Názvy rostlin a keřů

1)tavolník,2)kdoulovec nebo kdoule, 3)kalina, 4) podle růstu asi šeřík, 5) buddleia alternifolia (fial.květy) nebo trojpuk (bílé, růž.květy), 6)tavolník nebo vajgélie, 7) solidago, 8) asi nějaké rdesno, 9)kontryhel, 10) ovsíř nebo kostřava (podle velikosti), 11)sedum, 12)lišejník, 13) 1.brslen, 2.?, 3.drátovec, 4.?,5.okrasná kapusta,.libavka, 7. břečťan.         Lída

Teď koukám, že jsme se docela shodli            L.

Připojím svou verzi (většinou se shoduje s předchozími určovateli - Renatou, mičurincem i Lídou), takže většinu jejich určení považuji za správnou:

1. Tavolník - nejspíš tavolník popelavý - Spiraea cinerea odrůda Grefsheim (ta je nejpěstovanější, resp. nevybavuji si, že bych se setkal s jinou odrůdou tohoto tavolníku)
2. Kdoulovec: kdoulovec japonský bývá nejčastěji nízkého vzrůstu a cihlově oranžových květů; zde jde podle mého názoru o kdoulovec lahvicovitý - Chaenomeles speciosa, který nejčastěji roste jako vzpříměnější keř a nejčasteji má červené květy, je mnoho odrůd. Kdoule (pravá) to zdela určitě není.
3. Kalina - Viburnum. Pšstuje se okolo 10 druhů (i více); nejvíce (ale ne 100%) mi to připomíná kalinu tušalaj - Viburnum lantana (aůe cosi mi na ni nesedí,..).
4. Šeřík, nejspíše šeřík obecný - Syringa vulgaris.
5. Trochu pbtížnější na určení, ale domnívám se, že jde o kolkvícii krásnou - Kolkwitzia amabilis. (Myslím tedy, že to není komule střídavolistá).
6. Tohle bude zanice - vajgélie - Weigela. Podle tmavosti nejspíše o některý červenolistý typ, v posledních letech se "vyrojilo" mnoho nových odrůd vajgélií i nižšího, kompaktního vzrůstu.
7. Zlatobýl - Solidago. Vypadá to na nějakou kompaktnější odrůdu (typ Perkeo apod.), ne na dvoumetrový zlatobýl kanadský (apod.), který je rozšířen podél železničních tratí, na rumištích apod.
8. Nějaké rdesno (hadí kořen), Hledejte v rodech Polygonum (širší pojetí rodu), případně Bistorta (užší pojetí rodu)... (Netroufl bych si vyloučit, že časem nebude zplaňovat, podobně jako předchozí zlatobýl anebo rdesnům příbuzná křídlatka...)
9. Kontryhel - Alchemilla; nejčastěji označovaný jako kontryhel měkký - Alchemilla mollis. také se dobře vysemeňuje, ale za invazívní ho nepovažuji.
10. Souhlasím s označením ovsík či ovsíř - Helictotrichon; případně se ještě úpoužívá i název Avena (A.candida, A. pendula apod.)
11. Některý z velkých rozchodníků, resp. rozchodníkovců. Ach ti botanici :-). Tedy Sedum (Hylotelephium) spectabile apod. Možná odrůda Matrona (asi nejčastější červenolistý rozchodníkovec); 
12. Žlutý porost bude lišejník terčovka (terčovník) zední, sem tam (dole) je vidět ještě jiný - šedivý - lišejník, což může být například tečovka bublinatá nebo terčovka skalní... ("Latinské názvy neuvádím; ty jsem zatím nepotřeboval, proto si je nepamatuji).
13. Letem-světem: "podzimní truhlíková směs" s již výše určenými druhy: 1. Brslen japonský zlatý; 2. Vřes; 3. Krásnohlávek, 4. Rozchodník(-ovec); 5. Okrasná kapusta; 6. Dabécie; 7. Břečťan. Směs je svým složením určena de facto k podzimní a zimní výtdobě truhlíků, Zimu nepřežije 3 a 5, v 90% případů ani 6 a 1.

Josef.

Trojka bude Viburnum roseum.P

Dnes jsem nějaký naslepo.Roseum má přeci jiné listy.Omluva.P

A co je tohle. Říkáme tomu bobkovišeň. Přivezena asi z Řecka. Kvete bíle. Na zimu je schovaná.

Kuky, nikdo se Vám nehlásí...  Takže je to zase na mně . Opravdu nejde o bobkovišeň, jak sám tušíte. Ve Vašem případě jde o slizoplod.

Český název jsem ovšem ani já neznal, musel jsem si ho vyhledat; používaný vědecký název si vyhledáte sám...

když já tak používám ty české obrozenecké názvy, nemůžu si pomoci .

Ať se daří Vám i Vašemu slizoplodu 

Josef.

Je to on! Děkuji. Po zimě je vždycky trochu zbědovaný a opadaný, ale brzy se zase zazelená. Celkem nezmar. Přesně je z Kréty, sázeli tam živý plot a sazenice se válely všude kolem. Hezky voní. Ta barva není tak jedovatá, to jsem šteloval foťák...

Dobrý den, prosím vás, co je to za druh vrby? A na druhé fotce je to červotoč??  Jak se proti němu bránit? Dá se vrba zachránit a jak? Některé menší keříky byly totálně provrtané. Děkuji za odpovědi:-)

Červotoč ne, ten je jen ve vyschlém dřevě (nábytek apod.). Tyhle díry ve stromcích dělají drvopleni a menší dírky drtníci.

Preventivní ochranu neznám. U drtníků (malí, pod dírkou na zemi piliny) navrtané co nejdříve odříznout do zdravého dřeva. Drvopleni (velké díry) většinou provrtají strom tak že zahyne, mají opravdu maxihousenky. Vím, že se lze pokusit do díry strčit drát a housenku probodnout, aby dál neškodila (viděla jsem na vlastní oči). Také se říkalo, že pomáhá do díry nastříkat petrolej, ale to odzkoušeno nemám.           Lída