A je po meruňkách

O předčasném odumírání stromů na mykla se píše i v jiných zdrojích a třeba pro některé renklody tuto podnoži vůbec nedoporučují. Byl to pokus ke kterému se nebudu vracet a který nebyl v ohledu ztrát tak bolestivý jako cca. 20 meruněk na broskvonovém semenáči. Neštěpoval jsem doma vše bylo koupeno.

V pořádku, prosím uvést ty zdroje- na mykla -odumírání. zajímá mne to. děkuji

Na ty zdroje budu muset projít nejen pár knížek co mám doma, ale i nějaké ty brožury co vydávali zahrádkáři. Jinak co se týká myrobalánu a to tehdy mykla ještě určitě nebyla tak ho staří sadaři pro merunky taky nedoporučovali. Na internetu hledejte ve zdrojích s příponou.pdf, ty já nyní neotevřu, protože televize není počítač s Acrobatreadrem.

Pane 249.55, o větším úhynu některých odrůd na my-kl-a píše Ing. Jan Blažek a Ing. Václav Kneifl - Pěstujeme slivoně. A o nevhodnosti myrobalánu obecně pro merunky z důvodu mrazového poškození Ing. Karel Kamenický a Ing. Karel Kohout a i když se doba posunula nejen v oblasti šlechtění, ale i mírnějších zim, jsou to informace podložené praxí. To jsou knižní tištěné zdroje. Já některé merunky na Myrobalánu také mám, ale pokud chcete mít větší strom je vhodnější Durancie, která ale jako podnož nejde nikde koupit pokud vím a odkopky nejsou určitě bezvirozni, i když je udávána jako šárce rezistentní.

Ano, souhlasím- publikaci mám a chápu to tak, že některé odrůdy na mykla a dalších myrobalánech nemají dokonalou afinitu (př. Althanova, Opal, Hargrand, Veecot- z vlastní zkušenosti), nicméně pro jiné ho hodnotím kladně a zejména na suchých stanovištích jako nutný. Ovšem, kdo má lepší půdy, použije zmíněnou Durancii nebo zelenou renklodu, jež se běžně ve školkách dělá a je bezvirozní. pro některé hodně plodné odrůdy (př. Stanley, Hamanova, nebo Bergeron) ho hodnotím jako nutný, hlavně do sušších půd. Zrovna Mykla u nás dobře vychází s výše zmíněnými slivoněmi a některými meruňkami.

Po vlastních zkušenostech s tím jak Zelenou renklodu a její plody devastovala šárka, a všude plno klejotoku, bych ji už nikdy jako podnož nekoupil a ani nepoužil. Ta moje Velkopavlovická na mykla rostla dobře, ale během jediného okamžiku byl celý strom pryč. To se málo kdy stává. Většinou odchází větev po větvy, tak jsem usoudil, že to muselo krachnout hned v místech srůstu s podnoží. Po zimě ani nenarašila a byla naštěpovaná až v korunce. To se doporučuje a ještě víc štěpovat až kosterní větve, ale to může dělat člověk jedině doma. Ty staleté zapomenuté merunky jsou bud na semenáči, durancii a nebo kulovačce (Julien?) A ještě k té mykla, na jednu stranu píšou jak je mrazuvzdorná a na druhou stranu jsem odpoledne četl na stránkách prodejce jak se s podnožemi před štěpováním musí v rukavičkách a nejen vůči mrazu nebo suchu, ale i hnilobě. Ohledně té afinity to píšu taky fikaně, nikde jsem nenašel seznam konkrétních odrůd meruněk se kterýma hůře roste. Dneska se to bere tak, že založí plantáž za několik let zruší a vysadí novou. Ta dlouhá životnost pro komerční pěstitele není až tak důležitá. Ale u zahrádkářů je to jinak. Každá podnož má výhody a nevýhody ale velkou výsadbu bych na ni určitě já nedělal ani meruněk a ani ničeho jiného a stejně tak je to se zlenou renkodou. U durancií je zase problém s takzvanou rakovinou kmene, proto se musí odkopky brát tam, kde to na starých stromech není. A kde je to u nás jestli se mohu zeptat?

Proto bych se vrátil ke kmenotvorným vložkám. Ten myroš bych použil jen jako kořeny. Ve školce bych koupil třeba Stanley a orouboval si ho v korunce.

V.

Se Stanley přímo zkušenosti nemám to by se muselo první vyzkoušet. Kmenotvorné vložky jsem doma sám párkrát dělal jako pokus a ne vždy se to podařilo a zatím co Pinkcot udělal ohromný strom, Bergeron nechtěl vůbec růst a už je tento pokus mnoho let vykácený.

Prozatím jsem si nevšiml žádných vysypaných pupenů meruněk při minimální teplotě -10°C v první polovině února. Konec března s takovou teplotou by byl jistě horší.