dva dny v ledničce bezvýznamné nevím, ale dost o tom pochybuji. Navíc ta moje šťáva neobsahuje žádné pesticidy, protože jabloně ničím nestříkám což se o ovoci a zelenině koupené v obchodě říct nedá.

Když si najdete tabulky obsahu vitamínů v ovoci, zjistíte, že 100g jablek obsahuje jen 6mg C vitaminu, což je 1/10 DDD (doporučené denní dávky). Je to spolu s hruškami nejméně. Víc mají i švestky a třešně. O rybízu, angreštu, jahodách nemluvě. Nechci brojit proti jablečnému moštu, sám ho vyrobím ročně v řádu hektolitrů a vypiju desítky litrů, většinou v čerstvém stavu. Ale nebudu mu přisuzovat zásluhy, které nemá. V době, kdy dozrávající jablka visí na stromě nemají majitelé zahrad rozhodně hypovitaminózu C, ať si dr. Walker   píše co chce. Ještě zapomněl napsat, jaké příznaky mají ti lidé umírající ve vyspělých zemích na nedostatek C. Pardon, on se zatím jen domnívá...

Obsah vitaminu C ve stejném druhu ovoce je hodně rozdílný podle odrůdy, roku kdy se zjištění provádělo, kde bylo jablko vypěstováno, jak dlouho bylo skladováno atd. Takže to co uvádíte je takový statistický průměr. Rozptyl podle jednotlivých zdrojů je poměrně velký od1,5 - 50mg/100g. Doporučil bych poslechnout si na přiloženém odkazu co je to vlastně statistika :-)

Felix Holzmann - Statistika

Takže například kysané zelí je doporučované pro vysoký obsah vitamínu C ale to nevylučuje že:

Testy, které provedlo sdružení spotřebitelů a časopis dTest, prokázaly, že ve třech z 21 testovaných výrobků nebyl vůbec žádný vitamin C. A pouze třetina z testovaných kysaných zelí obsahovala žádoucí bakterie mléčného kvašení.

Z obsahem vitamínu C v jablku je to podobné. Vámi doporučovaný zdroj vitamínů z dnes dostupného ovoce a zeleniny nakoupené v obchodech dost nahlodává tento odkaz. Nemám to ověřené, ale myslím si, že ovoce pěstovaného na domácí zahrádce se tento odkaz netýká:

Skutečný obsah vitamínů a minerálů v ovoci a zelenině

Tento zdroj může být zaujatý ale něco podobného jsem četl i jinde takže něco pravdy na tom bude.

Já bych to neviděl tak tragicky. Lidé se dožívají vyššího věku, v 70 letech na horách lyžují, první ligu hrají 40tiletí hokejisté a fotbalisté. To bylo v minulosti, kdy ovoce bylo vitamínů plné, zcela nemyslitelné. Jistě, roli hrají i jiné faktory.

Proč se lidé dožívají vyššího věku než dřív je téma na jinou diskuzi. Nerad bych toto téma vnesl do této diskuze a proto nebudu uvádět hned několik důvodů,  které mne napadají. Taky ovoce není jediným zdrojem vitamínů.

To je li pěstování a zpracování ovoce z vlastní zahrady přínosem nebo ne, to už sem doufám patří. To že ovoce kupované v marketech není to pravé ořechové a že věřím tomu, co se píše v odkazu mého předešlého příspěvku, jeden příklad za všechny. Bydlím na vesnici, ale občas zajedu do blízkého městečka. Když v době sklizně jahod projdu kolem určitého místa, tak bych i se zavázanýma očima poznal, že zrovna místní farmář prodává jahody. Ta vůně těch několika přepravek plných čerstvě sklizených jahod je tak intenzivní že se dokáže prosadit i na zakouřeném autobusovém nádraží. Kousek cesty odtud je market, i tam mají jahody. Kdysi jsem si je koupil, i když mám těch svých dost ale jen tak pro srovnání. Ať čichám, jak čichám, necítím nic. Kousnu do nich a pokud bych měl zavázané oči, nepoznám co to je. Je to hmota bez chuti a vůně.

Pokud na jaře dojdou zásoby ovoce z vlastní zahrady a i mražák se vyprázdní od jahod, meruňkového a malinového sirupu kupuji jižní ovoce. Na pomerančích je většinou poznat že i když jsou oranžové, byly utrhnuté ještě nezralé banány taktéž. Tam moc vitamínů nebude.

Když do sterilovaného moštu hodím před konzumací kousek jablka, namnoží se v moštu enzymy?

Jakým způsobem by se enzymy měly množit?

Josef.

Kdyby jahody místního farmáře měly cestovat přes půl zeměkoule, jako plody, co jsou v zimě v marketu, prodávaly by se už jen jako marmeláda, těžko by si je někdo koupil. Zkuste se jít podívat na tržištěv místě, kde se pomeranče, banány, jahoddy vypěstovaly. Za to, že se exotické ovoce musí sklidit nezralé, pěstitelé nemohou.
   K enzymům. Ty se nemnoží, ale taky se chemickou reakcí nespotřebují.

Asi jsem se hloupě zeptala. Většina enzymů hyne tak do 50 st., čili sterilovaná šťáva je vlastně „mrtvá“ šťáva.  Myslela jsem  (zřejmě teda asi chybně), že pokud se do této mrtvé šťávy dá kousek čerstvé zeleniny, začnou se množit bakterie produkující příslušné enzymy a tudíž vznikne „živá“ šťáva.